Major Pettigrew se nevzdává
Helen Simonson
Penzionovaný major Ernest Pettigrew, pravý anglický gentleman vyznávající tradiční hodnoty, jakými jsou čest, smysl pro povinnost i správná příprava čaje, už ve svém věku neočekává žádné zásadní životní zvraty. Když ho však okolnosti svedou dohromady s pohlednou, moudrou a sečtělou paní Jasminou Ali, původem z Pákistánu, život nabere nečekané tempo. Přátelství brzy přerůstá v hlubší vztah, což se stane trnem v oku jejich okolí i blízké rodiny. Boj proti lidským předsudkům a různým dalším protivenstvím je líčen s mimořádnou vypravěčskou dovedností a humorem. Je to příběh, který dojme i rozesměje a se kterým se čtenáři po obrácení poslední stránky jen těžko loučí. ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Major Pettigrew´s Last Stand, 2010
více info...
Přidat komentář
Major je správný osmašedesátiletý anglický prďola, jenž své pevně zakořeněné zvyky a přesvědčení o tom, co je vhodné/správné a co ne, získal tak dávno, že je již netřeba revidovat. Alespoň tedy do chvíle, kdy potkává paní Jasmínu Ali, osamělou majitelku místního obchodu. Paní Ali je moudrá, sečtělá, nezávislá dáma se smyslem pro humor a tak moc nepodobná svým britským vrstevnicím: nikoho nepomlouvá, nesoudí a řídí jako pirát silnic (ano, i to se majorovi zamlouvá). Na nevelké britské vsi vztah starousedlíka s cizinkou musí čelit mnoha potížím ze všech stran, nutno však na obranu hlavních hrdinů přiznat, že v rámci svých možností a nátury zvládli vše naprosto brilantně a konec mne coby čtenáře nadchl.
Docela povedená cesta do hlubin lidské duše,studie mezilidských vztahů,pocitu osamělosti a touhy po přátelství a lásce.Dočetla jsem,ale přece jen mi tam chyběla ta jiskra,kterou by kniha měla mít.
Kniha se mi četla moc dobře, major je (svým způsobem neodolatelná) hlavní postava, jak má být. Líbil se mi jeho humor, kdy nešetří ani sám sebe a je to všechno takové správně anglické. Nadšená jsem byla asi do 3/4 knihy, seznamování s Jasmine, vztahy v rodině...potom trochu ubylo humoru a přibylo dalších postav (v těch jsem se až místy ztrácela) a také intrik. Boj ušlechtilých hrdinů s těmi zištnými i fanatickými. Konec byl dramatický. Nebylo to úplně červenoknihovní, jen se mi ta první část líbila více (asi k tomu chystání slavnosti). Dávám ale 4 za postavu majora i Jasmine, za ten humor i několik dalších postav a momentů. Je to hezký román pro ženy, nenechte se odradit názvem ani mým hodnocením.
Pěkný příběh o stáří, lásce a střetávání kultur. Kdo má rád anglický humor, tak to může vychutnat, tak jako já.
Autorovy další knížky
2012 | Vyvolený / Tichý muž / Pravidlo první / Major Pettigrew se nevzdává |
2011 | Major Pettigrew se nevzdává |
Naprosto souhlasím s komentářem IYv, kniha je opravdu laskavým pohlazením po duši.
"Laskavé pohlazení" to naprosto vystihuje vyprávění o životě, o vzájemných mezilidských vztazích - přátelských, sousedských, rodičovských, o lásce - to vše prožívané postavou stárnoucího pravého anglického gentlemana pro kterého je slušnost naprostou samozřejmostí (kéž by bylo více takových majorů Pettitgrewů), je zde i pěkně zahrnutý pohled na rozdílnost kultur a samozřejmě nechybí ani anglický suchý humor. Jenom škoda, že se autor snažil v poslední čtvrtině nasadit větší dramatičnost, vyznělo to poněkud zmateně, nevěrohodně a jak z červené knihovny.