Dívky z Montmartru
Cathy Marie Buchanan
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/206155/bmid_divky-z-montmartru-206155.jpg
4
91
91
Srdceryvný román odehrávající se během zlaté éry v Paříži, inspirovaný jedním tehdejším obecně známým soudním procesem a skutečným příběhem dívky, jež Edgaru Degasovi stála modelem. Paříž roku 1878. Sestrám van Goethemovým obrátí náhlá smrt otce život vzhůru nohama. Bez jeho stálého příjmu jsou odkázané jen na skrovný obnos, který si jejich matka vydělá v prádelně. Ta ho však z větší části utopí v absintu, a tak zdá se, že vystěhování z podnájmu je nemine. Pracovních příležitostí je pomálu, a proto je čtrnáctiletá Marie poslána do pařížské opery. Vrhne se do světa baletu a zanedlouho se stává modelem v ateliéru Edgara Degase, který její podobu navždy zvěční v sošce Malé čtrnáctileté tanečnice. Román Dívky z Montmartru je příběhem pozoruhodných sester, které se řízením osudu stanou téměř bezbrannými vůči temným svodům „civilizované společnosti“.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2014 , PráhOriginální název:
The Painted Girls, 2012
více info...
Přidat komentář
Víc jak půlka knížky mě moc nebavila.
Ta druhá byla maličko lepší, přesto nejsem nijak zvlášť ze čtení nadšená.
Taková ta kniha co neurazí nenadchne.
Nenáročné příjemné ženské čtivo, které se dobře čte, ale je-li na něm něco opravdu zajímavého, pak to jsou historická fakta, nikoliv literární um spisovatelky.
Šlo z toho všeho vytřískat mnoooooohem víc.
Moc děkuji tomu, kdo zmínil tuto knihu v diskuzi k čtenářské výzvě. Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla, ale dalších 300 stránek jsem se nemohla odtrhnout. Autorka odvedla skvělý kus práce! Kdyby to šlo, četla bych pořád dál a dál...Nádhera.
Prvně se chci přiznat, že jsem si myslela, že jde o "životopis" více žen, které stály Degasovi jako modelky. Nedošlo mi, po přečtení údajů na obálce, že se tedy jedná o románovou fikci o jedné rodině, jejichž jedna dcera stála modelem. Ale kniha se mi hodila do ČV 21.
A teď tedy po dočtení mohu říct, že se mi kniha nijak zvlášť nelíbila. První cca půlka byla celkem čtivá, ale je to prvoplánové. Člověku dojde hned, jak bude příběh pokračovat. Za půlkou jsem začala přeskakovat odstavce, protože mi to přestalo bavit víc a víc. A ke konci jsem se už vysloveně nutila to dočíst.
Prostě mi to nebavilo.
Zola ve svých knihách ani trochu nepřeháněl. Paříž té doby nebyla ke svým chudým nijak přívětivá. Děvčátka bez šťastného dětství s předčasně nabytými zkušenostmi. Smutné čtení o snech, které nikdy dlouho netrvají. Tvrdý boj o místo mezi "krysičkami" na jevišti, Antoinetta i Marie touží po nějakém zázemí, a každá si ho vytváří jinak. V obou případech jde o jejich zneužívání. Závěr knihy nahání husí kůži, moc nadějně to s děvčaty nevypadá. Docela jsem se bála, čeho se ještě dočtu, ale aspoň, že ten konec dovoluje čtenáři oddechnout si.
Tuto knihu jsem četla už před rokem, ale připomněla mi ji nedávná návštěva Paříže a Montmartru. Velmi příjemné čtení založené na reálném příběhu a s reálným popisem tehdejšího prostředí. Určitě si ji ráda přečtu znovu.
Hezká kniha, i když nezapadá zcela do okruhu knih, které vyhledávám, příjemně překvapila. Dalším překvapením bylo, že hlavní postavy sester mají svůj skutečný předobraz. Jsem ráda, že jsem se tuto skutečnost dozvěděla až na závěr, jinak by mě zřejmě dost rušila, nemám příliš ráda knihy o reálných postavách. Jinak mile a uvěřitelně popsaná sourozenecká náklonnost, autorka se nevyhýbá ani nehezkým nebo mírně nechutným aspektům života. V žádném případě se nejedná o "slaďák", i když konec je v rámci možností dobrý. Knížka inspiruje k tomu, začít se více zajímat o dílo Degase.
Edgar Degas a jeho tvorba...to je srdeční záležitost.Když jsem četla o skutečné dívce, která stála modelem k Malé tanečnici, znovu se vracely dvacet let staré vzpomínky na voskovou sošku ve vitríně muzee d´Orsay.
Děkuji Cathy Marie Buchanan za nádhernou knihu, ve které dala život obyčejným lidem s neobyčejnými životními osudy v tehdejší Paříži.
I když si nelibuji ani v historických románech, ani v Degasových obrazech či baletu, kniha ve mně zanechává hlubokou stopu. Musela jsem si Degasovy obrazy prohlédnout, a doporučuji je: především baletky, sošku a Fyzignomii zločinců (https://www.edgar-degas.org/the-complete-works.html?pageno=1).
Kniha je psaná velmi mile, krásně zde vyznívají sesterské vztahy, jsem ráda, že dopadly dobře!! Klobouk dolů před autorkou!
POCITY mladého člověka ... tak silné, a TAK podceňované !!!
Jiná doba, jiná životní perspektiva a přeci v mnohém stejné se současností.
Myšlenkově a citově hluboké dílo, čtivé a krásné. Je o lásce, jak mezi mužem a ženou, tak sourozenecké. Nehledejte v knize erotiku, jen lehký nádech perverznosti. Příběh, jenž nekončí zcela tragicky, jaká úleva oproti soudobé populární literatuře :-)
Zkrátka krásná "oddechovka".
Na tuto knihu jsem se pripravovala, ze si ji aspon tyden budu uzivat, ale nakonec jsem ji slupla, jako malinu behem dvou veceru. Autorka si pekne vyhrala s charaktery postav, ze stranek na mne dychala chudoba Parize a co jsem si opravdu vychutnavala, tak to byla sesterska laska mezi Antoinettou, Marii a Charlottou. Libilo a moc doporucuji.
Tak tohle byla NÁDHERA ! Brilantně napsaný historický román z Paříže 80. let 19.století.
Román o zklamané lásce, chudobě, naději, touze po nezávislosti a lepším životě, touze něčeho dosáhnout, a hlavně o sesterské lásce a laskavosti, který částečně vychází ze skutečných dobových reálií a života sester Goethemových, částečně je dílem fikce, oboje mistrně spojeno a propleteno do fascinujícího a působivého celku.
Prostředí Paříže 80.let 19.století je věrně a autenticky vykresleno, včetně úžasně zachycené dobové atmosféry, která na vás při čtení doslova dýchá, až se nechce věřit, že toto je dílo současné, moderní autorky. Její styl a jazyk je podmanivý, poutavý, působivý a bohatý, a získá si vás po pár řádcích. Vyprávění je upřímné, dojemné, zajímavé a uvěřitelné. Také prostředí pařížské opery je velmi pěkně, podrobně a poutavě vykresleno, doplněno citlivým, jemným a intimním popisem hodin baletní školy. Intimita prostředí ateliéru mistra Degase, kam chodí nesmělá mladičká Marie často pózovat, coby model tanečnice, je rovněž velmi citlivě a sugestivně zachycena. Tyto mnohdy půvabné a lyrické popisy ostře kontrastují s neméně působivými popisy prostředí bordelu, zaplivaných putyk, věznic a gilotiny. Příběh je vyprávěn z pohledu dvou dospívajících sester, Antoinette a Marie, které vyrůstají v nuzných životních podmínkách a které byť se navzájem milují, každá je tak trochu z jiného těsta a jiných životních zásad. Střídání vypravěče po jednotlivých kapitolách tak dává příběhu tu správnou šťávu, přesvědčivost, barvitost a rozmanitost, a to i díky tomu, že charaktery a psychologie většiny postav, zvláště zmíněné ústřední dvojice sester, jsou precizně vykresleny, jsou to postavy živé a skutečné, oduševnělé, s vlastními životními postoji, názory, pocity a náladami, s vlastním vnitřním světem a žijící vlastním vnitřním životem.
Nádherné čtení.
Velmi dobrá kniha, která v sobě spojuje poutavý příběh a náhled do ateliéru významného malíře. Moc se mi líbila, dobře se četla.
Mám ráda romány, které zčásti fabulují a zčásti reflektují vznik uměleckého díla. Autorka velmi umně a čtivě touto kombinací představila vznik několika známých Degasových děl s tématem baletu, nechala nás nahlédnout do provozu pařížské Opery a umožnila zamyslet se i nad samotnou dobou... Rozhodně zajímavá četba, jak co do popisovaných reálií, tak do osudů hlavních (a skutečně žijících!) hlavních hrdinek.. Doufám, že se časem dočkáme i dalšího titulu.
Na košaté příběhy moc nejsem, tenhle naštěstí hladce klouzal. Měla jsem sto chutí ho odložit, jak se postupně skládal do průšvihu, nakonec jsem ale byla trochu zklamaná, že to hrdinky nad propastí vybraly. Nedalo se tomu úplně věřit.
Obešla bych se bez historicky ověřitelných faktů, Degas pro mě mohl zůstat bezejmenným malířem, stejně jako mi nepřipadalo nutné, aby se soudní proces s vrahy dal dohledat na internetu - zbytečně to odvádělo mou pozornost.
Krásně se autorce povedlo popsat tu podivnou dvojí morálku mužského světa devatenáctého století. Obávám se, že se jen tak nezbavím představy upjatého pána v obleku s tuhým límcem, který zneužívá chudé dítě, a pak si zhnusení nad vlastním pokleskem a morální zkažeností vybíjí na bezbranné holčičce.
Dívky z Montmartru
O baletu se říká, "že to je krása v bolesti..." Kniha Dívky z Montmartru, tím příkladem rozhodně je a vryje se mi do paměti nejen díky baletu, ale i díky tehdejšímu životu..., mnohých obyvatel pařížské metropole a i tak trochu, díky tvorbě Edgara Degase...
Chvílemi půvabné, chvílemi bolestivé, chvílemi povznášející - inspirující čtení.