Jirka se nebojí

Román statečného chlapce. Jirka se skutečně nebojí. Nejenom kluků z Ránova, nejenom tmy, nýbrž a to především života. Narodil se v chudé dřevařské chalupě. Sudičky mu daly do vínku touhu po dálkách a výškách. Babiččiny pohádky mu ukázaly svět hrdinů, jdou na nejvyšší vrcholky světa. Od malička miluje stroje. Touží po nich. Sní o pohádkovém voze, který by jezdil bez benzínu, bez nafty, bez obvyklého motoru jakéhokoli typu. Aby mohl studovat, šlape denně mnoho hodin do Rakovníka, poněvadž jinak by ho tatínek na studiích nemohl udržet. Prožije strašnou sněhovou bouři, kdy kolem něho praská a duní lámaný les. Jeho tatínek klesne pod padlým stromem. Je z něho mrzák, kde jsou Jirkovi studie. Musí pracovat, aby pomáhal mamince. A přece studuje. Nebojí se, vystuduje reálku při tvrdé dřevařské práci jako privatista. V dálce vidí vrcholky hor života, vidí svůj vůz. Budete se zatajeným dechem sledovat jeho zápas. Vyhraje, dojde? Chce a věří. Dozvíte se, jak se vrhl pro kamaráda na bortící se led. Budete ho obdivovat, až vnikne do zřícené věže, aby zachránil jiného kamaráda. A nejvíce budete jistě obdivovat jeho vytrvalou, odhodlanou cestu k cíli. Dojde, jeho vozidlo, sbírající sílu ze vzduchu, lapající neviditelné radiové vlny, přece jen vyjede. Ani úklad ničemného člověka ho nezastaví. A to vše jen proto, že se Jirka nebojí, že plní vždy svoje povinnosti, že věří, že je zkrátka muž.... celý text