Když hvězdy byly ještě bohy

17.04.2021

Cílem knihy je, cituji, "informovat o tom, co si o Slunci, Měsíci, planetách a hvězdách mysleli staří národové, jakou úlohu tyto představy hrály v jejich každodenním životě a především v jejich kultech", a pak poslední kapitola nám "ukázala dlouhou cestu od mýtů k vědě". Korunu tomu nasazuje český profesor v doslovu, kde se hrdě hlásí k marxismu, překonanosti mýtů a chvalořečí vědu. Dokonalé :-D

Autor vychází především z umělecké tvorby dávných národů a vysvětluje nám jednotlivé zachycené symboly či scény. Hele co on tam všechno vidí... já to neviděla. Často si i něco domýšlí. Knihu provází řada perokreseb a také několik černobílých fotografií v extra příloze, bohužel asi tak u poloviny autor odkazuje na nesprávné číslo fotografie. Jako mýty se čtou dobře, ale jestli autor skutečně vychází jen z toho, jak si sám nainterpretuje staré vykopávky, trochu se obávám o věrohodnost.

Od dob nejstarších se přesuneme k astrologii (odmítavým postojem k ní se autor netají) a potom prakticky k historii vzniku dnešních názvů souhvězdí. Jsem netušila, že byly i snahy přejmenovat zvěrokruh podle dvanácti apoštolů :-D A tak pomalu přejde do moderní doby a vědy. To už tak zajímavé není.