Karel Čapek

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1890 - 1938

Populární knihy

/ všech 210 knih
R.U.R.
R.U.R.
Bílá nemoc
Bílá nemoc
Válka s Mloky
Válka s Mloky
Matka
Matka

Nové komentáře u autorových knih

Ze života hmyzu Ze života hmyzu

„Zajímavý námět v této dramatické aknize: Tulák a hmyz který mluví a uvažuje jako člověk. Život: pořád je co dělat......hledání smyslu.... Líbilo se mi.“... celý text
— Naďa2411

Apokryfy Apokryfy

„Tak trochu jiný styl než jsem u spisovatele zvyklá, apokryfy vedou hodně k zamyšlení....V aknize se mi líbilo nejvíce O pěti chlebích - i dnes velmi aktuální.“... celý text
— Naďa2411

Zahradníkův rok Zahradníkův rok

„Tahle milá, malá knížečka se mi moc zamlouvala. Letos jsem se totiž stala "zahradníkem", a tohle bylo maximálně vhodné k mému prozatimnímu nadšení.. :D Je zde vtipně popsaný každý náročný měsíc zahrádkářův, jeho strasti i slasti, a vlastně bych to ani od tohoto autora nečekala (pardon), ale se čtením jsem opravdu spokojena. Hlína za nehty o tom může vypovídat své. :)“... celý text
— JointlieKat94

Adam stvořitel Adam stvořitel

„Aleluja, díky bratrům Čapkových jsem se stala svědkem "zkázy světa". Hlavní hrdina Adam zničí výstřelem z kanonu Negace svět a co následuje potom? Nic..... Bůh mu přikáže stvořit nový svět. Plácá, plácá a plácá z hlíny..... Smekám a klaním se a opět se potvrzuje, že další má akniha těchto autorů je velmi nadčasová, lidstvo je stále nepoučitelné....“... celý text
— Naďa2411

Hordubal Hordubal

„Jedno z páně Čapkových děl, do kterých se mi chtělo nejméně, a pak jsem Hordubala přečetla během jednoho večera. Je podivuhodné, jak se čtenář, ač třeba časově a místně od hrdiny odlehlý, dokáže s Hordubalem ztotožnit, protože ten ztělesňuje jednu z univerzálních lidských obav: že přijdeme domů nevítáni. Juraj Hordubal se vrací do vesničky na Zakarpatské Rusi po osmi letech v amerických dolech. Přichází uprostřed července a Karel Čapek popisuje jeho kout země takovým způsobem, s tak vemlouvavou evokací smyslových vzpomínek, že v něm člověk poznává nějaký kout svůj. V hospodářství, které zatím spravovala Jurajova žena Polana s maďarským čeledínem Štěpánem, snad ani nemůže nedojít k tragédii. S Hordubalem by bylo těžko nesoucítit; k jeho mírnosti a pokoře autor přidává dobrotivost vůči dobytku, vlastnost, která tu jaksi obecně ručí za ryzost charakteru. Štěpánovi, z nějž by prostřední autoři udělali postavu čistě zápornou (a který prosazuje zásadu nemluvit na koně, aby nezměkli), pak čapkovsky připisuje alespoň lásku k dětem, jelikož nikdo přece není do kořene zlý. A tak se u soudu neprojednává "zločin, ale hřích", věc vypadající prostě, a přitom jsoucí příliš složitá pro lidskou spravedlnost. Ostatně se tu setkáváme s některými motivy z autorových detektivních próz: třeba že jsou to ženy, kdo nejtvrději soudí ženy, ale především že boží ortel tu musí být nahrazen rozsudkem omezenějším, ortelem smrtelníků, protože Vševědoucí tíhne k relativismu. Z Hordubala je člověku od první stránky do poslední smutno a v závěru se jeho úzkost prohlubuje v cosi metafyzičtějšího než soucit s jedincem; totiž v uvědomění lidské nemohoucnosti dotápat se pravdy.“... celý text
— JulianaH.

Přejít na knížky autora