Lenka Rožnovská

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1972

Nová kniha

Floriánek z květinové louky

Floriánek z květinové louky - Lenka Rožnovská

Byla jedna louka, která nekvetla. Byla jedna malířka, která louce věnovala květinového skřítka. A tento květinový skřítek, jmenoval se Floriánek, louce pomohl, ... detail knihy

Populární knihy

/ všech 55 knih
Floriánek z květinové louky
Floriánek z květinové louky
Smutno se musí vyšeptat
Smutno se musí vyšeptat
Škola pohádkového kouzlení
Škola pohádkového kouzlení
Povídání o svaté Anežce České
Povídání o svaté Anežce České

Nové komentáře u autorových knih

Škola pohádkového kouzlení Škola pohádkového kouzlení

„Knížka čtená dceři. Tohle bude dlouhý komentář a obsahuje spoilery. Zaujala mě anotace, vypadalo to na velmi zajímavý příběh, zde na Databázi knih měla pohádka vysoké hodnocení (87 %, 6 hodnocení) a tak jsem ji vypůjčila v knihovně. Ale vůbec se mi to nelíbilo. Kniha je určena dětem od čtyř let, osobně bych hranici posunula výš, myslím, že dítě ve věku čtyř/pěti let neví jak vypadá Eiffelova věž, Šikmá věž, egyptské pamětihodnosti - Velká sfinga a Cheopsova pyramida, Opera v Sydney nebo Tower Bridge, neocení občasné slovní hříčky v jazyce, neznají školní prostředí a jak to v něm chodí. Každá kapitola začíná básničkou, přišly mi divné, i většina kouzel byla takových kostrbatých. Ilustrace mi do oka příliš nepadly. Chování postav bylo hrozné – jak děti mezi sebou (rvačka, posmívání), tak mezi dospělými a dětmi. Tady je několik situací, které se mi nelíbily: Za prvé, jak školnice Úsměva zavřela zipem Vodomile pusu, protože nechtěla jíst nudle k obědu: „Když nejíš, tak nejíš, ale hloupými řečmi nám chuť k jídlu brát nebudeš! A vy ostatní si pamatujte, že jídlo kuchaře Hamita se nehaní! …Příště si dej na pusu větší pozor, jinak ti ji zamknu na zámek, od kterého nemám klíč!“ Jako vážně?! Trest za to, že nechce jíst a ještě k tomu výhružky, nemožnost vyjádřit svůj názor… Školnice Úsměva nosila sukni se spoustou kapes…"Samozřejmě jedna kapsa ukrývá i metličky poslouchalku a zametálku. Školnice nemá ráda, když se jí kouzelnická drobotina na chodbě pere nebo je-li chodba zaneřáděna nějakou kouzelnickou špínou.“ Tak samozřejmě! Je proti fyzickému násilí, ale když se děje, sama ho použije… Za druhé, Halekalovi bydlí na vrchu vysoké skály, cesta nahoru je úmorná. „Vždy když pan Halekal zdolával svou cestičku k domovu, supěl, hekal, potil se, sem a tam nemohl dechu popadnout, krucináloval, že duši vyplivne. Paní Halekalová, která měla nějaké to kilo navíc, na tom nebyla o moc lépe. …“ Pan Halekal asi tedy taky zrovna nebyl dvakrát fit, ale kila navíc má jen jeho žena… „Tatínku, jestli mě máš jenom trochu rád, už mě nikdy dolů a nahoru nepoženeš.“ Citové vydírání? „Proto jsem se neženil, abych se uhonil. Od teď bude nahoru a dolů chodit Tónin. Má mladé nohy a sport mu jenom prospěje.“ Místo, aby rodiče dělali něco sami se sebou, aby byli příkladem pro svého syna, jen na něj přehodí povinnosti. Za třetí, mě štvalo nepřímé poukazování na to, že děti mají být takové a makové, chovat se správně, mají hlavně dostávat jedničky „„Mámo, to ona nám Vodomilka dozajista nese jedničku,“ zabručel pod vousy pan Hastrmánek a zabafal z dýmky.“ Vůbec v tom není cítit tlak na výkon… Za čtvrté, téma tělesné hmotnosti. „„A vůbec, podívej se na sebe, jak jsi tlustý! Budeš-li se pořád cpát, brzy praskneš.“ „Bráška není tlustý. A ani já nejsem tlustá! Jsme vyvinutější, ty žížalo vyhublá.““ Za páté, tatínek Honzičky Peciválové navrhne hru „na komíny“, při které se má rozhodnout, kdo se půjde podívat ke dveřím, kdo prohraje – jde. Hra se hraje tak, že se vleže nad sebe dají chodidla, kdo má vyšší komín – vyhrává. Samozřejmě, že vyhraje ten, kdo má větší nohu, takže Honzička jako dítě s nejmenší nohou logicky nikdy nemůže vyhrát… opravdu skvělá fér hra. Myslím, že pro ilustraci to stačí. Knihu nedoporučuji, nelíbila se mi, velké zklamání.“... celý text
— Luciluc

Jmenuji se Olenka Jmenuji se Olenka

„Přehledné, jednoduché, věrohodné vyprávění pro děti zhruba od šesti let (můj odhad), které může nejmladším čtenářům vysvětlit, proč a jak se k nám dostaly ukrajinské děti a jejich matky. Kniha obsahuje i napínavou epizodu, v níž šestiletá hrdinka nastoupí do vlaku jako první, rodiče zůstanou na perónu a vlak se rozjede někam směrem ke hranici. Pouze věrný pes zareaguje pohotově a vyskočí rychle do vlaku za svou chráněnkyní. Kniha zdařile střídá vypravěčské perspektivy a jistě splní svůj účel, za mě by ale více vynikla s lepšími ilustracemi.“... celý text
— Bonda

Smutno se musí vyšeptat Smutno se musí vyšeptat

„Krásně napsaná knížka pro děti o vážné nemoci. Hezký způsob, jak jim vážná témata přiblížit.“
— Lutzka

Tatínku, nezlob! Tatínku, nezlob!

„Poslední dobou mám štěstí na knížky, jejichž příběhy vycházejí ze života - dobrodružství dědy a vnuka, příhody tatínka a jeho syna, kteří žijí sami -, ale jsou bohužel obohacené o magický prvek, který je nejen naprosto zbytečný, ale navíc absolutně nefunguje a celou knihu mi tak zkazí. Nejinak tomu bylo v případě Tatínku, nezlob! U takovýchto knížek se mi celou dobu, co je čtu, honí hlavou otázka, co je špatného na obyčejném životě, proč mají autoři pocit, že když tam nevmontují kdejakou fantasmagorii, nebude to děti bavit? Copak nevědí, že i v normálním životě se toho dá zažít spoustu? Copak oni s láskou nevzpomínají na své zážitky z dětství, a že jich určitě bylo hodně? Ale zpátky ke knížce: základ super - tátova holčička, dva parťáci, co nezkazí žádnou legraci. Grafická úprava byla také zajímavá, byť mně osobně se ilustrace od Markéty Vydrové moc nelíbily. Nevíte-li, co zrovna s dětmi číst, klidně po této sáhněte. Máte-li co číst, netřeba se s touto zdržovat.“... celý text
— ladyfromskye

Co zavinil Kolumbus Co zavinil Kolumbus

„Možná trochu nešťastně vybraný název – tedy vlastně jméno –, ale příběh jako takový je opravdu povedený. Ilustrace však celkový dojem hodně kazí, některé jsou až strašidelné, některé prostě jen divné. Knížka by si zasloužila nové vydání, o trošičku povedenější než toto.“... celý text
— ladyfromskye

Přejít na knížky autora