Mary E. Pearson

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1955

Populární knihy

/ všech 6 knih
Falešný polibek
Falešný polibek
Zlodějský tanec
Zlodějský tanec
Temná krása
Temná krása
Zlodějská přísaha
Zlodějská přísaha

Nové komentáře u autorových knih

Temná krása Temná krása

„Prvotní nadšení opadlo. Co jsem na prvním a druhém díle obdivovala (putování zajímavou, i když špatně vykreslenou krajinou), tady šlo do pozadí a kusé popisy už mi dost lezly na nervy. Taky hlavní postavy už mě začaly štvát... vlastně jsem měla nejraději pasáže s těmi vedlejšími. Vztahy mi přišly nucené a s minimální jiskrou, jejich pohnutky nelogické a vycucané z prstu, drama poměrně nešikovně našroubované a obecně vše velmi zdlouhavé. A HLAVNĚ. Vůbec to neodsýpalo - prostoje, čekání, vata, myšlenkové pochody, PLNO historie a legend, patosu. A ten patos byl vlastně v celé knize. Nejhůř jsem ho snášela, když měla Lia (vlastně ještě puberťačka) epické proslovy, kterými obracela víru, svrhovala vlády a dojímala k slzám davy. O té závěrečné bitvě vůbec nemluvím, to zas byla romantika... Chyběla tomu špetka reality, alespoň co se týče akce a reakce. Lidé, kterým to nepříslušelo, reagovali hrozně naivně, kamarádsky, podpantoflácky, nekriticky...a to v reakci na holku, jejíž vliv byl mizivý, zkušenosti minimální a vystupování dětinské. Nevím, hrozná škoda, že kvalita ustrnula, takže co bylo prominuto prvnímu dílu, tady už byla otrava. Mám doma i pokračování, tak se do něj ještě pustím (když už mi tu leží) a budu doufat, že autorka posune svou vlastní laťku o něco výš.“... celý text
— VeDny

Zrádné srdce Zrádné srdce

„O 1.5 hvězdy lepší než první díl. Víc akce a dokonce jsem občas byla vývojem trošku překvapená ... což se mi u prvního dílo rozhodně nestalo ani jednou. Přiznávám se bez mučení, že jsem opět nějaké ty nudné popisy exteriérů či hlavových interiérů přeskakovala .... rozhodně mi to zážitek z četby znatelně pozvedlo :) Třetí díl rozhodně přečtu.“... celý text
— hlupec

Zrádné srdce Zrádné srdce

„První díl jsem nejspíš hodnotila až příliš nekriticky. Tento byl o něco slabší, ale pořád jsem si to dost užila. Svět, který autorka popisuje je v mnoha směrech originální, zajímavý a svěží. Postavy nejsou černobílé, připisovaná drzost není nervydrásající a nelogická (většinou), ale zároveň spadají do nějakého stereotypu, kvůli kterému to čtu. Co mi na knize však nejvíc vadí, jsou paradoxně popisy míst. Na jednu stranu cítím, že jsou to skvělá místa, zajímavá a je do nich vloženo hodně neotřelých detailů, na stranu druhou autorka popisu nevěnuje moc prostoru, případně je hodně poetická nebo vágní. Místa si většinou nedokážu dobře představit a pokud by byl popis oknem, pak je na něm plno šmouh a zamlžení, přes které vidím jenom minimum. Hrozná škoda. Doteď nevím, jak si architekturu města (Sanctum) představit. Druhou vadou na kráse je mapa, která je zaprvé nepřeložená, takže některé názvy občas neodpovídají, zadruhé jsou přes celé země ilustrace hlavních měst, což nepřidává na přehlednosti, zatřetí mi přijde, že je mapa Cam Lanteux nějak naopak, ilustrace míst mi nějak nesedí, začtvrté nejsou vedené hranice, zapáté v Morrighanu nikdy nesněží, popis odpovídal zhruba Spojenému království, zatímco Sanctum je místo zuřivé a kruté zimy, i když jsou města zhruba stejně vysoko a nedaleko pobřeží. A hromada míst tam vůbec není, zatímco jiná, pro nás zatím/uplně nepodstatná ano. Maličkosti, ale mapy jsou moje slabůstka... a tahle je meh. Taky mi přišlo, že se v mnoha momentech nic moc neděje, což je škoda, určitě by se dalo z tak krásného světa těžit více. Doufám, že další díl tohle všechno překročí a bude skvělý. Dočetla jsem to každopádně za jediný den, což je jasná známka toho, že je kniha čtivá, nabízí dobrodružství, malinko romantiky a dost zajímavé vedlejší postavy.“... celý text
— VeDny

Falešný polibek Falešný polibek

„Kniha mne nezklamala. Ti čtenáři, kterým se líbí knihy Petry Stehlíkové, mají další kvalitní počteníčko.“
— sadlo

Falešný polibek Falešný polibek

„Knize dám asi nekritických 5 hvězd, protože se jednalo o první relax po třech brutálních měsících. Nebylo to sice bez menších hluchých místeček a občas něco pokulhávalo, ale jinak jsem si to moc užila. Hlavní hrdinka mi přišla sympatická, její neomalené chování nebylo bezhlavé a hloupé, byla citlivá, ztracená, ale odhodlaná být normální. Nechtěla moc, nechtěla bohatství, nechtěla se pomstít. Hnala ji touha po klidném životě, se kterou tolik souzním. Zabiják a princ byli příjemní, ale rozhodně jsem četla podmanivěji napsané milostné zájmy hrdinky. Obecně tomu trochu jiskry chybělo. Nějak mi to připomíná trůny, kdy ani jeden z prvních románků nebyl zajímavý, načež přichází Jeřáb (T_T jEřÁb) a konečně to má jiskru. Podobnou jiskru vidím spíše mezi zabijákem a Li, ale tomu ten únos atd snad odpustit nemůže, či? Možná odpustí, uvidím. Že se řeší, kdo je kdo, jsem měla propálené z recenzí, ovšem během čtení mi to vypadlo, takže jsem stejně byla dost překvapená. Hra s dary se mi také moc líbí. Není naplno řečeno, jak přesně to funguje, že má každý trochu jiný, co za velkoleposti od toho můžeme čekat... takže v logice magie není možné úplně hledat díry. Navíc mě dar intuice vždy nehorázně fascinoval a dlouhodobě ho volím jako preferovanou superschopnost, kdybych si mohla vybrat :D Dále velmi oceňuji, že se značnou část knihy putovalo. Pokud čtu fantasy, pak mě části na cestách baví násobně více než pletichaření v palácích a pobíhání po jediném městě. Ráda takto zkoumám nová místa, nové kultury, příšery, extrémně se vždy těším, jak to prostředí daná osoba bude vnímat, miluji detailní popisy okouzlení krajinou a je to něco, co je mi vlastní. Možná mohla být místa popsána lépe, ovšem jejich různost mi to vynahradila. Co bylo zajímavé, tak jakýsi nástin, že se nejedná o fantasy, ale o postapo (což je můj druhý nejoblíbenější žánr, hned po fantasy). Lidé z padlé civilizace, co těžili pevné kovy z hlubin země a kuli z nich křídla, se kterými létali ke hvězdám a zpět, kteří se považovali za bohy, kteří stavěli mohutné a velkolepé chrámy a města. Kteří se upínali k vědění... to jsme my... a přeci je to všechno pryč, v troskách. Určitě příjemné zpestření. U čeho jsem však nevydržela s vážnou tváří, to byl rozhodně útěk na savaně, který byl jak 1:1 ze lvího krále... :)) dunění, oblaka v dálce, na kopečku jediné bezpečí, stádo buvolů široké jako moře... převracení ztrouchnivělé klády a požírání červů. Ona tam bojuje o život, ale ten popis mi v hlavě spouštěl tóny Hakuna matata... Další díly určitě dám. Knížka asi člověku nezmění život, ale rozhodně je to napsané svižně, čtivě, často neotřele. Doporučuji.“... celý text
— VeDny

Přejít na knížky autora