Mýty kmene Čechů přehled
Dušan Třeštík
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29927/bmid_myty-kmene-cechu-6Lt-29927.jpg
4
63
63
Podtitul: (7.–10. století). Tři studie ke Starým pověstem českým. Tentokrát se autor ponořil do časů ještě starších, do světa mýtů a pověstí, zahalujících počátky českých Slovanů v šestém a následujících staletích. Kromě originálních nápadů se opírá především o komparativní metodu s množstvím analogií mířící do nejrůznějších částí Evropy. Postupně se tak zabývá indoevropskými mýty o stvoření světa, lidí a o prvních králích – tedy vznikem spořádané společnosti. Dalšími tematickými okruhy jsou pověst o dobytí či zaujetí země, tj. o příchodu Čechů a jim v protikladu Chorvatů, přemyslovská pověst o Přemyslu Oráči, pověst o založení Prahy, pověst o hadačce Libuši a založení Prahy, nakonec pak nastolovací rituál.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mýty kmene Čechů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Kniha je pro mne zklamáním. Je sice zajímavá, je tam několik pověstí, ale těch českých je ta minimum. Většina knihy je o mýtech z celé Evropy. Název moc obsahu neodpovídá.
(Povinná četba ke státnicím) Jsem ráda, že jsem „Mýty“ četla, a považuji je za knihu přínosnou a zásadní — ale mám k nim výhrady. Předně mi vadila Třeštíkova arogance, projevující se už (!) ve věnování: „Záviši Kalandrovi, českému intelektuálovi, který se mýlil“. Jako pardon, ale pro raný středověk, kde máme jen hypotézy a takřka žádné důkazy, by asi byla vhodnější formulace: „...s kterým nesouhlasím“, ne?
Vždyť ani Třeštíkovy konstrukce nejsou zdaleka vždy přesvědčivé. Příklad? Přejímá hypotézu, že do mýtu o sedmi sourozencích v čele chorvatského národa se omylem dostaly dvě ženy-náčelnice, jelikož byzantský zapisovatel báje automaticky považoval jména končící na -a za ženská. Což je bídné zdůvodnění. Těžko lze předpokládat, že by dotyčný zapisovatel, ať už vzdělaný Konstantinos Porfyrogennetos nebo před ním nějaký úředník, neznal mužská jména končící na -a z jiných, Byzanci blízkých kulturních okruhů: třeba latinského (Sulla) či gótského (Wulfila).
Další vadou na kráse jsou tiskové a jazykové chyby, např. nesprávné skloňování slova ašvamédha nebo prohození i/y ve slově misogynie, a tu a tam chyba z nepozornosti (neexistující biblická kniha „Šalamounova“ místo Samuelova).
Na druhou stranu se mi kniha četla výborně (jinak v komentářích vidím spíš opačný názor, takže nabízím svůj jako protiváhu :)) a byla neobyčejně zajímavá (v čemž se s ostatními čtenáři shodneme). Ambice zasadit české pověsti — o králi Mudžakovi, příchodu Čechů na Říp, Libuši s Přemyslem a založení Prahy — do kontextu árijských mýtů je prvotřídní. Jakkoliv mi přijdou některé Třeštíkovy závěry nedostatečně podložené a neplauzibilní, výklad o Přemyslu Oráči shledávám naprosto přesvědčivým. Přemyslova „magická orba" jako prastarý rituál zažehnávající mor, jehož účinek se obnovuje s intronizací Přemyslovců, a Libuše coby (původně) indoevropská bohyně slučující panenství s dárcovstvím lásky... wow. Je to fascinující a přitom to dává smysl.
Ovšem i u studií, u kterých se zdráhám přijmout závěr, mě bavily jednotlivé myšlenkové kroky a mnohé odbočky (kvůli komparaci) mi přišly dostatečně vzrušující samy o sobě. Třeštík například převypravuje okruh ukrajinských pohádek, jak kováři-dvojčata Kuzma s Demjanem orali svět s nestvůrným zmijem. Nebo cituje zmínky o germánském a slovanském náboženství z Tacita a Saxona Grammatika, což je prostě super. Nádavkem se pak dozvíme, proč Keltové odmítali vyslovit výraz pro bobra a že Cařihrad kladli do podsvětí. ;)
Zrzavého bůh Veles na deskách je třešnička na dortu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mýty kmene Čechů v seznamech
| v Přečtených | 89x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 49x |
| v Chystám se číst | 45x |
| v Chci si koupit | 23x |
| v dalších seznamech | 1x |
Pro mě jako naprostého laika byly Mýty kmene Čechů takový bonbonek. Autor klade nezvyklé otázky a čtenáře provází spletitým labyrintem lidských mýtů. Nemá smysl chodit kolem horké kaše - i přes absenci přímých písemných dokladů se zdá, že Čechové se mají o co opírat. Teď jen doufám, že tahle publikace inspiruje nějakého romanopisce.