Dobrodružství Rodericka Randoma

Dobrodružství Rodericka Randoma https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537353/bmid_dobrodruzstvi-rodericka-randoma-662f867ed4dda.jpg 4 5 5

Děj se odehrává v první polovině 18. století a ukazuje tehdejší viktoriánskou společnost velmi realisticky až naturalisticky. Román je místy drsný a vyznačuje se posedlostí svých postav materiálním bohatstvím a sexuálním dobrodružstvím. Dokáže podat strašidelné popisy lidského neštěstí a zoufalství, ale umí být i zábavný. Smollett silně čerpá ze své vlastní osobní zkušenosti. Hlavní hrdina, skotský šlechtic, vystuduje lékařskou fakultu a vydává se do Londýna, kde se po sérii dobrodružství nedobrovolně ocitá na válečné lodi jako pomocník ranhojiče. Po nebezpečné vojenské službě v britském koloniálním námořnictvu se různými oklikami dostává zpět do Londýna, kde se snaží jako řada jiných mladých mužů se zajistit sňatkem s bohatou nevěstou. Ale čekají na něj další ztroskotání...... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: ekniha , Meisterkoch
Originální název:

The Adventures of Roderick Random , 1748


více info...

Přidat komentář

braunerova
31.01.2024 4 z 5

Výborné čtení. Hrdina románu Roderick Random stejně jako autor pochází z bohaté skotské rodiny, studuje lékařství, protlouká se Londýnem a pracuje jako námořní chirurg. Je pravým synem své doby. Zažívá vzestupy a pády. Touží po bohatství, tráví čas pitkami a hazardní hrou, vyhledává sexuální dobrodružství a pro maličkost je ochoten vyvolat souboj. Také je ale velkorysý, umí se bláznivě zamilovat a pomáhá lidem v nouzi. Ostatně vše už je napsáno v komentáři níže.

Kozel
26.10.2023 4 z 5

Tobias Smollett byl Dickensem často jmenován jako jeden z autorů, kteří měli výrazný vliv na jeho vlastní práci (při nejmenším v prvních letech). Po přečtení Smollettovy knihy, s jehož dílem jsem se seznámil v premiéře, je evidentní, proč ho Charlie tak často jmenoval. Ovšem musím podotknout, že jsem byl hrubě nepřipravený na obsah Dobrodružství Rodericka Randoma, v nichž Smollett dělá na všechny (tím myslím na všechny) dlouhý nos, který je významným znakem i na jeho portrétech.

Cokoliv mě napadá z 18. století v rámci pikareskních či sarkastických románů, oplývá optimismem. Ať je to mnohdy přehánějící Defoe, naprosto bravurní úsměvavý Fielding, originální Sterne nebo pohádkový Swift. Všichni ve svých příbězích nabízí optimismus, lidskost, takový jakýsi nadhled, který se prolíná jejich knihami. Ovšem Tobias Smollett? Kdepak. Ani náhodou. Tobias si ve své knize ostře vyřídil účty se svojí dobou (možná taktéž sám se sebou). Je velmi drsný až brutální, naprosto nekompromisní a upřímný až k bezohlednosti, cynický až k bezcitnosti. A přitom je zároveň docela vtipný, s perfektním zrakem i citem pro kritiku své doby, aniž by se dal obvinit z nesoudnosti či přílišného přehánění.

V sedmadvaceti letech napsal román, který odhaluje tehdejší společnost v nevídané nahotě. I díky tomu, že vyprávění stojí na autorových bohatých (a ne zrovna příjemných) životních zkušenostech, které rozprostřel po celém díle brilantním způsobem. A tak při veškerých kontrastech a protikladech, ukazuje 18. století velmi reálně, realisticky a až naturalisticky v podobě, jaká je v dnešní době v podstatě neznámá a zastřená. Jako je zastřeno dílo tohoto autora. Což je veliká škoda. Jistě, román je pro současné poněkud netrpělivé čtenáře možná příliš dlouhý a děje se v něm opravdu mnoho pro pečlivé sledování. Stojí za to projít si životními strastmi Rodericka Randoma.

Samotná ústřední postava je těžko uchopitelná. Rozhodně se nedá považovat za ryze hrdinskou, s níž člověk soucítí. Jeho povaha je značně prchlivá i horkokrevná, mnohdy pomstychtivá. Pravda, že je často formovaná událostmi, které se později odrážejí na dalším jednání, a tak může čtenář sledovat Roderickovu cestu životem i vývoj osobnosti. Mnohem milejší je čtenáři osobnost Strapa. Úslužného přítele, který svou oddanost projevuje až na dřeň, kdy se nechá Roderickem někdy až týrat a obětuje cokoliv pro svůj idol. Strašpytel držící se svého pána s věrností psa. Hrdina, který je ochoten za guineu boxovat do chvíle, než má k souboji dojít. Milá postavička.

V příběhu projdeme celým koloritem společnosti. Od malých zlodějíčků a šejdířů z výčepu až po velké pochlebníky a podvodníky v drahých šatech. Od doupat hazardní neřesti, přes nevěstince až k chlípným mnichům. Skvostné jsou příhody z cestování dostavníkem. Londýn je místem, které je krásné pro žití jen tomu, kdo na to má (tenhle internetový komentář se pro knihu hodí). Všude podvodníci, špína, krutost, nástrahy pro nezkušené. Rodericka to sice posílí, ale za cenu, že se časem aktivně účastní všeho zla, byť jen pro vlastní přežití. Úplatní lokajové, ještě úplatnější pánové, honba za věnem, společenské intriky, pomluvy, plané sliby, využívání, zneužívání. A schopnost v tom žít. Kdo z nás by přežil?

Naprostým vrcholem jsou pak ty akční scény. Zapomeňte na Stevensův pohádkový Poklad na ostrově, Smollett život na lodi představuje jako čiré peklo, kterým sám prošel. V bitvách lítají končetiny i vnitřnosti, loď zapáchá nemocí, kde se daří červům. Následně draze vykoupené dobývání Cartageny. Na břehu to pak není o moc lepší. Roderickův souboj s kapitánem je tak do detailu popsán, že mi bylo téměř zle. Ve francouzské pozemní armádě se lidskosti taky nedočkáme, natož při bitvě u Dettingenu.

A tak to jde po celou knihu. Strázně střídají ještě větší strázně. Až ke konci se osud promění, začne Roderickovi přát a dovede ho až do šťastného závěru v náručí milované Narcissy. Ale to až poté, co si jeho prostřednictvím Smollett smlsne na kompletně celém panoramatu světa 18. století. Drsný a přesto pikareskní čtenářský zážitek. Brutální kniha.