Jasmin Schreiber

Nové komentáře u autorových knih

„Knížka v ruce může být opravdovou záchrannou kotvou - když je moře života příliš nevlídné, můžeš se upnout na příběhy a nechat se jimi přenést do bezpečí... Příběh o vině, smutku, ztrátě, osamění i o bolesti. O tom, jak jít dál, když už vám na nic nezbývají síly... S bolestí se to má tak: nejprve jde vždycky jen o její intenzitu, spouštěč není podstatný. Zesiluje, dokud nedosáhne sta procent, a pak ji zkrátka musíš nějak přežít, ať je příčina jakákoli. Jak hluboko do tebe bolest pronikne, jak dlouho tam setrvá a co všechno zničí, závisí právě na spouštěči. Některé věci jsou horší než jiné. Když nás ale někdo kopne do ledvin, je v první chvíli jedno, proč to udělal, všichni nejdřív ležíme zkroucení na zemi a pokoušíme se dýchat. O nových začátcích, jednom setkání, dívce, starci, psu, slepici a urně. O spoustě tajemstvích, které v sobě ukrýváme a o kterých se neodvažujeme mluvit. Skutečně osamělí jste jen tehdy, když jste opuštění, když na světě zbydete... Příběh o vyrovnávání se se smrtí, o strachu žít a touze zapomenout. O odpuštění, naději a síle lásky. Na smutku je hloupé to, že se svět kolem nás prostě točí dál. Člověk se cítí příšerně, ale všichni ostatní chodí do práce, do kina, dívají se na komedie a smějou se, úplně normálně spí a zkrátka... žijí svůj život. Najednou jsme úplně sami, protože ze sebe máme úplně jiný pocit než lidé kolem - svět se hroutí. Ale ne, realita je jiná: nehroutí se. V běhu věcí nejsme důležitější než kdokoli jiný... Chvílemi dojemný, křehký a něžný příběh o jednom nečekaném shledání. Příběh plný životních pravd, bolesti a křehkosti lidských citů. V nás všech tiká časovaná bomba, my lidé jsme v zásadě nekonečné množství časovaných bomb se zcela rozdílnou dobou i důvody detonace, explodují ale nakonec všechny, to je jisté. Předtím prosviští krevním oběhem a nechají nás žít naše životy a dávat zvířatům nová jména a jíst preclíky až do chvíle, kdy to zkrátka přestaneme dělat. Milé, úsměvné, bolavé a opravdové. Přesto mi něco do konečného wow chybělo. Život se nedá zastavit, nejde to. A smrt se zase nedá kontrolovat, protože je chtě nechtě součástí té bláznivé jízdy jménem život...“... celý text
— laura

Tisíce metrů ode dna

„S nerudnými staříky s nelehkým životním osudem se poslední dobou roztrhl pytel. A vzhledem k tomu, že jako první mi přišel do ruky Ove, všechny ostatní beru trošku jako že by se i další autor rád svezl na oblíbené čtenářské vlně a přihřál si vlastní polívčičku. Zde máme jako bonus dalšího nešťastníka, vlastně nešťastnici, Paulu, které jsem bohužel její drama až tak úplně nevěřila. Ten vztah s bráškou prostě vyznívá divně, kdyby to alespoň byla dvojčata, ale takhle, ještě s tím věkovým rozdílem ...? Jisté je, že autorka psát umí, je to velice čtivé. S humorem někdy až moc tlačí na pilu, že bych se nahlas smála, to nehrozilo, ale celkově je to příjemně odlehčené navzdory velmi smutným záležitostem. Plusové body za hory, jezera a zvířectvo. Mínus - a jako že veliké mínus - si autorka (či hlavní hrdinka) vysloužily v kempu u jezera, kde nejdřív vychválí jeho tyrkysovou modř a čistotu, aby tam šla za chvíli ošudlat nádobí po večeři. Jako někde na free tábořišti u řeky možná, ale v rakouském kempu že by na umývárkách netekla voda? celkový dojem 3,5*, ale tentokrát zaokrouhluji dolů“... celý text
— gretl74

Tisíce metrů ode dna

„V knížce je krásné to, že staří a mládí si umí vzájemně citově pomáhat a být si oporou ve chvíli nejtěžší. Takové knížky mám ráda, právě pro to generační spojení vzájemných citů. Dojemné čtení.“... celý text
— Jirinamac

Tisíce metrů ode dna

„Tragikomický příběh, oddychovka co neurazí, ale ani nenadchne.“
— J&B

Tisíce metrů ode dna

„Neuvěřitelně dojemná kniha, která vás obejme a vtáhne do světa, kde se mísí smutek i pousmání, slzy v očích i smích na rtech. Je to kniha, která sděluje smutnou pravdu, že i když někoho ztratíme, svět se bude točit dál a my musíme žít, i když je to někdy víc než těžké. Jedna z nejhezčích a zároveň nejzvláštnějších knih, které jsem kdy četla. Kniha o přátelství a potřebě lidského souznění. Jsem moc ráda, že jsem ji četla. 5* (5/24)“... celý text
— IVANA0123

Přejít na knížky autora