Moře nestvůr přehled

12.12.2024

Druhý díl se mi líbil víc než první. Je to sice více předvídatelné, ale pořád je to dětská knížka a až tak mi to nevadilo. Co mu vadilo byl název kapitol který toho řekl někdy opravdu hodně.

29.10.2024

(Z OSOBNÍHO ARCHIVU - přečteno ZÁŘÍ 2013):

Školní rok probíhá klidně a Percy doufá, že se mu konečně podaří zůstat na jedné škole celý rok. Jenže se mu začínají zdát sny, ve kterých má jeho kamarád Grover problémy. Percy tuší, že to není jen tak a jeho sny se ve skutečnosti dějí... Poslední školní den Percyho napadnou ve školní tělocvičně obři. Jeho kamarád Tyson se ho snaží chránit, ale Percy stejně bojuje dál. Objeví se i Annabeth, se kterou se vydávají zpět do Tábora polokrevných. Tam se však dozvídají nepěkné zprávy a zároveň se vydávají na další výpravu. Záchrana Tábora polokrevných i jejich kamaráda Grovera závisí jen na nich.

Percy, Rick Riordan, bohové, komu by se to nelíbilo, že ano. Kniha byla stejně skvělá jako první díl. Myslím, že byla kvalitou dost podobná prvnímu dílu. Zatím mi to nepřišlo, že by to bylo v něčem lepší nebo horší. Styl autorova psaní už snad ani není třeba zmiňovat. Je to poutavé, rychle a snadno se to čte, takže možná je to i taková vážně dost dobrá oddechovka. Kniha je opět určená spíše pro mladší, ale myslím, že na své si zde přijdou i starší. Hodně jsem si oblíbila řeckou mytologii. Už po první knize Percyho jsem si zamilovala všechny ty bohy a dobrodružství, takže se ze mě stal fanoušek řecké mytologie (možná že i proto sem byla nadšená, když sem viděla naší povinnou četbu k maturitě a mezi knihami byli Starí řecké báje a pověsti, které si hodlám s celého seznamu přečíst jako první).

Do naší hlavní trojice z prvního dílu, což byl Percy, Annabeth a Grover, přibývá další postava a to kyklop Tyson. Tysona jsem si nejprve moc neoblíbila, ale postupně získával mé sympatie a hodně se mi zalíbila jeho dětinská povaha. Percy,... no, to je prostě Percy. Co dál k tomu říct, že ano. Annabeth byla jako vždy také super. Občas byla až moc hrdá a tvrdohlavá, ale ráda jí mám i tak. Oblíbila jsme se jí i proto, že má stejný sen jako já. Chce být architektkou, takže k ní mám v tohle smyslu dost blízko, protože architekturu studuju, ale to jsem odbočila... A samozřejmě nemůžu zapomenout na Grovera. Mého milovaného satyra, který si mě získal už v prvním díle. Držela jsem tedy palce, aby se jeho záchrana povedla... no a to jestli se povedla nebo, už se musíte dočíst sami :D

Tak, když to všechno hezky shrnu a porovnám s prvním dílem, nebylo to ani horší, ale ani nějak výrazně lepí, jak už jsem psala někde na začátku. Děj byl ze začátku trochu lepší než jednička. Byl poutavější a zajímavější. Nevěděla jsem, co čekat od dalších kapitol a zbytku děje, ale nakonec se ukázalo, že druhá polovina byla taková méně zajímavá. Už jsem nebyla tak napjatá jako na začátku, i když takový názor mám poslední dobou u hodně knížek a vůbec netuším proč. Jinak se mi všechno líbilo. Děj, zápletka, rozuzlení, postavy... Jsem zvědavá, jak to bude s trojkou. Jestli bude opět kvalitou nastejno nebo se konečně začneme v žebříčku hodnocení posouvat o stupínek výš.