Dějiny zemí Koruny české II. přehled
kolektiv autorů , Pavel Bělina , Jaroslav Halada , Jaroslav Hrbek , Tomáš Grulich , Petr A. Roček , Petr Čornej
Dějiny zemí Koruny české série
< 2. díl
1. vydání druhé části Dějin zemí Koruny české od kolektivu autorů zahrnuje období od nástupu osvícenství do roku 1989 a je obdobně jako 1. část doprovázena dobovými fotografiemi, mapami a reprodukcemi. ISBN 80-85192-28-4 (soubor I.-II.)
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dějiny zemí Koruny české II.. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Druhý díl si udržel stejně vysokou laťku jako první. Člověk si při čtení uvědomuje, co všechno ta naše malá milovaná země v srdci Evropy musela prožít. Věřím a doufám, že nás v budoucnosti všechno špatné mine a budeme žít v míru, pravdě a porozumění.
Související novinky (1)
Knižní novinky (44. týden)
31.10.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dějiny zemí Koruny české II. v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 177x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 247x |
v Chystám se číst | 38x |
v Chci si koupit | 24x |
v dalších seznamech | 2x |
Autoři knihy
Pavel Bělina
česká, 1948 Jaroslav Halada
česká Jaroslav Hrbek
česká, 1951 - 2009 Tomáš Grulich
česká, 1951 - 2020 Petr A. Roček
česká Petr Čornej
česká, 1951
Perfektní učebnice. Základ do knihovny.
Pár myšlenek z období Habsburské nadvlády:
- Národní obrození. Proces kdy se novou hlavní identitou stává národ. Nacionalismus nahrazuje starší identifikaci, založenou na obyvatelském právu v určité zemi jakožto politickém celku.
- Období osvícenství a racionalismu končí zklamáním. Místo říše rozumu lidstvo dovede k jakobínskému teroru a k napoleonským válkám. Návrat starých dynastií na evropské trůny. Nástup romantismu = místo rozumu city a fantazie.
- Šlechta se před březnem 1948 snaží o neutralitu mezi českým a německým nacionalismem. O dosažení míru se snažila ve jmenu jednotného "zemského národa" tedy bohemismu.
- První generace českých vlastenců v (Josef Jungmann, Antonín Marek, Ján Kollár) byla ve svém rusofilství zcela nekritická. Jednalo se o pěstování "slovanské vzájemnosti" zdůrazňující, že Češi nejsou v Evropě osamoceni, ale patří k velké rodině slovanských národů.
- Ze schůze ve Svatovaclavských lázních na konci února 1948 vznikla petice k císaři. Byl to prvni novodobý český politický program. Obsahovala požadavky jazykové, státoprávní i liberální.
- Masaryk nastoupil na pražskou univerzitu jako profesor sociologie a filozofie.