Václav Dresler životopis
česká, 1880 - 1953
Životopis
DRESLER, Václav, * 11. 9. 1880 Černovičky (č. o. Středokluky) u Kladna, † 24. 1. 1953 Praha, redaktor, žurnalista, překladatel, diplomat
Syn rolníka. Po maturitě 1899 na pražském gymnáziu v Křemencově ulici studoval slavistiku na filozofické fakultě. Koncem 90. let 19. století se (zejména úvahami o ruské literatuře) přiřadil k předním autorům literárněkritických a literárněhistorických statí, kteří publikovali v České revue, politickém a kulturním listu Národní strany svobodomyslné (mlado české). Od 1901/02 se D. více uplatňoval jako referent o české literatuře v dalších pražských i regionálních novinách a časopisech, od 1901 např. v Radikálních listech, Pozoru, Národních listech, od 1902 v Obzoru literárním a uměleckém, kde spolu s V. Dykem, J. Karáskem a M. Martenem představoval jádro obměněné skladby přispěvatelů, kladoucích důraz na souvislosti české kultury s myšlenkovými evropskými proudy. V periodikách Rozhledy, Lumír, Srdce, Lidové noviny přispíval eseji o literatuře. Od 1903 psal do Literárních listů, jichž se později stal odpovědným redaktorem, následně i majitelem a nakladatelem. Tyto aktivity převládly natolik, že po sedmém semestru v univerzitních studiích již nepokračoval a živil se jako literární kritik, publicista a redaktor. Osvědčil se jako autor portrétů o českých spisovatelích, 1908 o J. Merhautovi v Moravskoslezské revue, 1910 o F. A. Šubertovi jako dramatikovi v ČČM a od 1912 řady dalších v Literárních rozhledech. Zájem soustřeďoval k dobové realisticky orientované próze s akcentem na sociální problematiku. Rozsáhlejší studie věnoval zejména dílu a životu M. A. Šimáčka, F. X. Svobody, K. V. Raise, K. Klostermanna, J. Arbesa, psal statě o národních litera turách. Užíval množství šifer (Václav D., V. D., Dbr., -der, Dler, -er, -r., VDbr, A., -der, Dre, er, Ir., r., -r–, -slr-, V. Dlr., V. Dr.) a pseudonym Sigma. Intenzivně se zajímal o slavistiku a rusistiku, od 1904 i o polonistiku (překlady: G. Zapolska, Předpeklí, I. Sewer-Maciejowski, V petrolejových dolech, 1907). Te ma tice žen v literatuře a umění se věnoval po 1907 ve studiích o současných českých spisovatelkách v Ženské revue, Ženských listech, Ženském světě. Do 1915 žil v rodišti, před první světovou válkou odešel do Berlína, kde se živil jako novinář a překladatel z polštiny (A. Strug, Lidé podzemní, 1912, G. Zapolska, Ve službách hříchu, 1914, J. Weyssenhoff, Unia, 1912, W. Rapacki, Král husitův, 1918). Po vzniku ČSR přesídlil do Polska a pracoval jako ředitel Československé informační kanceláře. Poté vstoupil do diplomatických služeb jako tajemník československého vyslanectví ve Varšavě. Soustavně referoval o polské literatuře a kultuře pro české noviny a časopisy: Lidové noviny, Moravskoslezský deník, Sborník zahraniční politiky (1920), Cesta (od 1921), Čas (od 1921), Hospodářská politika (od 1927), Zahraniční politika (od 1926), Brázda (od 1936). Stal se členem Slovanského ústavu. Polským otázkám věnoval na tisíce informačních prací a článků a několik knižních titulů (Polsko a Poláci, 1922, Republika Czeskoslowacka, Poznaň 1923, s A. Černým, Polsko a Evropa, 1926, Z politické domácnosti v Polsku, 1927, Sedmá velmoc v Polsku. Dnešní stav polského tisku, 1928). Podporoval česko-polskou vzájemnost i pořádáním přednášek o československé kultuře. 1937 onemocněl, vrátil se z Polska do Čech a vydal několik překladů z polštiny (J. Iwaszkiewicz, Slečny ze statku, P. Choynowski, Mladýma očima, W. Berent, Živé kameny). Pokračoval v osvětové přednáškové činnosti o Polsku. České literatuře věnoval několik bohemistických studií (např. o J. Zeyerovi). Od odchodu na odpočinek žil v Praze.
(zdroj životopisu: http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/DRESLER_Václav_11.9.1880-24.1.1953)
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.
Václav Dresler - knihy
| 1910 |
 Jakub Arbes - život a dílo |
Žánry autora
Literatura česká Biografie a memoáry
Štítky z knih
Dresler je 0x v oblíbených.