Krutá hra
Dan Simmons
Joe Kurtz, detektiv bez licence série
1. díl >
Detektiv bez licence Joe Kurtz býval soukromý detektiv – než se rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou a brutálně pomstít vraždu své partnerky. Když se po jedenácti letech vězení vrací do Buffala, nemůže být o obnovení licence ani řeč, přesto se najdou jistí lidé, kteří jsou ochotní ho najmout a využívat jeho služeb načerno. Práce pro mafiánského bosse Farina ovšem znamená, že se velice brzy najdou i další lidé, kteří si budou přát vidět Kurtze co nejdříve pod drnem. A nebude jich málo…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2009 , BB artOriginální název:
Hardcase, 2001
více info...
Přidat komentář
Gangsterka z Buffala – 1. diel!
„Kdo se pokusí zabít vladaře, nesmí chybit.“
Moje prvé rande s veľmi populárnym a úspešným americkým spisovateľom Danom Simmonsom (1948), ktorý sa preslávil hlavne zásluhou sci-fi série "Kantos Hyperionu", ale bodoval naprieč žánrami, takže v jeho tvorbe sú aj diela napr. zo škatuľky fantasy, horory...
Krutá hra je úvodný diel trilógie "Joe Kurtz, detektív bez licencie". Ako už napovedá jej názov, dej sa točí okolo práce a života súkromného očka, ktorý príde o svoju licenciu v momente, keď bez mihnutia brvou odkrágľuje vrahov svojej parťáčky, ale nielen parťáčky. Joe sa po vyše jedenástich rokoch vracia na slobodu a začne pracovať pre jednu mafiánsku rodinu...
„Panečku, ty jsi samá jizva.“
„Mám příliš velkou nehodovost.“
Chuťovka na posedenie. Krátke, úderné, kruté, humorné. Skrátka – taká pocta drsnej americkej škole. Dan Simmons šetrí papierom a ako to už pri takých témach býva pravidlom, nedáva si servítku pred ústa. Dej odsýpa jedna radosť a ani sa nestačíte spamätať z akčného úvodu, už je tu ešte akčnejší záver. Joe Kurtz je drsňák, ktorý pri kontakte s gaunermi bez milosti tasí zbraň a neváha ju použiť. Ak máte v obľube drsné a akčné trilery, skúste. Ja som sa bavil a už teraz sa teším na pokračovanie – "Kruté mrazy"...
Krutá hra byla opravdu krutá. Byl to takový mafiánský příběh jednoho frajera, co v tom uměl chodit. Celkem to čtení šlo, ale že bych musela sáhnout hned po dalším dílu...
Pro mě to byla nenáročná oddechovka. Docela bych si dokázal představit podle ní natočený hollywoodský akční film. Drsný soukromý vyšetřovatel ve službách mafiánské rodiny si ví rady prakticky v každé situaci a potoků krve se nebojí. Dávám 3,8, takže matematicky zaokrouhluji na čtyři hvězdy.
Cynický hrdina, co toho moc nenakecá, ale když už něco řekne, stojí to za to. Všechno zvládne, všechno vyřeší, žádná mu neřekne "NE" a přežije i nemožné. To je Joe Kurtz.
Všem knihám ze série dávám pět hvězd, ale první díl má u mě 95%.
Bývalý detektiv, propuštěný z věznice a prahnoucí po pomstě je námět nesčetněkrát zpracovaný, ale z rukou mistra jako je Simmons je radost číst.
Toto byla kniha na tři hvězdy, ale...
když mě byl ten (super)detektiv Joe tak sympatický. Dějově to bylo předvídatelné, jasně, ale jak to skvěle odsýpalo. Byl to první román ala ,,drsný Harry'' co jsem četl a rozhodně si přečtu i pokračování. Nenápadný začátek během chvíle přešel k rutinnímu překračování mrtvol a to nás baví. Zabijáci typu Řezníka, Dána a samotný masakrozní konec hlavní linky byly už jen třešničkou na dortu.
Abych nezapomněl autor si dal opravdu záležet co se týče popisu zbraní (za mě další body nahoru). Když jsem to četl, jako bych ten kvér držel v ruce a prohlížel si ho.
Nikdo si nevšimne Volva ve zpětném zrcátku - jsou jako Číňani, vypadají všechna stejně.
Taky kladně hodnotím to tobogánové tempo.
Taky kladně hodnotím detektiva - konečně někdo kdo se mi vyrovná drsností, rozhodností, štěstím, erekcí i nějakým tím výdělkem. A body za to, že se jmenuje spíš jako flétnista zaměřující se na dobovou interpretaci německého raného baroka, než jako očko.
A oceňuji to co v knize není - myslím tím snahu získat si detektivkou i kousek území psychologického románu.
Prima záležitost, žádné "vycpávky" nebo zbytečné a nic neříkající odbočky, prostě fofr a neodolatelné nutkání dočíst ten příběh na jeden zátah.
Tahle kniha je tak trochu parodií, a to v tom dobrém slova smyslu. Hlavní hrdina občas vypadá jak čtrnáct dnů po zavraždění, ale ze všeho se dokáže dostat. A bude toho jistě daleko víc, neboť jsou k mání tři díly. Pokud jste ochotni tohle přijmout a nehledáte nějakou velkou literaturu, tak se dobře pobavíte.
Gangsterský krátky román, celkom čitateľný. Hlavný hrdina so schopnosťami Jamesa Bonda.
Romantické čtení na dovolenou 1/5
(Pokud jste jako já, nevezmete si na dovolenou pár knih, vezmete si jich trochu víc než pár, protože víte, že to celý proprší. No, soudě podle počtu knih je vidět, jak to s tím deštěm bylo...)
„Hardcase - Face to Face“
Joe byl sympaťák hned od první kapitoly. Fajn, tak vyhodil z okna chlapa na policejní auto. Ale měl k tomu důvod! A pochopitelně si to poctivě odseděl. Naštěstí pomohl jednomu gangsta synátorovi ve sprše, aby nepřišel o věneček svých zadních vrátek. Jestli to udělal kvůli tomu klukovi a tomu, kdo je jeho papá, aby měl sám klid, nebo protože věděl, že mu to papá po jeho návratu z vězení vrátí, na to si musíte v knize počkat dlouho, ale každá stránka za to stojí. Protože Joe Kurtz je všechno, jenom ne na první pohled jasně čitelný charakter. Teď už jde jenom o to, jestli vám podobný hrdina vadí nebo nevadí.
Joe si totiž ve vězení nadělal pár nepřátel a vyšetřování zmizení mafiánského účetního se ukáže jako pořádná dřina. Hlavně když jdou proti němu i ti, kteří by na první pohled neměli.
Ale znáte mafiány, no...a zda je za tím jenom tohle.
Ale znáte Simmonse, no...a zda je za tím jenom tohle.
Navíc kolem Kurtze najednou padají mrtvoly jako mouchy a všechno se zamotává. Protože kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou. (Kniha má tedy vážně všechno.) A když jde navíc o krásnou mafiánskou dcerenku, jeden neví, co zkoumat dřív. Protože ona taky není žádný andílek a věci se blíží do hnusného konce, jako kdyby všechno byla jenom hra. Hnusná a krutá hra.
Bavilo mě, že má kniha tak málo stran. U autora nezvyklé. Tak jsem byla zvědavá, jestli pojede převážně v přítomnosti a jenom náznaky minulost a vězení. Přeci jenom máme tři díly. A jo, záviděla jsem všem, kteří mají druhý díl nebo omnibus, protože já neměla ani jedno z toho. Takže kompromis Bill Hodges taky není spatná alternativa. Jdu do něj!
Vytunena nabusena "drsna skola". Nie je to Simmons ako ho zvycajne pozname. Skoro by som povedal, ze taky oddych pomedzi jeho 700 stranove rozvlacne diela. A prave taketo knihy byvaju srdcovkami autorov, tie hriechy spachane pomimo, pre osviezenie, pre zmenu. Pre splnenie nejakeho svojho nezabudnuteho predsavzatia. :) Je to tak do extremu vysraubovana drsnarna, ze az hranici v urcitych momentoch s parodiou. Avsak Simmons je spisovatel, ktory dokaze nesklznut do lacneho pulpu. Oproti Kurtzovi su Marlowe alebo Sam Spade taki starsi unavenejsi bratia. Poviem vam, to je niekedy tak prijemny pocit, ked viete ze kniha bude mat 200 stran a bude hotovo. Uvod jadro zaver, fajront. (Viem viem, ma to pokracovania.)
Dan Simmons se s tím nepáře. Kde je ten pomalý popisný styl z Terroru? Přímý tah na bránu, děj letí bez větších kliček, k tomu vraždění se to dost hodí, popisy všech těch kruťáren jsou věcné, jako by šlo o běžnou činnost, něco, co je v životě tak trochu normál. Drsný hrdina, který se nelituje a koná, a dost drsný humor k tomu...
Chápu proto, že je někdo nadšen, ale toho násilí jako na běžícím pásu je už na mě moc, mafiánské gangsterky pro mě prostě nejsou. Možná mám velkou představivost, možná si neumím říct, je to jen kniha k zábavě Bohužel jsem si ty vyražené zuby či vystřelené mozky zas tak moc neužila.
Ale přece jen malé plus za tu atmosféru, kdy má i mírumilovný čtenář na chvíli pocit, že by taky snadno zmáknul sejmout padoucha...
Tři plus.
Neuvěřitelný tah na bránu, barvité postavy, výborný humor a všechno, co si od drsné, béčkové gangsterky v áčkovém obalu přeju. Joe Kurtz je řízek, do kterého bych se zamiloval, i kdyby mi snad právě vymlátil polovinu zubů. Tohle je přesně ten typ příběhů, u kterých se usmívám blahem a mám radost, že tohle byl teprve rozjezd a další dva díly mě očekávají s otevřenou náručí.
Krutá hra je pocta Dana Simmonse Richardu Starkovi (pseudonym D.E. Westtlake) a taky proto je Joe Kurtz obdobný grázlík jako Starkův Parker. Má svůj osobitý smysl pro spravedlnost, vlastní žebříček hodnot a vše co se mu postaví do cesty jednoduše převálcuje. Zápletka sice není bůhvíjak sofistikovaná, ale příběh je naservírován excelentním způsobem bez zbytečné vaty a já se celou četbu královsky bavil.
Vůbec to nebylo špatné. Dokonce jsem sehnal druhý i třetí díl. Joe je sice klasický ''nesmrtelný'' detektiv, ale vcelku tam nebylo nic tak přehnaně neuvěřitelného.
Simmons už mě párkrát přesvědčil, že je skvělým vypravěčem fantastických příběhů. Tentokrát překvapil přepálenou cynickou brutální gangsterkou, kde kromě násilí nechybí sex, drsná mluva, humor a hlavně přímočarý spád děje jako z ranných reacherovek.
80 % (114 hodnotících je aktuálně na stejném průměru).
…
Právník Leonard Miles sledoval ty miliony tun vody, jež se hypnoticky řítily přes modrozelený okraj nekonečna, a myslel u toho na slova, která na adresu Niagarských vodopádů pronesl Oscar Wilde: „Pro většinu lidí je to druhé největší zklamání jejich líbánek.“ Nebo něco takového. Miles nebyl žádný velký znalec Wilda.
…
Dalších pět výstřelů zdola v těsném sledu za sebou, hlasité zaštěkání devítky s dunivou ozvěnou. Čtyři z kulek se prohnaly těsným prostorem velína. Jedna po odrazu zasáhla Docův obličej, znělo to, jako když člověk praští kladivem do melounu. Další roztrhla vycpané rameno Kurtzova kabátu. Tohle není zrovna nejlepší úkryt, pomyslel si.
…
Došla si do lednice pro pivo. Jemu nenabídla. Nalila si trochu do čisté sklenice a zapálila si cigaretu. „Uvědomuješ si, co tohle věčné půjčování auta napáchá na mém společenském životě, Joe?“
„Ne,“ zarazil se Kurtz ve dveřích. „Co?“
„Vůbec nic.“
Možná bych za jiných okolností byl za Strýčka Skrblíka a dal i čtyři hvězdičky (pár chloupků jsem v té polévce přece jenom našel), ale protože jsem Krutou hru četl paralelně s Robothamovým Štvancem, který mi trvale zvedal mandle svojí "smrtelnou vážností", neváhám ani vteřinu a Joe Kurtzovi těch poctivých pět hvězd na klopu přilípnu. Protože Dan Simmons (na rozdíl od Robothama) mě přenáramně bavil. Žádné nípání se v zanícených beďarech, nýbrž parádní přímočarý tah na branku bez sebemenší snahy dokazovat sám sobě i ostatním, jak hlubokomyslný jsem autor. Doporučuji – a do dalších dílů jdu určitě!
Štítky knihy
vraždy mafie detektivní a krimi romány
Autorovy další knížky
2007 | Terror |
1996 | Hyperion |
2012 | Temné léto |
2010 | Hladové hry |
2010 | Kantos Hyperionu |
Jo!
Přímočaré, nekompromisní, bez zbytečných větvení příběhu, která mají nahnat stránky, bez zbytečného pseudofilozofování, které má vzbudit dojem uměleckosti.
Opravdová a nefalšovaná drsná škola.