Doba z druhé ruky přehled
Světlana Alexandrovna Alexijevič
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235706/bmid_doba-z-druhe-ruky-1ir-235706.jpg
5
373
373
Kniha Doba z druhé ruky nese podtitul „Konec rudého člověka“ a autorka se v ní zabývá koncem komunistického režimu, nadějemi, zklamáními, frustracemi a dezorientací, které přinesla dvě desetiletí následující rozpad sovětského impéria lidem žijícím na jeho území. Čtenáři předkládá desítky příběhů a názorů lidí z nejrůznějších částí politického i ekonomického spektra. Před námi tak defilují rozmanité osudy a zážitky, z nichž však postupně vyvstávají některá společná traumata a obsese. Většina hrdinů této knihy považuje za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let a obnovit sovětskou vládní moc. V očích většiny lidí, jejichž svědectví autorka uvádí, to byla chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, zatímco následující vývoj, bezpečnostní anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, desorientaci, zklamání, hospodářský pokles a korupci. Často se ozývá lítost nad tím, že Sovětský svaz „prohrál studenou válku“ a ztratil velmocenské postavení, a jakkoliv snad každý, jehož hlas v knize zazní, měl svou vlastní tragickou zkušenost se stalinskými zločiny, převažuje schizofrenní pocit, že i když byl socialistický režim špatný, lidé v něm žili pro krásné myšlenky, zatímco dnes se „starají jen o coca-colu“ – o přízemní hmotné věci.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2015 , Pistorius & OlšanskáOriginální název:
Время секонд хэнд (Vremja sekond chend) , 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Doba z druhé ruky. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (95)
Najviac rozhovorov sa odohráva v kuchyni. Aj u nás. Začali sme Modlitbou za Černobyl a zrazu sme sa s manželom snažili zohnať čo najviac diel tejto autorky. Nielen preto, že sme strávili pamätné dni v Bielorusku. Nielen preto, že náš adoptívny syn je Rus. Nielen preto, že jeho najlepší kamarát je Ukrajinec. Pre ľudskosť a pravdu, čo z nich dýcha.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (6)
„Zachránit nás může jenom jeden člověk: soudruh Stalin. Kdyby tu byl dva dny... Všechny by postřílel - a pak ať si jde zase klidně lehnout. (odposlechnuto mezi lidmi)“
„Odposlechnuto ve frontě v obchodě: - Je převrat! Co bude se Stranou? - Jakejpak převrat? Postel máš snad na svým místě. A vodka je pořád stejná.“
„Komunismus je jako prohibice. Myšlenka je to hezká, ale nefunguje. (odposlechnuto mezi lidmi)“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Ocenění knihy (1)
2015 -
Kniha roku Lidových novin
Kniha Doba z druhé ruky v seznamech
| v Právě čtených | 31x |
| v Přečtených | 486x |
| ve Čtenářské výzvě | 99x |
| v Doporučených | 66x |
| v Knihotéce | 234x |
| v Chystám se číst | 495x |
| v Chci si koupit | 126x |
| v dalších seznamech | 13x |
Štítky knihy
vzpomínky Sovětský svaz komunistický režim Magnesia Litera Nobelova cena za literaturu postkomunismus, postsocialismus
Autorovy další knížky
| 2017 |  Modlitba za Černobyl – kronika budoucnosti |
| 2015 | Doba z druhé ruky |
| 2016 | Zinkoví chlapci |
| 1986 | Válka nemá ženskou tvář |
| 2018 | Poslední svědci: Sólo pro dětský hlas |
Všetky predchádzajúce autorkine knihy som čítala a tak mi chýbala iba táto. Trošku som z nej mala obavy, pretože táto téma mi nie je blízka a nevedela som, či ma to bude baviť. A nebolo to zlé, ale z jej kníh mi prišla táto najslabšia. Už som vedela, aký štýl písania a rozprávania mám čakať, takže to ma neprekvapilo a čítalo sa mi to dobre. Ale vôbec som nevedela súcitiť s tými ľuďmi. Bola som skôr znechutená. To neustále ospevovanie veľkého Ruska, Lenina... Nechápala som to. Hlavne keď niekoho príbuzný sa dostal za nejakú úplnú blbosť niekam do gulagov, prípadne bol mučený... ale tak hlavne, že to vtedy bolo skvelé. Alebo v dobrom spomínať, že človek celý rok chodil len v jedných topánkach... Nevedela som sa do toho vžiť. Navyše mi mnoho z tých rozprávaní prišlo veľmi dlhých a opakujúcich sa. Taktiež mi prišlo, že z mnohých ľudí sršala závisť, aj keď sa to snažili schovať - že tí druhí mali hento a tamto a oni nie, pričom im to ale (vraj) netrebalo. Muselo to byť vtedy strašné vymývanie mozgov. Ako nehovorím, že ľudia sa po revolúcií v Rusku mali oveľa lepšie a verím, že život mnohých bol ešte ťažší ako pred revolúciou, ale celé to na mňa proste pôsobilo veľmi nesympaticky, negatívne a miestami doslova ufňukane. A najhoršie mi na tom prišlo, že mnoho z tých názorov stále zaznieva aj v našej spoločnosti. Rozhodne to bolo poučné čítanie.