Krvavá lázeň
Mika Waltari
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30727/bmid_krvava-lazen-SA6-30727.jpg
4
314
314
Mikael Karvajalka série
1. díl >
Mládí a podivuhodná dobrodružství Mikaela Karvajalky v mnoha zemích do roku 1527, jak je sám upřímně vypráví v deseti knihách Nejrozsáhlejší historický román Miky Waltariho (spolu s druhou částí: Šťastná hvězda) se odehrává v první polovině 16. století. Waltari líčí neobyčejně poutavě a čtivě dobrodružství dvou finských mladíků, hloubavého a vychytralého studenta Mikaela a jeho druha, siláka Anttiho, jejich boje v německé selské válce i ve válečných taženích habsburského císaře Karla V., pikle, intriky a protivenství, krásné ženy na jejich cestě i hledání lásky a naděje ve světě často bezútěšném. Waltari nemá iluze o spravedlivosti dějin, ale jeho chmurný pohled je vyvažován humorem.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2002 , HejkalOriginální název:
Mikael Karvajalka, 1948
více info...
Přidat komentář
Forrest Gump ve středověku. Dlouho mi trvalo, než jsem se prokousal začátkem knížky, několikrát ji odložil a zase zvedl. Už se těším na Šťastnou hvězdu
"Největší vědomost je totiž ukryta v lidském srdci, ale člověk ji vždycky objeví příliš pozdě, až mu krev vychladne a všechny dobré dary života se mu v rukou změní v písek marnosti."
Ťažko vybrať jeden citát z knihy Mika Waltariho. Waltari je skutočný majster slova. Jeho diela dokážu čitateľa presvedčiť, že nečíta historický román (teda fikciu), ale skutočné príbehy zaznamenané v kronike.
"Pes šel za mnou a pozoroval mě svým jediným okem, jako by nechápal, jak zlí na sebe mohou být lidé, které on tak obdivuje."
Nemůžu si pomoct... Waltari je prostě šprýmař:) Tím se samozřejmě mistra nechci dotknout. Mám ho rád a bez jeho knížek by můj život byl o dost chudší!
16. století nebyla rozhodně žádná idylka a zrovna do tohoto času plného intrik a nepokojů je vržen naivní Mikael Karvajalka, aby se pokusil najít své životní štěstí. Po hlavě se vrhá do různých pochybných podniků a vždy v nich neomylně selhává. Nebýt siláka Anttiho, asi by 10 knih tvořících tento román nevzniklo.
Waltari je opět silný ve vykreslení atmosféry a postav. Díky jeho schopnostem se historické události naplňují emocemi a vášněmi. Krve je všude jako v hororu. Kniha se čte poměrně pomalu, ale za mne to rozhodně stojí za strávený čas.
Waltari zde nikam nespěchá a nechává si dost času na vylíčení příběhu, který by za mě mohl být i kratší.Mikael i přestože se považuje za učeného, je ve skutečnosti naivní blb a vychcánek.Antti je sice prosťáček, ale v hlavě mu to většinou pálí víc, než Mikaelovi a tak ho neustále tahá z průserů.Do toho nabíjí děla a lemtá víno.Každej si zde hledá toho svýho pánbíčka, aby na tom v lepším případě mohl něco trhnout.To vše se neobejde bez intrik, zabíjení, znásilňování, krádeží atd.Druhý díl mě svou délkou už tak neláká, ale asi mu ještě šanci dám.
Musím uznat, že Waltari dokáže vystřihnout dílo od detektivky přes šílený příběhy po historický mega story. Tohle je zrovna ten poslední případ. Po tom, co jsem kdysi přelouskal Sinuheta, myslel jsem si, že je to asi nejdelší a helemese. Tohle je mnohem rozsáhlejší a krve tam teče jako vody ve vavřineckým potoku v říjnu. Nevím, v jaký části Evropy tý krve bylo víc. Jistý je ovšem to, že ta krev byla tam, kde byl zrovna Mika Karvajanka a jeho Goliáš Otesánek Anti, kterej má i jinou dovednost. Když pije pivo a víno, tak byste si přáli, aby vám takhle odtejkala vana.
Mika má docela pestrej život. Bavilo mě sledovat jeho dospívání, studia i začátky a konce jeho lobbistický kariéry. Když ho polomrtvýho v lese oslní svým zrzavým drnem oslní jeho budoucí žena, tak to taky jde. Vlastně to sype i při inkvizici a Mika pak začne trošku neznabožit a klidně by se z něj mohl stát i zaklínač. To se bohužel nestane, protože někdo nabulíkuje sedláckejm buranům do hlavy, že dvanáct artikulů je vlastně príma a že maj přestat kydat hnůj a použít vidle na svoje pány, nebo je třeba vrazit biskupovi do biskupa.
Tahle selská válka byla sice taky krvavá, ale v týhle bichli mi to přišlo kurevsky nudný a ubíjející. Naštěstí to skončilo a šlo se do Španělska a pak do Říma. To si člověk docela ošoupe láptě. V Římě se děly takový zvěrsta, až z toho přecházel zrak a pak najednou šlus. Pak jsem teprve zjistil, že tahle bichle má pokračování v další bichli. A já se na něj stejně těším, protože mě dost zajímá, k čemu se Mika s Antim ještě nachomejtnou.
Taková zajímavost ještě. Mika s Antim se několikrát rozejdou každej do jiný části Evropy. Tak jak je sakra možný, že třeba po roce v úplně jiný části kontinentu, bez internetu, telefonu, sledovacích zařízení na sebe náhodou narazej a stane se jim to hned několikrát? Je všechno jenom náhoda? Doufám, že se to dozvíme v pokračování. Důležitý je, že se vždycky našli a šli to hned oslavit do hospody. Taky mám pocit, že každá hospoda měla v názvu v vždycky u tří čehokoli. Další náhoda!
Až na tu selskou válku mi to přišlo skvělý!
Můj první Waltari a takové zklamání. Knihu čtu už tři týdny a jsem na straně 200. Buď čtu něco jiného než většina komentujících, nebo mi Waltari nesedí.
Román je rozložen do deseti knih. První část byla skvělá a já věřila že budu knihu hltat. Druhá část začala kulhat a já zvažovala, jestli mám ve čtení pokračovat. Třetí kniha, studia na Sorboně: Mikael je na studium chytrý ale ..... rozhodně nežil ve skleníku, přesto se chová velmi naivně až hloupě. Čtvrtá část, návrat skoro domů, u takové knihy by se měl hrdina vyvíjet, ale on je pořád stejný.
Nevadí mi tlusté romány, ale přecejen je tady více omáčky, než bylo nutné. U knihy se nudím a do čtení se musím nutit. Takže ji odkládám a kdoví jestli se k ní vrátím.
Opravdu úchvatný historický román, zatím asi jedno z nejlepších co jsem od Waltariho četla, i když všechny knihy byly skvělé :-) jdu se vrhnout na druhý díl.
Nemám co napsat, pan Heavy to napsal líp, než bych to napsala já.
Minimálně na úrovni Egypťana Sinuheta, možná ještě lepší.
Drásavá obžaloba bigotů a xenofobů, Waltari je evidentně zavilý pacifista.
Poselství knihy: Válka je vůl.
Do knihy sem se ze začátku nemohla začíst,až postupně sem ji přicházela na chut.A dočetla až do konce.
Knihu Krvavá lázeň jsem jako jednu z mála nedočetla. Stává se mi to naprosto minimálně, protože se vždycky snažím dát příběhu šnaci, ale tady mi strašně neseděl vypravěčův styl, velice zdlouhavé pasáže. Na rozdíl od Egypťana Sinuheta, kterého jsem doslova shltla, tady jsem se ke čtení musela nutit, ale bohužel, nedočetla jsem.
Tak až do pohádkového Finska se zatoulala jedna ovečka ze stáda nesmrtelného Miguela Cervantese, aby zjistila i tam, že jenom lidská omezenost je v tomoto omezeném světě neomezená...
Mikael je úplně jiný než Sinuhet, baví mne to napětí jeho charakteru mezi prostým, naivním dobráčkem a prospěchářskou sviní
Násilí a další násilí. Měla jsem pocit, že na světě už nic jiného než násilí neexistuje. Dílo krásné.
Waltariho jsem dlouho nečetl, naposledy asi před 10 lety, ale to je moje škoda. Bylo přenádherné čtení. Zaujme, zatáhne do děje a nezklame.
Výborná kniha. Řekla bych, že Sinuhet a Etrusk byli kapku lepší, nějak mi víc sedí Waltariho vyprávění zasazená do dávnějších dob. Nicméně po dočtení celého románu musím říct, že určitě stojí za přečtení hned z několika důvodů. Jde o vskutku zajímavou sondu do dějin a mentality obyvatel Evropy v první polovině 16. století. Byť je mi jasné, že v mnohém se pouze odráží spisovatelova fantazie, přesto to má mnoho do sebe. Cudnost tehdejších žen, bratrské dělení čehokoli a cokoli činěné po křesťansku jsou opravdu pojmy. Další důvod, proč se do této vskutku rozsáhlé knihy pustit, je samotný příběh. Děj je dynamický, popisy pestré (někdy až moc) a nechybí ani spousta zajímavých zvratů. Byť je román svým stylem lehce humorný (podobně jako třeba Sinuhet), některé okamžiky jsou opravdu smutné a člověk si uvědomí tehdejší beznaděj jednotlivce a jeho bezvýznamnost.
Mikael je můj oblíbený hrdina. Spolu s pokračováním Šťastná hvězda asi to nejlepší od Waltariho. Pro ty kdo neznají- nenechte se odradit Velikostí knih. Stojí za to!!!
Štítky knihy
láska 16. století Německo intriky finská literatura historické romány čarodějnické procesy dobrodružné romány selská povstání, selské bouře
Autorovy další knížky
| 2013 |  Egypťan Sinuhet |
| 2005 | Jeho království |
| 2004 | Tajemný Etrusk |
| 2002 | Krvavá lázeň |
| 2004 | Nepřátelé lidstva |
Musím říct, že kdyby byl hlavní hrdina Antti, tak se mi to čte líp, protože Mikael mi k srdci nepřirostl. Tváří se jako učenec, ale přitom je to sebestředný omezenec. Waltariho miluju, ale tohle mi úplně nesedlo.