Chvály Zadní země
Miloslav Nevrlý , Vladimír Širlo
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521545/bmid_chvaly-zadni-zeme-O4T-521545.jpg
5
22
22
Chvály Zadní země. Labské pískovce. Přírodovědec, poutník a vypravěč Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her, v Chválách Zadní země líčí své pocity a zážitky z dob, kdy České Švýcarsko ještě nebylo národním parkem, turisté navštěvovali jen Hřensko a Pravčickou bránu a skalní rokle, hrádky a návrší severně od Jetřichovic byly pouze domovem trampů. Pro nadšeného rovera to byla pustá divočina a přírodní ráj na Zemi. Kniha vychází v 90. roce autorovy pozemské pouti.... celý text
Přidat komentář
Velmi pěkné povídání Miroslava Nevrlého o severním koutě naší země, které vzbuzuje touhu sebrat celtu a jít se toulat mezi pískovcové soutěsky. Text je doplněn krásnými fotografiemi Vladimíra Širla, který má neuvěřitelný cit pro světlo, odraz, barvy. Bez nich by byl zážitek z knihy poloviční.
Autor nejen pěkně popisuje přírodu a ducha Západní země, ale také své pohnutky proč a jak tento kraj zkoumal - ponejvíce vandrováním, ale také setkáváním s místními, četbou a studií starých knih a map ve starém archivu, klášteře, v domech starousedlíků. To vše má nenahraditelné kouzlo poctivé práce (nic proti googlemaps).
Škoda jen, že i tento kout země, kam autor utekl z Jizerských hor před "asfaltovými cestami, páchnoucími stroji, hlučnými lidmi v lesklých papouščích oděvech", ztrácí své kouzlo pod návalem "nechodících" turistů.
Knihu doporučuji číst jako básně, pomalu, větu po větě, nejlépe jednu kapitolu před spaním, pak si člověk poetiku místa i jazyka náležitě vychutná.
Nádherná kniha a nádherný kraj!!! Všechny knihy od Miloslava Nevrleho ve mně probouzejí zvláštní a nepopsatelně nádherný pocit touhy!
Opravdu krásně napsaná a nafocená kniha o nádherném, i když nijak rozsáhlém koutu naší země. Milovníci Českého Švýcarska budou, myslím, nadšeni. Nelze jinak než doporučit.
Kdysi pradávno jsem v nějakém časopise, který se vzal nevím kde, četla povídku o tom, jak si kluci sbalili kárky, zapřáhli se za ně a jeli na Slovensko a až kamsi daleko. Jeden se jmenoval Hadrář a říkával, že kdo jí oves, toho nezebou nohy. Neměla jsme tušení kdo to napsal a ani kam se to podělo, ale tu touhu vzít si kárku a pytel ovsa a táhnout kamsi...tu si pamatuju pořád. Ten autorův styl je tak zvláštní a podmanivý, že je to jedno kam se zrovna vypravil.