Baltazar

Baltazar https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532137/bmid_baltazar-65cb861d8af70.jpg 4 8 8

Démon Baltazar se proti pravidlům spřátelí s duší sebevraha Jakuba, jenže pekelná vrchnost nehodlá jeho rejdům nečinně přihlížet. Když je pro hubatého čerta půda v podsvětí příliš horká, podaří se mu utéct na svět. Potíže se mu pochopitelně nevyhýbají ani zde, obzvlášť když narazí na svérázného vlkodlaka s alchymistickou minulostí a poněkud přitroublého anděla Páně, který se víc ohání plamenným mečem než rozumem. A aby nebyl život příliš jednoduchý, cestu Baltazarovi zkříží i baculatá zrzka Viola. Magický realismus ze současné Prahy vás potěší milým humorem.... celý text

Přidat komentář

Jaruš7
09.05.2024 4 z 5

Jak nadějný začátek, jenže pak se příběh dostane do osidel bůžka s šípem a létaví savci v podobě homo sapiens kují pikle z krvelačných důvodů, načež za pomoci čarodějných sil dojde k blaženosti lidské.

Citace: Otočila se. Rozzářený krasavec Š... se k ní hnal, div se nepřerazil.
" Když jsem viděl L... přijít pouze ve společnosti svého harému, skoro jsem se začal obávat, že nedorazíte."
"Podařilo se mi to na poslední chvíli. To víte Popelka."
"Kde jste zaparkovala dýni?"
"Ou, sháněli se po ní v kuchyni, takže domů asi poklušu pěšky."

Čtivý zážitek, snad ten ďábelský šmrnc v možném pokračování nás překvapí.

Misty-K
05.05.2024 3 z 5

Baltazar měl být skvělý. Má prima nápad, slibuje akci i humor, odehrává se v českém prostředí. Bez váhání jsem ho předobjednala, jakmile jsem se o něm dozvěděla. Jenže, jak to občas s optimistickými očekáváními bývá, skončila jsem spíš zklamaná.

Děj plyne rychle a bez zbytečného vysvětlování, což na jednu stranu může být dobře díky udržení čtenářovy pozornosti, na druhou je ale paradoxně tím pádem spousta řečena a málo ukázáno. Navíc této volbě neprospívají ani časté změny v plánech postav. Příběh je pak matoucí.

Styl vyprávění mě nejdřív nadchl - zdál se mi plný osobnosti a krásně mi k povaze Baltazara sedl. Jenže pak se začaly střídat úhly pohledu a mě čekalo zjištění, že všechny postavy promlouvají úplně stejně. A z neotřelého slohu se náhle stala jen přehlídka autorčiných pokusů být co nejvtipnější.

Můj vlastní smysl pro humor je divný, a tak málokoho soudím za to, čemu se směje on. Rozhodně se mi ale do vkusu netrefilo vzájemné urážení postav, jejich souzení na základě vzhledu a vtipy na jejich sexuální orientaci. Předposlední kapitola s falešným koncem pro "literární snoby" byla dobrý nápad, podle mého názoru však špatně provedený. Vtipnější mi přišlo prostředí míchající magii s realitou (Kámen mudrců matoucí lékaře? Firma vedená upíry? Geniální!) a kritika byrokracie i lidských povah.

Worldbuilding funguje, Praha plná čarodějnic a nemrtvých je dobře a smysluplně ztvárněna, stejně tak systém pekla. Postavy byly pestrá skupina, ne všechny tak propracované, jak by si zasloužily, ale určitě se s nimi čtenář nemůže nudit. Vztah mezi Baltazarem a Violou pak zvládá to, co mnoho romancí ne, tedy vyvážit chemii, občasné konflikty i vzájemnou oddanost a nesklouznout do toxicity nebo naopak přeslazenosti.

Baltazar si své oddané publikum nepochybně najde. U mě by uspěl víc, kdyby méně tlačil na pilu při pokusech o humor a dával více prostoru klidným momentům mezi postavami.


tatjana1737
10.04.2024 5 z 5

Baltazar má poměrně jednoduchý příběh, přesto se u něj ale čtenář nudit nebude. Souhlasím se superlativy a pochvalami z obou recenzí zde na DK uvedenými, a kdybych měla frfňat, tak leda k tomuto:

- Samotný úvod v Pekle bych si dokázala představit delší, i když chápu, že samotné navázání přátelství démona s duší nebylo tou nosnou dějovou linkou, ale jen předehrou k tomu, aby se Baltazar mohl dostat na zem. Pořád jsem čekala, kdy se ještě se zářivou duší setkáme, a v tomto ohledu mě potěšilo, že hlavní hrdina ani autorka na skladatele nezapomněli. Jen jsem původně čekala, že tam toho bude víc.
- Hlubší propracování zákonitostí Pekla i Nebe. Opět: ono to pro děj samo o sobě vůbec důležité není, ale jsem si jistá, že by to IN uměla vymazlit a čtenář by si chrochtal blahem ;-).
- Zápletka s Matoušem – vím, jaký postoj má autorka vůči vedlejším postavám, ale i tak mi to přišlo dosti surové a pořád jsem čekala v nějakou světlou chvilku.
- Příběh samotný bych se nezdráhala číst svým školou povinným dětem, kniha však obsahuje poměrně otevřené sexuální scény, které ji činí mládeži nepřístupnou. Osobně mi sex v knihách nevadí, ale v tomto případě za mě trochu škoda, Baltazar by mohl mít mnohem širší čtenářskou základnu.
- Kniha reflektuje současnost, je zde např. narážka na Babiše, ale s naší politickou pamětí je otázkou, nakolik tyhle hlášky budou ještě za pár let pro čtenáře pochopitelné.

Někomu by se nemusel pozdávat autorčin slovní humor či některé řečové obraty, ale já ho mám ráda a přiznám se, že i když to někdy bylo too much, stejně mě to bavilo, protože jsem za slovy viděla její pomrkávání (někdy možná i dlouhý nos?) na čtenáře. Baltazar je samozřejmě sympaťák, ostatně spisovatelka se nijak netají svojí slabostí pro temnější stranu síly a zlé chlapce (on ani ten Slávek není zcela typický klaďas), a z nebohého anděla Uriela dělá solidní pako.

Pomalu, neochotně na sebe bral podobu muže proklatě podobného Baltazarovi, až na to, že Uriel byl hnědovlasý a zaručeně tenor, protože se choval jako idiot.

"Ty ve mně opravdu nejsi schopen vidět ani stín dobra."
"Zatím moc ne, ale vykazuješ velký potenciál k nápravě."

I když tenduje i ke klasické, pohádkovější fantasy (Serafína), Ivana - stejně jako u Zpackaného kouzla nebo Nápoje lásky - prokazuje, že knihy odehrávající se v současné Praze jí jdou dobře. Aspoň že v Nápoji byli andělé vykresleni v příznivějším světle, takže mohu polknout svoje přání, že bych si taky ráda někdy přečetla současnou fantastiku, kde andělé nejsou jen duhoví homosexuálové, bezpohlavní suchaři či zarytí byrokrati.

Dva knižní závěry mě pobavily, ale i když jsem dostala závěr, se kterým jsem spokojená, nad hrdinou stále visí Damoklův meč úmluvy s čarodějnicí, který nad tím sluníčkovým happy endem věští tmavé mráčky Nezbývá než si klást otázku, jestli IN zamýšlí nějaké pokračování?

Koho tohle útlé dílko pobavilo a zaujalo, určitě doporučuji mrknout na další autorčiny počiny. Baltazara jsem četla jako e-knihu, ale dokážu si představit alespoň nějaké paperbackové či sešitové vydání knížek. Nejen proto, abych si měla kam dávat záložky k větám a vtípkům, co mě bavily, ale hlavně abych se k němu mohla vracet a hýčkat si je v knihovně vedle dalších fantasy humoristů typu Christophera či Johna Moorea.