Ani sami bohové
Isaac Asimov
Proti hlouposti ani sami bohové nic nezmohou... Vynález Pozitronové pumpy, která umožňuje čerpat z blízkého paralelního vesmíru téměř zadarmo a neomezeně energii, přivedl lidstvo do éry hojnosti a blahobytu. Skupina vědců však zjišťuje, že oba vesmíry jsou těmito energetickými přenosy narušovány. Nepřestaneme-li Pumpu používat, oba vesmíry zaniknou. Jenže jak přinutit lidi, aby se vzdali svého pohodlí? Zkuste se vzdát elektřiny. Román patří k Asimovovým nejlepším. Kniha – dle autorových slov psaná „nad hranicemi možností“ – zaujme především svým obrovským citovým nábojem, což se od autora „technokrata“ příliš neočekává. Ani sami bohové určitě patří do zlatého fondu science fiction.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1992 , SvobodaOriginální název:
The Gods Themselves , 1972
více info...
Přidat komentář
Docela zvláštně napsaný příběh, což způsobuje rozporuplné komentáře. Ani nevím na kterou stranu se přiklonit. Je vidět , že autor je vědec a snaží se spoustu vědeckých myšlenek předložit čtenářům, což je dobré a dokonce umí i vytvořit zajímavé příběhy, ale někdy je to hodně rozvláčné a v americkém stylu stále se opakující což zase mluví proti. Takže zlatý střed.....
Ačkoliv mám Asimova rád.. příběh o souložících obláčcích ektoplazmy mě z neznámého důvodu tak otrávil že sem musel knihu po sto stranách zavřít.. což často nedělám.. někdo mi po čase prozradil poentu, která je zajímavá.. takže se k ní možná ještě někdy vrátím.. ale brzo to určitě nebude
Trochu mi tenhle román připomněl Dicka a jeho největší úlety. Je mi líto, ale neoslovilo mě to, filozoficky minulo a měl jsem co dělat, abych to dorazil především v para pasáži se všemi emociály, parentály, racionály a tvrdýši jsem byl fakt přesvědčenej, že to odložím. Za mě podprůměr - 40 %
Asi je chyba ve mně, ale nějak mě příběh nechytl, až na střední část světa paralidí. Tak dávám střed.
Perfetní příběh, který vám rozevře pohled dokořán. Jak pohlížet na život a jeho smysl jinak. Doporučuji. Stojí za to si jí přečíst.
Velmi originální, výborně popsaný pararelní vesmír s jinou formou života z prostředí s malinko jinými fyzikálními zákony. Obzvlášť za to body navíc, tohle skutečně není sci-fi s další - rasou - podobnou - člověku - včetně - vývoje - a pohlaví. Kniha výjimečně mimo robotí - nadační univerzum, ale přesto skvělá.
Uff, to bolo čo? Veď to bola iba klasická scifi pre dospelákov :-( Tešil som sa na kvalitnú scifi Lemovho rangu. Tešil som ešte viac po prečítamní komentátov, ale nevyšlo to. Prvá kapitola sa začala zaujímavo rozvíjať, tešil som sa na pokračovanie deja, ale prišla druha, úplne zbytočná kaptiola, v ktorej boli opísané neexistujúce bytosti z neexistujúceho sveta a ich vlastnosti. Na tretiu kapitolu som sa tešil, čakal som zaujímavé rozuzlenie, ale ani to neprišlo. Musel som sa celý deň nútiť knihu dočítať. Ani hlavná myšlienka "elektrónovej pumpy" mi nejak nesedela. Zdal sa mi to trochu lacný nápad. A o komunikácii dvoch paralelných vesmírov ani nehovorím. To by bolo na dlhé hodiny debát s poprednými kozmológmi a astrofyzikmi. Nuž, nevadí. Je to moja prvá asimovka a aspoň budem mať oveľa väčšiu chuť na zbylé Lemovky, ktoré na prečítanie ešte čajakú.
Asimov má zajímavé nápady a umí je výborně popsat ve svých románech. Příběh prolínání našeho vesmíru s paravesmírem se točí především okolo přenosu energie a (přímo vesmírných) důsledků z toho vyplývajících. Popisy cizího světa v paralelním vesmíru nebo kolonizace Měsíce patří k tomu lepšímu, co lze ve sci-fi žánru přečíst. Přesto mě kniha nezaujala tolik, abych z ní byl více nadšený. Některé pasáže (zvláště v první části) mi připadaly poměrně zdlouhavé až zbytečné. 70%
Asimova chovám v uctě a zatím vše přečtené byl čtenářský zážitek. Bohové nesou znaky myšlenkové geniality,ale tomu elementárnu jsem příliš nepřišel nachut,celkově jsem se do toho těžce ponořoval. Jde spíše o napojené tři povídky a nejde tu zas tolik o děj. Hodně dialogu jak jinak o pumpě až jsem se v tom tak nějak ztácel. Prostřední část na autora nezvykle lechtivá a zase skvěle podáno,ale opět jsem se těžce sladil s psaným textem. Tentokrát to pro mě překvapivě nečekaně s mistrem nevyšlo :-)
... „bylo to zvláštní, ... čas od času se mu na okamžik zdálo, že možná jednou přijde čas, situace, stav, kdy ... pak ztratil ten záblesk pochopení, či spíše jen záblesk záblesku ... a všechno zmeškal ...“
„nemůžeme se vzdát jen proto, že se vzdává Vesmír“ ... „neobvyklý je možné být mnoha způsoby“ ... splývání vědomí ... kdy do poslední chvíle lnete ke svému vlastnímu ... a pak ho naráz ztratíte ... v posledním výkřiku ...
"Proti hlouposti ani sami bohové nic nezmohou ..." ... věřím Vám pane Asimove každé slovo ... věřím, že by došlo, kdyby k tomu byla příležitost, k takovým experimentům ...
... výborný příběh, ve kterém navzájem propojené fyzikální reality obou světů, zvláštním způsobem propojují i osudy postav a jejich příběhy ...
Kompozice knihy byla zajímavě pojatá. Jednak, co se týkalo času a též i různých úhlů pohledu na problém. Asimov opět nezklamal, naopak
Určitě obdivuji Isaaca Asimova,protože něco tak úžasně podivného by jen tak někdo nevymyslel. Pouze 3 hvězdičky za to,že mě tyto typy knih zas tolik neberou,ale každopádně klobouk dolů,před jeho výkonem na této knize!
Moje prvé stretnutie s I.Asimovom a som spokojná. Táto kniha mi príde tak neuveriteľne do detailu "vymazlená"... Originálny príbeh, tri rôzne pohľady na tú samú vec a pritom je každý iný. Predstavivosť pracovala na plné obrátky, obzvlášť v druhej a tretej kapitole. Priznám, na konci knihy mi bolo ľúto, že ju mám prečítanú a zdala sa mi zbytočne strohá, určite by som zvládla aj väčšiu porciu paravesmíru...
Ze začátku jsem myslela, že knihu vzdám, ještě že jsem to neudělala!!! Moc pěkně se to rozjelo a pro mě jedna z nejlepších knih....Kniha má jako by tři příběhy, které tvoří jeden celek. První část je boj jednotlivce s energetickým spasitelsnaem lidstva, druhý se odehrává v paralelním vesmíru, jehož obyvatelé nás v podstatě chtějí zničit pro své přežití- tato část je hodně dobrá a je zde fakt promyšlená jiná forma života...Třetí část je snaha vyřešit problém, který má zničit lidstvo, tento boj se odhrává na měsíci a taky dobré. Tato kniha je můj první kontakt s Asimovem, ale určitě né poslední....
Mě knihy pana Asimova prostě baví :-)
Jsou absolutně neotřelé, originální, vtipné... Chvíli mi trvalo pobrat možnost tří různých pohlaví ze kterých vzniká v podstatě úplně jiný živočišný druh, ale šlo to a moc se mi ten nápad líbil :-)
Určitě mohu jen doporučit, krásně si procvičíte představivost :-)
(8.5/10) Kniha nabízí tři pohledy na jednu a tu samou situaci, tudíž je nutné si zvyknout na výměny postav. Nejzvláštnější a nejzajímavější je prostřední část, která nás zavede na planetu para-lidí, kteří jsou ale od lidí dost odlišní. Sice mi chviličku trvalo, než jsem si na ne úplně lidské postavy zvykl, ale moc se mi líbila Dua, která se necítila jako ostatní a nelíbilo se jí, že by se měla chovat tak, jak ji k tomu "předurčuje" její "pohlaví" nebo jak jí "káže" většinová společnost. Když nad tím tak přemýšlím, tak mě to možná zaujalo více, než zápletka okolo Pumpy, i když ta taky byla dobrá - docela dobře si dokážu představit, jak by si lidstvo raději nepřipustilo možnost katastrofy jen kvůli tomu, aby se nemuselo vzdávat svého pohodlí.
Rozhodně zajímavý příběh, přesto i mně se zdála poslední část lehce utahaná a nudná. Ale neodradilo dát knize 4* za originalitu a promyšlenost. Čtení této knížky není ani v nejmenším ztráta času.
Zajímavý námět a čtivě napsaný příběh. Líbilo se mi, že autor do knihy zahrnul i druhou část, kde byly ukázány i bytosti z paralelního vesmíru a jejich pohled na elektronovou pumpu. Ale trochu mi přišlo, že k parabytostem by vůbec nebylo na škodu příběh dopsat ještě o kousek dál. Ačkoli druhá část vysvětlila některé záležitosti z té první, nepřišla mi moc relevantní k té závěrečné. Celkově ale hodnotím jako knihu, která určitě stojí za přečtení.
Čtivě napsané, rozdělní do tří hodně samostatných pohledů je moc dobrý nápad a prostřední část knihy, ač se mi zpočátku líbila nejmíň se mi nakonec svým podáním stala nejhezčí částí s kterou jsem se nerad loučil. Dobře promyšlené a celý příběh měl hlavu a patu. Určitě bych doporučil přečíst těm co mají rádi sci-fi literaturu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
2010 | Druhá Nadace |
1993 | Konec Věčnosti |
"Ta všeobecná hloupost je skutečně deprimujíci. Myslím, že až lidstvo díky necitelnosti srdce nebo z číré nedbalosti spácha sebebraždu, ani mi to nebude líto. Na tom, jak se díky své neuvěritelné tuposti říti do zkázy, je něco strašně nedůstojného. Má smysl byt člověkem, když na to musíš umřít?"
Zatiaľ som ešte nebol takto prekvapený z hodnotenia knihy - vážne som sa premáhal dať tejto knihe čo i len dve hviezdičky. Prečo má tak vysoké hodnotenie? Nemôžem si pomôcť, a aj keď som knihu čítal pred vyše pol rokom, stále si pamätám, aké ploché boli charaktery postáv, ako sa autor postavám z prvej tretiny knihy až do konca odmietal venovať, ako som musel pretrpieť 70 strán (bohužiaľ som počítal každú stranu) prázdnych a častokrát tupých dialógov Odina a jeho spoločníkov následované možno ešte nudnejšími dialógmi na mesiaci praktikované ešte nudnejšími postavami. A ten neuspokojivý, odnikiaľ sa objavujúci koniec - Obyvatelia Mesiaca sa chceli vzbúriť pozemšťanom kvôli pocitu akejsi rasovej nadradenosti, tak sa rozhodli uniknúť aj s celým mesiacom..neúspešne. The end.
Asimova ako autora naozaj rešpektujem, ale želal by som si, aby z tohto naozaj vytvoril iba poviedku, a nie skoro tristostranový román, v ktorom každá strana zíva prázdnotou. Na druhú stranu to vysoké hodnotenie. Možno mi len niečo ušlo. Nejaká dobre skrytá hĺbka. Hĺbka duše, hĺbka rozumu. Ale premýšľal som nad tým tak dlho... a stále v diele nenachádzam nič iné ako len nič všeobecné.