Philip Fracassi

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1970

Nová kniha

Sirotčinec v údolí

Sirotčinec v údolí - Philip Fracassi

Pensylvánie, rok 1905. Do odlehlého chlapeckého sirotčince, spravovaného trojicí katolických kněží, přivede jedné bouřlivé zimní noci šerif podivného muže... ... detail knihy

Populární knihy

Sirotčinec v údolí
Sirotčinec v údolí
Hleď, prázdnota
Hleď, prázdnota
Sacculina
Sacculina

Nové komentáře u autorových knih

Sirotčinec v údolí Sirotčinec v údolí

„Philip Fracassi - Sirotčinec v údolí Peter, hlavní vypravěč příběhu, žije v roce 1905 se skupinou dalších chlapců v jednom odlehlém, starém pensylvánském sirotčinci. O chlapce se zde stará hrstka kněží, kteří je vedou velice tvrdou a nekompromisní rukou. Už tak dost tvrdý život v sirotčinci se naprosto změní příchodem neznámé, temné síly. Svým názorem na Sirotčinec v údolí půjdu hodně proti proudu. Očekávání jsem měl velká. Na základě recenzí jsem se těšil na originální, dobře napsaný a velmi temný ho®or. Místo toho jsem bohužel dostal knihu, která je mezi jinými ho®ory se stejnou tématikou (kněží/klášter/démon) naprosto průměrná a předvídatelná. Většina příběhu jede přímočaře po vymezených kolejích, plných klasických žánrových klišé. Autor občas sice zkouší vybočit zvratem, který se snaží působit originálně, na mě ale bohužel tyto zvraty nijak nefungovaly a nemohl jsem se zbavit dojmu, že se autor jen snaží zabalit žánrová klišé do "hezkého obalu". Ho®or ale samozřejmě nemusí být nutně originální, aby byl dobrý. Důležitá je děsivá, ponurá atmosféra a schopnost vyvolat strach. Autor Sirotčince v údolí ovšem rezignoval na popisné pasáže, kterými by dokázal atmosféru sirotčince budovat (potenciál je přitom velký). Jde poměrně rychle na věc a po krátkém seznámení s těžkým životem chlapců začíná ještě kratší poznávání tajemna a pak kniha rychle končí s pokusy o strašení a přechází do rutinní akce. Autorův styl mi v rámci žánru přišel poměrně standardní a ničím zvlášť zajímavý. Zároveň ale není ani vyloženě špatný, řekl bych, že je to takový žánrový standard. Kniha se čte velmi rychle a před čtenáře nestaví žádné překážky. Celé vyprávění je hlavně o rychlém posouvání děje, s minimální snahou nabídnout něco víc. Sirotčinec v údolí se mi opravdu netrefil do vkusu. Z velké části to je určitě i nenaplněným očekáváním. Obecně je ale mezi lidmi velmi oblíbený. Jako klasický žánrový ho®or fungovat může, o originální, zajímavě napsanou a děsivou knihu se ale dle mého názoru nejedná. Hodnocení 2/5“... celý text
— JakeTheDog

Sacculina Sacculina

„Budu spoilovat, protože sama bych to u recenzí uvítala, aspoň by mě uchránily před koupí. Takže máme tu titěrnou knížečku, která má minimum prostoru na to, aby vybudovala pocit hororového děsu a napětí, a přesto autor věnuje asi polovinu papíru na to, aby popisoval postavy – jak vypadají, jakou barvu mají kalhoty, že svetr je s límečkem (asi spíš s rolákem) –, jakou mají minulost, jak těžké bylo umírání matky a jak se z toho otec nevzpamatoval... Jako jo, do románu ano, ale sem? Proč proboha? Stejně se mu postavy vystavět nepodařilo. A ještě to střídá s aktuálním dějem, aby přerušoval i tu trochu napětí, které se mu horko těžko daří budovat. A do toho si střihne ještě na několik stránek vyprávění "děsivého" snu. Na závěr trocha filozofování. Divný konec. Od všeho trochu, aby na nic nezapomněl. Jak kdyby to psal podle nějaké příručky pro začínající spisovatele, ale vůbec neměl cit, co v tomhle vyprávění má místo a co ne. Takže z toho prý úžasného hororu zbyla rychlovka: korýši se najednou objevili, najednou jich bylo plno a postavy v rychlém sledu podléhají. Nechápu, jak tohle může někdo označit za dobře vybudovaný hororový příběh. Možná kdyby se osekaly ty rodinné peripetie a zůstala by jen krátká povídka týkající se tématu... ale ani tak prostě ne. Jediné co snad, že na chvíli to líčení vilejšů vyvolá pocit odporu. To je ale na horor trochu málo. Autor by se asi měl držet psaní hollywoodských scénářů, protože jestli takhle vypadají i ostatní jeho dílka, tak prostě psát neumí. I ostatní z rodiny se vyjádřili, že je to s*****. Jedna hvězdička za hezkou podobu českého vydání. Na s. 95 je chyba ve jméně.“... celý text
— LaCucaracha

Sirotčinec v údolí Sirotčinec v údolí

„Kniha je tak skvělá, že nepotřebuje komentář. Měl jsem pocit, že místo čtení sedím a sleduju filmovou kameru. Napínavé, hrůzostrašné, čtivé až do mrazivého závěru. Nedivím se vysokému hodnocení, taky dávam 10 z 5.“... celý text
— KudrlinkaM

Sirotčinec v údolí Sirotčinec v údolí

„Viděl jsem budoucnost hororu, jmenuje se Philip Fracassi. Hodnocení : 10/10“
— cube6

Sirotčinec v údolí (limitovaná edice) Sirotčinec v údolí (limitovaná edice)

„Propriety jsou pro strašidelný příběh v ideální konstelaci – stavení na konci světa, vzdálené míle od nejbližšího města. Osazenstvo tvoří děti, s nimiž se život nijak nepáral. Pod dohledem čtyř kněží snášejí celodenní dřinu na polích i dlouhé mše v kapli. Když pak do vroucího hrnce nenávisti přidáte výbušnou ingredienci v podobně samotného ďábla, nemůžete čekat nic jiného, než že papiňák přetlak zákonitě nevydrží. Philip Fracassi nepotřebuje k navození děsivé atmosféry žádné inovátorské přístupy, vystačí si s jednoduchou hrůzou, kterou může démon v dětských srdcích vyvolat. Přitom se není třeba prokousávat sáhodlouhými úvody. Zápletka od prvních stran míří k jasnému cíli a vy vlastně ani nepřemýšlíte, kdy konečně dojde k finálnímu masakru, ale pouze jak moc zlý bude. Sirotčinec v údolí je přímočarý, chytře napsaný a zároveň strhující děs o rozsahu takřka čtyř set stran, kde nenudí jediná maličkost a žádná scéna není navíc. Fungovat přitom bude úplně stejně dobře i za padesát, či sto let.“... celý text
— trudoš

Přejít na knížky autora