Nikolaj Sevastjanovič Děržavin životopis
ruská, 1877 - 1953
Životopis
*15.12.1877 – † 26.2.1953,
Николай Севастьянович Державин
sovětský slavista, historik a filolog; akademik AV SSSR (1931). Zabýval se studiem nejstarších slovanských dějin.
Hlavní díla: Původ ruského národa, Slované ve starověku.
Narodil se ve vesnici, kde většinu obyvatelstva tvořili bulharští přesídlenci, a tak většinu svého dětství trávil s bulhraským jazykem a kulturou.
Gymnázium ukončil se zlatou medailí, promoval na Něžinské historicko-filologické univerzitě v roce 1900.
V roce 1917 získal profesuru. Byl rektorem Petrohradské univerzity, v čele katedry slovanské filologie stál až do své smrti. Byl nadšeným slavistou - po represích na přelomu 30. a 40. let tuto disciplínu obhajoval a stanul v čele znovu ustanovené katedry slovanské jazykovědy.
Je nositelem třech významných státních vyznamenání.
Dodatok:
Никола́й Севастья́нович Держа́вин (3. decembra 1877, Preslav, Tauridská gubernia - 26. februára 1953, Leningrad) - sovietsky filológ-slavista a historik, akademik Akadémie vied ZSSR (1931), riadny člen APN RSFSR.
Narodil sa v dedine Preslav v okrese Berdyansk v provincii Tauride , ktorého väčšinu obyvateľstva tvorili bulharskí prisťahovalci; preto sa od detstva zaujímal o bulharský jazyk a kultúru.
Počas vojnových rokov sa aktívne venoval spoločenským aktivitám v duchu krátkodobého stalinistického panslavizmu, bol členom Antifašistického a všeslovanského výboru a členom redakčnej rady časopisu Slovania. Derzhavin bol doktorom na Sofijskej univerzite (1944) a čestným členom Bulharskej akadémie vied (1946).
Bol zanieteným zástancom marrizmu.
Marrizmus - (podľa sovietskeho lingvistu N. J. Marra) pseudomarxistický smer v sovietskej jazykovede, zdôrazňujúci nesprávne tézy o nadstavbovom charaktere a triednosti jazyka.
(zdroj životopisu: Википедия (ruská wikipedie))
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.
Nikolaj Sevastjanovič Děržavin - knihy
| 1950 |
 Slovania v dávnej minulosti |
Žánry autora
Štítky z knih
Děržavin je 1x v oblíbených.