Josef Mánes

14.09.2021

„Mánesovo dílo nezná bolest ani smrt, není v ní obsaženo ani zoufalství, ani ponížení, úzkost, strach. Nad jeho světem se klene věčně modré nebe, lidé jsou krásní, v obilí volá křepelka… Na současnou generaci mohou harmonizující klasikové působit iritujícím dojmem… Klasiky nejde podezřívat z naivity ani z nevědoucnosti, ani z toho, že právě jejich osudu by se strázně života vyhnuly. Mají geniální schopnost přetavovat všechno, čím žili sami nebo jejich doba do polohy jednoznačného kladu. A právě proto mohou dnes imponovat svou averzí vůči bolestínství, svou noblesou, s níž dovedli setřást rmut, svou vytrvalostí, s níž směřovali z mizérie… jako hledači skrytých pramenů krásy a citové vroucnosti, vytvářejí nový, sublimovaný svět unášivé líbeznosti.“

Kniha nám představuje Mánesa od počátků jeho tvorby. Mám moc ráda umění tohoto mistra české malby a krajinářství, jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu. A tak při pátrání rodinou knihovnou jsem se zase po čase ráda pokochala touto uměleckou publikací. Řada obrazů je notoricky známá, třeba Červené paraplíčko na obálce knihy (v malých formách a komorních prací dosahuje svých vrcholů). Nelze pochopitelně zapomenout i na jeho svět přírody, květy na loukách, lesy, jejichž součástí jsou i lidské bytosti. Některé portrétní práce jsou též lahůdkou.
Starší klasická díla miluji.
Někdy umění potřebuje čas a současníci ho odmítají. Uznávám, že některému současnému (nejen výtvarnému umění) občas vůbec nerozumím a občas nepobírám, jak může být něco pokládáno za umělecké dílo (třeba urvaný záchod vystavěný vprostřed místnosti nebo pračky naskládané na sobě umístěné v galeriích jsou nejen podle mého prostě ohyzdné a směšné). Pokud umění potřebuje přesvědčování, výklad a odmítá ho dlouhodobě většina lidí, je to podle mého špatné umění. A pochybuju o tom, že současné pochybné, nesrozumitelné umění a jeho odkaz bude trvale okouzlovat obyčejné lidi stejně tak jako třeba Mánesova romantická krajina, mnou milovaná, svou únavou realisticky působící Švadlena nebo rokokové krasavice a krasavci v půvabných kostýmech z 18.století (např. Políbení, Příjezd hosta, Při měsíčku,..z Národní galerie), včetně krásného barevného řešení.
I když ne všechno ze současnosti považuju za špatné a jsou obrazy, které se mi hodně líbí, na klasiku prostě nedám dopustit.
Útlá knížka, která nám představuje Josefa Mánesa a jeho dílo stručně a v celé jeho celistvosti.