Čekání na Godota zajímavosti

Samuel Beckett

76 %

1 286 hodnocení

https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5540/cekani-na-gogota-5540.jpg 4 1286 1286

Přidat do mých knih

• Právě čtu
• Přečteno
• Knihotéka
• Doporučuji
• Chystám se číst
• Chci si koupit
• Nedočtené
• Čtenářská výzva
Vytvořit vlastní seznam

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Dva přátelé tuláci Estragon a Vladimír se sejdou na mýtině, kde čekají na Godota, který jim má něco důležitého sdělit. Nevědí ale dokonce, jestli opravdu mají čekat zde, v jakou hodinu, prostě nic. Jak tak čekají, krátí si dlouhou chvíli povídáním o hloupostech, přením se o to, zdali ještě půjdou dále spolu, i nahlížením do bot a klobouků, aby v nich nezjistili nic. V jejich stereotypním chování, za nímž můžeme vidět klidně mnohé další dny, již pobíhaly stejně, je vyruší příchod bohatého Pozza a jeho otroka Luckyho... Hra Čekání na Godota má být přelomovým dílem absurdního dramatu a ve své podstatě je. Základem jsou nesmyslné dialogy, které však na sebe v jisté analogii opravdu navazují. Rozhovory Estragona a Vladimíra připomínají dětské hry se slovíčky, slovní fotbaly, soutěže o lepší urážku atd. Největším přínosem však jsou scénické poznámky ve smyslu oživení představení bezúčelným, přesto vizuálně zajímavým chováním (kontrola bot, klobouků) a minimalistickým pojetím scény (opuštěná cesta a strom, pod nímž pro ukrácení chvíle a možná i utrpení přemýšlí, jak by se oběsili).... celý text

Literatura světová Divadelní hry

Vydáno: 2005 , Větrné mlýny
Originální název:

En attendant Godot, 1953

více info...

• Přehled
• Hodnocení
• Bazar
• Zajímavosti
• Vydání
• Podobné
• Diskuze

Zajímavosti (3)

Uvedení hry se dočkalo skandální reakce. V prvních týdnech po premiéře se hrálo pro poloprázdné hlediště, diváci představení předčasně opouštěli či často během představení rušili nesouhlasným hlukem, Godod zažíval boj mezi příznivci a odpůrci. Při jedné z repríz došlo k potyčce mezi oběma tábory a během druhého dějství musela opona dolů. To paradoxně pomohlo hře k úspěchu - lidé se začali na reprízy hrnout v touze zažít skandál, a tak se hrála ještě řadu měsíců. (meluzena)

Premiéra hry se konala 3.1.1953 v divadle Théâtre de Babylone v režii Rogera Blina, který zároveň ztvárnil postavu Pozza. (meluzena)

Beckett pro tuto hru nemohl najít divadlo, které by ji uvedlo, ani nakladatele, který by ji vydal. Ovšem jeho životní družka a pozdější manželka Suzanne nabízela hru tak vytrvale, až po 35 odmítnutích narazila na tehdy 40-letého herce a režiséra Rogera Blina, kterého hra zaujala. Tehdy už mu ale nepatřilo žádné divadlo, a tak musel hledat divadlo, které by se odvážilo uvést hru bez předem zaručeného komerčního úspěchu. Blinovu nabídku nakonec přijal Jean-Marie Serreau, sám režisér, který hru uvedl ve svém divadle Théâtre de Babylone v režii Rogera Blina, který zároveň ztvárnil postavu Pozza. (meluzena)