Král cizinec (1309 – 1333)
Vlastimil Vondruška
Lucemburská epopej série
1. díl >
Románová freska začíná nástupem Jana Lucemburského na český trůn a končí smrtí jeho syna římského císaře a českého krále Karla IV. Je to jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše, ale aspirovala i na to, aby se stala „druhým Římem“ křesťanstva. Složitý zápas obou panovníků o vládu doma i v zahraničí se prolíná se snahou severočeské a jihočeské šlechty upevnit otřesené postavení českých zemí a chránit stavovské výsady šlechty. Třetí rovinou románového děje je život prostého lidu očima měšťanského rodu Rotlevů. V epopeji se střídají mocenské intriky a válečné scény s běžnými denními starostmi románových hrdinů, a to vše v barvitém obraze života vrcholného středověku.... celý text
Přidat komentář
Kvalit Přemyslovské Epopeje, toto dílko zdaleka nedosahuje. Kniha působí jako sešitá horkou jehlou. Pan Vondruška zdá se mi už poněkud vyšumělý.
Úžasný, co jiného napsat. Pan Vondruška patří k mým oblíbeným autorům. Jeho knihy se dobře čtou, nelze se od nich odtrhnout. Těm, co mají rádi historii, doporučuji.
Na další z Vondruškových epopejí jsem se moc těšila, zvláště pak proto, že toto období naší země je jedno z mých nejoblíbenějších. Autor nás záživnou formou provede obdobím nástupu Lucemburků na trůn až do roku 1333 a velmi zdařile vykresluje politickou situaci a mocenský boj nejenom u nás, ale v celé Evropě. Kniha se moc dobře čte, ale musím říci, že např. oproti Přemyslovské epopeji mi tam něco chybí.
Miluji knihy od pana Vondrušky. Husitskou a Přemyslovskou epopej jsem hltala a nemohla se od knih odtrhnout. U téhle jsem od začátku byla zklamaná.
Audiokniha skvělá.
Tak se mi sešly v čase díla - Rytíři - (F.Niedl), Blanka z Valois - (H.P. Whitton) a Lucemburská epopej - Král cizinec - (V. Vondruška), zpestřující to obraz našich bohatých dějin.
Každý ve své očividné lásce k historii zdařile splňuje čtenářům zážitky dnes nevídané.
Ale pocta veledílu patří k autoru Epopejí.
Prolínající se příběhy v časové ose chaosu v evropských politických poměrů.
Mocný a mocnější, každý z vladařů potřebuje papežskou podporu. A tak je odvážným činem jeho únos. Kdo bude mít výhody za přísahu věrnosti.
Každá mocná šlechta potřebuje spojence aby upevnila moc. Sňatky jsou ty mírumilovnější zdroj, kdy rody vzkvétají. A tak se Jan Lucemburský stává českým králem, který má už svým postavením závazky k věrnosti a vojenské pomoci.
Rytíř a Cizinec.
Skvěle výpravná část.
Zajímavé a přehledné zpracování událostí, kdy Lucemburkové dosedli na český trůn. Řekl bych, že ,kniha dobře popisuje motivace Jana Lucemburského, které vedly k jeho problémům s českými stavy a Eliškou Přemyslovnou a přijde mi, že se díky těmto problémům dobře vyškolil kralevic Karel, který politiku vnímal trochu odlišně a více diplomaticky.
Zajímavými postavami, zde jsou kromě jiných i Eliška Rejčka a pan z Lipé.
Další rozsáhlé dílo tohoto autora, jako obvykle je v ději kvantum jmen a letopočtů, pro neznalého asi nepřehledné. Četlo se to ale tentokrát výrazně lépe než Husitská epopej.
Řemeslně kniha na dobré úrovni a v podobě, na kterou jsou čtenáři zvyklí. Kvalitativně to už tak dobré z mého pohledu není. Je to spíše popisné dílo. Styl vyprávění jako vzpomínky starce nad hrobem se mi už zajídá. Používá ho v dnešní době stále více autorů historických románů. A pan Vondruška snad ve všech "epopejích". Co mi také vadí, jsou zmínky o osudech některých postav v budoucnosti. Proč bych měl vědět v dané chvíli románového děje, že zmíněná postava zemře v tom a tom roce, tam a tam a politiku a rodové svazky to ovlivní tak a tak, když ve zmiňovaném, roce je tato postava plná sil. Dle mého to ubírá ději značně na zajímavosti. Jako by nemohl vydržet a napsat to až v příslušném roce, kdy se to stane.
No jo, dal se do Lucemburků... Velký přetlak románů o této době... No, pred par lety jsem znal Vondrušku, jeho série o Přemyslovcích i sběratelů ostatků, ba i radu jeho detektivek i jeho scifi.. moc se mi libil. Pred asi 2 roky jsem objevil p. Vaňkovu... Neni tak upl
Ne historicky přesná jako historik Vondruška ale je to velka mistrně slova a velka znalkyne a obdivovatelka nasi slavne minulosti... Takze ctu obé a kocham se.
Co se mi ale stalo? Čtoucí Vondrusku se mi najednou vybavovaly state a souvětí pani Vaňkové... Čím to? No jiste, rozhodne studovali stejne podklady... Nebo se mi to jen zda...
Vitezi u mě střídavě. Tentokrat asi zatim Vaňková... Ale pockejme na celou sérii... Jeste je hodne co pročíst. Docela se těším.
Čtyři hvězdičky asi budou.. zatim. Doufam ze bude priste 5...
Další rozjezd další rozsáhlé "epopeje" páně VV. Karel je legenda, tady pomalinku poznává svět, hlavní hrdina knihy je spíše jeho tatínek. Opět pěkné historické vyprávění, kde je velmi milé zjištění, že i tito VELIKÁNI byli vlastně poměrně obyčejní lidí, kteří řešili běžné lidské starosti. Těším se na další díl.
Klasický Vondruška. Když to zjednoduším, je to Husitská epopej ve 14. století. Ale jen o králi a jeho okolí.
Už kronikářova pojednání mezi kapitolami je takové opisování z Husitské epopeje.
Četlo se to dobře (protože Vondruška), ale zase, vrátím se někdy k tomu? Koupím si další díl?
Já vím, vypadám jako nespokojenec (proč jako), ale já mám jen dojem, že je to trochu na jedno brdo...
Svým způsobem svižná (ale přeci jen čtyřistastránková) knížka, která čtenáře zasvěceně seznámí s turbolentními léty po smrti Václava III. a mocenskými škatulaty na papežském i císařském trůnu, které tuto éru provázely. Knížka mi vlastně dost připomínala o fantasy prvky ochuzenou Hru o trůny. Méně akční, méně napínavou a tak trochu uzpůsobenou pro potřeby tradičního Vondruškova čtenářstva. Dvorských intrik, románků a domáckého klábosení zde naštěstí není příliš a i trochu příliš okatá lascivita se dá přestát, protože osou příběhu je stále stará dobrá politika středověku - uzavírání aliancí, vyhlašování válek a řešení, jak si namazat kapsu zlatými groši a přitom poplenit hrady svého soka, dokud je to sok a ne spojenec. Žabomyší války mezi českou šlechtou v kombinaci s těžce nesympatickou Eliškou Přemyslovnou mi nejednou připomněli, že král Jan Lucemburský sice není z pohledu našich dějin hodnocen nijak dobře, ale nelze se mu divit, že si k naší kotlině plné hašteřících rodů nedokázal najít cestu. Knížka je také příjemně realistická v detailech, bitvy jsou nepřehledné, porody nebezpečné a věřit se nedá nikomu (a už vůbec ne Italům z Lombardie). Hvězdy ale dolů strhnout musím, protože z milionu dějových linek jich pár vyšumělo do ztracena, jmen bylo až příliš a dynamika kapitol prakticky neexistovala. Autor toho nastudoval dost a zřejmě se snažil ten objem zajímavostí a souvislostí předat dál, až zapoměl, že píše historický román. A román není učebnice.
Nějak mi trvalo se do knihy začíst, což se mi u předchozích sérií nestávalo, nevím, jestli je to knihou nebo mnou, protože jsem nedokázala zcela odhlédnout od některých autorových názorů, které v poslední době vyslovoval, a se kterými bytostně nesouhlasím. I tak mi připadá kniha taková neživá, jen rychlý přehled faktů. Spisovatel kdysi říkal, že Lucemburky nikdy nenapíše, možná mu ta látka nesedí, a opravdu to neměl dělat. Ještě nad sérií nelámu hůl, uvidíme, jak si povede další díl.
Po Husitské epopeji se mi tato Lucemburská (tedy její první díl) zdá strašně ochuzená o osudy běžných lidí (rodina Prokopů v Husitské). Pro mě je zde nadbytečné zbytečně zdlouhavé líčení bojů. Srovnám-li pak toto dílo historika Vondrušky s historikem prof. Spěváčkem jednoznačně vítězí Spěváčkův Král diplomat. Při srovnání spisovatele Vondrušky a spisovatelky Vaňkové pak je čtivější její Lucemburská trilogie. Uvidíme jak dopadnou další díly, ale už se mi do nich nechce moc investovat, asi mi bude stačit si je půjčit v knihovně. Připadá mi to, jako kdyby se pan Vondruška už z toho nejlepšího vydal.
Čtivé čtení o vlastní historii se nikdy neomrzí. Podobný příběh už zpracovali jiní, Vondruška k němu dodal svůj rukopis. Třeba tím, že zdůrazňoval, že rytíři jsou jisté úrovně (to mnohokrát zmiňuje i v detektivkách). Zmínil i nebezpečí porodů. Toto se mi na Lucemburské epopeji moc líbilo, na známé látce autorský rukopis.
K příběhu - je skvělé, že Eliška Prěmyslovna nepůsopí jako zabedněný mezek. K Jindřichovi z Lipé, Elišce Rejčce, Janovi i Karlovi přistoupil trochu jinak než ostatní, takže jsem se nenudila na jejich stránkách.
Nejraději jsem ovšem měla Landštejna. Scény, ve kterých vystupova on a české panstvo, mě moc bavily. Mrzelo mě, že ke konci se stal už spíše vedlejší postavou.
Štítky knihy
středověk Eliška Přemyslovna, 1292-1330 Česko, Česká republika Jan Lucemburský, král český Lucemburkové historické romány
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Na počet stránek jsem přečetl docela rychle.Příběh mi bavil, četl se príma.Přišel jsem trochu o iluze, protože jsem v poslední době přečetl několik knih z této doby a je vidět, že se moc co a jak, proč a s kým, moc vlastně neví.Každý autor trošku jiný pes.