Řvi potichu, brácho přehled
Ivona Březinová
Jeremiáš je jiný. Žije ve světě, který má svá přísná pravidla, ve světě, kde každý den v týdnu má jinou barvu a kde jsou krajíce chleba kulaté. Se světem, v němž žije maminka se sestrou, si příliš nerozumí, nevyzná se v něm. Ale nevadí mu to, má přece ten svůj. Ostatním sice občas připraví horkou chvilku, ale ani milující maminka, ani dvouvaječné dvojče na něj nedají dopustit. Hlavně aby jim Jeremyho nedali do ústavu, to by nepřežily. Ivona Březinová citlivě, ale s nezbytným nadhledem vypráví příběh autistického chlapce a jeho okolí, které se s jeho poruchou musí dennodenně vyrovnávat. Knížka s výtečnými ilustracemi Tomáše Kučerovského dětem ukazuje, že s poruchou autistického spektra se dá žít a že nakonec je ze všeho nejdůležitější jako vždycky láska a dostatek porozumění.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Řvi potichu, brácho. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (197)
Moc se mi kniha líbila, přečtena jedním dechem. Úžasně popsána problematika autismu. Moc zajímavé.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2017 -
Zlatá stuha
(Literární část: Beletrie pro mládež)
Kniha Řvi potichu, brácho v seznamech
v Právě čtených | 8x |
v Přečtených | 896x |
ve Čtenářské výzvě | 383x |
v Doporučených | 96x |
v Knihotéce | 153x |
v Chystám se číst | 342x |
v Chci si koupit | 58x |
v dalších seznamech | 18x |
Autorovy další knížky
2016 | Řvi potichu, brácho |
2007 | Jmenuji se Martina: Jsem bulimička |
2006 | Lentilka pro dědu Edu |
2007 | Jmenuji se Ester: Jsem gamblerka |
2005 | Básník v báglu |
Kniha napsaná pro děti, aby jim přiblížila problematiku dětí s autismem, jaké jsou jejich projevy a jak může vypadat každodenní život.
Jako maminka dítěte s PAS jsem ocenila knihu vyprávěnou z perspektivy sourozence autisty, protože ti to mají často daleko těžší.
Na začátku jsem se zhrozila, co vše za projevy hlavní hrdina má. Z praxe vím, že to nebývá běžné a není tolik projevů dohromady. A kdyby ano, není to udržitelné 14let jako v příběhu. Chápu ale záměr autorky.
Knihu doporučuji dětským čtenářům i těm dospělým.