Sex není zadarmo přehled
Chester Brown
Autobiografický komiks kanadského autora. Chester se po rozchodu rozhodne nesnažit se navázat pevný vztah s jinou dívkou. Sex, poté co mu začne scházet, získává ho tou nejsnadnější cestou: platí za něj. Ve své knize otevřeně líčí svoje zkušenosti s prostitutkami a zprostředkovává čtenáři svět profesionálních milenek. Věcnému vyprávění odpovídá i přesné a úsporné výtvarné pojetí. Komiks je především polemikou s tradičním chápáním vztahu mezi mužem a ženou.... celý text
Literatura světová Komiksy Biografie a memoáry
Vydáno: 2011 , ArgoOriginální název:
Paying For It, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sex není zadarmo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (23)
Sexwork is work! Komiks o placeném sexu, vztazích, s bohatým doslovem a dodatky. Podle mě velmi dobrá práce, byť docela radikální, a v mnohém s Chesterem souhlasím.
Chester Brown (který je zřejmě aromantický) je možná radikální, ale odnaučovat se (napsal bych odnaučit se, ale spíš je to neutuchající proces) zakládat svou sebeúctu na tom, zda jsme v romantickém/sexuální vztahu, je proti všemu, do čeho nás společnost normativně tlačí.
Téma sexuální práce sice je ústřední, ale kolem něj dekonstruuje mýtus ideálu (posesivní) monogamní romantické lásky. Brown sám na začátku knihy žije v polyamory vztahu, ale i poté se vymyká konvenční normativitě.
Ohledně sexuální práce kritiky poukazují na to, že kniha je psána z jeho pohledu, ne z pohledu těch žen. Na druhou stranu autor s nimi mluvit a s mnohými se sblížil, jen nemohl osobní skutečnosti uvést v knize, aby je nekompromitoval. Přesto má kniha bohaté poznámkový aparát, kde se zamýšlí i nad jinými kontexty, včetně možného sexuálního otroctví a podle čeho na něj lze usuzovat, či ne.
Brown je radikální v tom, že nechce sexuální práci jen dekriminalizovat, ale i deregulovat. V tomhle jsem konzervativní radikál a o některých argumentech bych diskutoval.
Např. mám pocit jisté ambivalence, kdy podporuje komercionalizaci sexu, ale zároveň ctí jeho privatizaci. Protože „se dělá v ložnici“. Nicméně to narážel na argument z 60. let (který je fakticky překonaný), týkající se dekriminalizace homosexuality. Proč zrovna sex, ač se týká těla, má být vyjmut z regulace, na rozdíl od jiného obchodu, který se také těla týká? Bude určený rozdíl mezi thajskou a erotickou masáží? Jak to, že na jednu stranu komerční sex obhajuje a přitom na druhou stranu apeluje na to, že je „příliš intimní a posvátný“? Nemá pravdu, když to přirovnává ke stejné svobodě, jako když jemu platí za komiksy. Protože jsem přesvědčen, že má nějakou legální dohodu. Ano, je možné mít web, kde umožní přístup k obsahu jen platícím lidem, ale takto fungují OnlyFans. Vůči redakci má jistě smlouvu, kdy oni mohou vymáhat produkt a on peníze.
Když vykresluje svět bez kriminalizace a regulace sexuální práce, mohl by oslovit i jiné kontexty. Tedy diskuze nad neplacenou prací jako takovou je na místě. Nevím, zda ho napadlo, že když se žena (a je zde poněkud heteronormativní kontext) ve svém soukromém životě odmluví, že souhlasí se sexem, ale chce finanční odměnu, stejně tak se druhá strana může odmluvit na finanční odměně za to, že bydlí v jeho bytě, nebo že uvaří či poskytne jinou službu, což myslím, že Brown opomíjí.
Ohledně genderového kontextu je pravda, že v jednom dodatku mluví o mužích a upozorňuje na dvojí metr a tendenci k paternalizaci žen. U mužských sexuálních pracovníků takové tendence nemáme. Na druhou stranu vzít v potaz genderový kontext, dynamiku a nerovnováhu moci spíš chybí. Např. nabídku „kuřby“ od prostitutky na ulici nebere jako obtěžování, ale „prostý dotaz“. Ano, kdyby se to opakovalo, obtěžovalo by ho to. Myslím, že ženy na ulici jsou ale v jiném postavení ohledně vystavení obtěžování. Navíc, mě obtěžuje i telefonát z call centra nesexuální povahy.
Ohrazuje se také vůči povinným lékařským prohlídkám. Nevím, jak je to v Kanadě, ale já sám mám zákonnou povinnost pravidelných lékařských prohlídek a jako omezování svobody to nevnímám. V porno průmyslu pak jsou také samozřejmostí. Chápu jeho argument, že se svým zdravím má být člověk zplnomocněn zacházet sám, což přirovnává ke kouření, ale kouření regulováno je - především pasivní kouření. Tedy nebere v potaz, že se neřeší zdraví dané sexuální pracovnice, ale spíš ohrožení zdraví klientely.
Také mám pocit, že ohledně regulace sexuální práce používá argument výjimky potvrzující pravidlo (když mluví v podstatě o jednom případu ranče, na kterém vykresluje, proč je regulace státem vždy špatná). Přitom na případech sexuálního otroctví vždy poukazuje, že to jsou výjimky – tedy že to, že někdo k výrobě bot zneužívá lidi, neznamená, že zakážeme boty, ale řešíme ono zneužívání od výrobce, či dodavatele.
S čím vůbec nesouhlasím, respektive kde Brown nemá pravdu, když popírá závislost (drogovou) jako možnou fyzickou či duševní poruchu. Dle něj člověk prostě může udělat rozhodnutí a přestat si píchat heroin. Tam si myslím, že už není radikální, ač chápu jeho pint, ale mýlí se.
“Feminists have accepted that choice is possible when it comes to a different, difficult subject: abortion. The feminist position (and I agree with it) is that women own their bodies and therefore each woman has the right to choose to get an abortion if she gets pregnant. This is called being "pro-choice". Feminists should be consistent on the subject of choice. If a woman has the right to choose to have an abortion, she should also have the right to choose to have sex for money. It's her body; it's her right.”
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sex není zadarmo v seznamech
v Přečtených | 123x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 17x |
v Chystám se číst | 27x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Jedná se o černobílý komiks, ale pozor, pokud budete opravdu pilní čtenáři, přečtete si i poznámky a doslov autora, kde se mnohé dozvíte!
Hlavní postavou je samotný autor Chester, Kanaďan, který už je unavený ze vztahů a následných očekávání a povinností. Vychází se svou bývalou přítelkyní (a ne jednou) mnohem lépe, když jsou jen přátele! Jak ale vyřešit fyzickou stránku věci, která k romantickému vztahu patří? Mohl by za ni platit? A vyplatilo by se mu to?
Toto dílo je opravdu něčím jiné, ne jen, že nahlížíme na muže, jež podobné sexuální služby využívá poprvé - může být spíše oblafnut zákazník či daná žena, za kterou se vydává? - ale navíc nás uvádí do této "společnosti". Vše je shrnuto na Kanadu jakožto autorovu vlast. Je tedy nutné i právní záležitosti v knize řešené chápat v souvislosti s touto konkrétní zemí.
Seznamujeme se snad se všemi ženami, které Chester za svou "cestu" potkal. Poznáváme prostředí, ve kterém se pohybují a někdy i důvody, proč si tuto profesi zvolily. Musím se přiznat, že mi nebyly moc příjemné situace, kdy Chester zmiňuje, zda ho daná žena přitahuje.
Jako čtení zajímavé, znovu už bych to číst nepotřebovala. Chester na konci knihy zmiňuje různé důvody, proč by prostituce měla (či neměla) být legální. Zajímavé jsou také jeho vize o budoucích generacích a jejich chápání romantické lásky.