Životopis
ŠOLC Václav – český etnograf-amerikanista a muzeolog
* 27. 9. 1919 Sobotka, + 16. 7. 1995 Praha
Od roku 1941 se věnoval bakalářským studiím etnografie a filozofie u prof. P Schuliena na Lateránské univerzitě ve Vatikánu, která ukončil s titulem bakaláře filozofie. V letech 1945–49 studoval etnografii u prof. K. Chotka a prof. O. Pertolda na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Titul PhDr. získal 1949, kdy obhájil dizertační práci Chipewyané a jejich postavení na kanadském severu ve srovnání s tzv. Sobími Eskymáky. Hodnost CSc. mu byla udělena 1964 na základě kandidátské disertační práce Kultura Chiriquí a její pozice v rámci panamských a sousedních kultur. V letech 1970–79 vedl ve funkci ředitele Náprstkovo muzum v Praze.
Zabýval se indiánskými kulturami obou amerických subkontinentů, tak jak to vyžadovala obecná orientace muzejního etnografa, který odborně zpracovává, publikuje a expozičně prezentuje sbírkové soubory. Jako muzejník byl vyslán 1957 ministerstvem školství do Číny a Koreje, aby pomáhal při reorganizaci muzejní sítě a realizoval etnografickou expozici v hlavním městě KLDR. 1961 odjel s týmž posláním do Vietnamu a Mongolska.
V roce 1963 ve spolupráci s drážďanským muzeem uskutečnil v Náprstkově muzeu velkou výstavu věnovanou Indiánům Severní Ameriky a 1965 autorsky připravil první stálou expozici amerických kultur v NpM, a tedy i v Československu. Výrazně se zasloužil o popularizaci oboru.
Hlavním předmětem jeho vědecko-výzkumné činnosti byly recentní nativní kultury především Aymarů a Mapučů v Bolívii a Chile, kterým věnoval několikaměsíční terénní výzkumy i publikační činnost. 1963 studoval v Bolívii komunity Aymarů na jezeře Titicaca a Kaljavájů. V letech 1966-67 působil jako vedoucí etnografické expedice do Chile složené z pracovníků pražského Náprstkova muzea a drážďanského Museum für Völkerkunde, která kromě povrchových sběrů archeologických pramenů v poušti Atacama provedla výzkum u Indiánů Mapučů na jezeře Budi. Jazykové poznatky v 60. letech uplatnil při spolupráci s dr. Roudným na slovníku moderní aymarštiny, který nakonec zůstal v lístkové podobě. V letech 1969, 1971 a 1973 následovaly další krátkodobé výzkumné pobyty v Chile orientované především na Indiány Ayamara ve vsi Enquelga v provincii Tarapaca, dále na Mapuče a navíc na Alakalufy v Ohňové zemi. Jeho pobyt v Chile předčasně ukončil vojenský puč. Další pracovní pobyt uskutečnil 1975 v Peru (Aymarové, Kečuové) a v Mexiku, poslední pak 1977 znovu v Mexiku, kde pracoval mezi Indiány Tzeltaly a Tzotzily ve státě Chiapas a na Yucatánu.
Při těchto výzkumných pobytech shromáždil velký počet etnografických i archeologických sbírek, které obohatily české sbírkové fondy uložené v Náprstkově muzeu; výrazný výsledek dále představovala přednášková a především rozsáhlá publikační činnost v oblasti odborné i populárně naučné (hlavně cestopisy). Zhruba od poloviny 80. let se také intenzivně věnoval psaní románů pro mládež na náměty z dějin Latinské Ameriky.
D.-k.: (přel. s J. Hornátem), L. H. Morgan: Pravěká společnost, Praha 1954, 522 s.; Indiáni na jezeře Titicaca, Praha 1966, 140 s.; Bei den Indianern am Titicacasee, Leipzig 1967, 212 s.; (s P. Hořejšem), Nejstarší Američané, Praha 1968, 299 s., 2. vyd., Praha 1978, 326 s.; Pod chilskými sopkami, Praha 1969, 174 s.; Los Aymaras de las Islas del Titicaca, Mexico 1969, 194 s.; Chiriqui Culture, NpM, Praha 1970, 218 s.; K Alakalufům na konec světa, Praha 1974, 187 s.; (přel.), G. C. Vaillant: Aztékové, Praha 1974, 254 s.; Indiánské historie, Praha 1977, 326 s., 2. vyd., Praha 1989, 428 s.; Indiánským Mexikem, Praha 1983, 246 s.; Tíwanaku - klenot And, Praha 1986, 198 s.; Sny a zlato Indiánů. Indiánské báje a pověsti, Praha 1989, 213 s.
D.-č./sb.: Aztécké kamenné masky v Náprstkově muzeu, Časopis Národního muzea CXXII (1953), odd. věd spol.: 113-118; Oberländerovy sbírky v Náprstkově muzeu, Čs. etnografie 5 (1957): 159-175; Keramika andské oblasti, Čs. etnografie 9 (1961): 257-279; Los botes yampu de totora en el Lago Titicaca, Annals of the NpM 6 (1967): 95-110; Sbírky pro Náprstkovo muzeum, Srpen 1976 v NpM, Praha 1976: 1-7.
L.: Anonym: Václav Šolc šedesátiletý, Pochodeň 1979; Kdo je kdo 91/92, 2. díl:, Praha 1991: 961; Kunz, L.: Václavu Šolcovi k 70. narozeninám, Národopisný věstník čs. 1989/6: 46-48; Malinovi, R. & J.: Václav Šolc - Mou velikou láskou jsou Indiáni, in: Obdivuhodný člověk, Brno 1991: 93-101; Kandert, J.: PhDr. Václav Šolc, CSc. Ve třetí čtvrtině stovky, Český lid (1994): 33; J. a M. Martínkovi, Kdo byl kdo - naši cestovatelé a geografové, Libri, Praha 1998, 416-418.
(zdroj životopisu: nakladatelství Libri)
Václav Šolc knihy
1954 | Domove líbezný |
1989 | Indiánské historie |
1978 | Nejstarší Američané |
1982 | Indiánskou stezkou |
1976 | Pobřeží krve / Pevnost bílých mravenců |
1989 | Sny a zlato Indiánů |
1986 | Tíwanaku – klenot And |
1980 | Stezka do Dakoty / Traviči na Titicaca |
1966 | Indiáni na jezeře Titicaca |
1982 | Kondor útočí |
Štítky z knih
archeologie 16. století Indiáni Amerika Mexiko antropologie Eskymáci, Inuité Jižní Amerika Inkové dobrodružství
Šolc je 5x v oblíbených.