Malá kniha o Islanďanech
Alda Sigmundsdóttir
Island je pro mnoho Evropanů velkou záhadou. Tato útlá kniha od rodilé Islanďanky, která strávila velkou část svého života v zahraničí, odkrývá značný počet specifik tohoto severského národa. Proč jsou Islanďané špatní řidiči? Jak se staví k cizincům? Co si představují pod pojmem svoboda a jak se seznamují? Odpovědi najdete v padesáti „miniaturních esejích“ psaných s humorem, ironií i pochopením.... celý text
Přidat komentář
Jednohubečka ke kávičce :-) na Islandu jsem byla, s něčím né úplně souhlasím. Vadilo mi, že se autorka moc zasekla na vysvětlování jmen a příjmení. Kapitoly bych více propracovala. Ale potěšilo, něco bylo i úsměvné.
Takové malé vyprávění o pár zvláštnostech Islandu. Je zajímavé, nakolik mi tu chybělo hlubší porovnání s domácím prostředím (jako např. v Amerických denících). Kratičké postřehy, které se občas překrývají, jsou dobré odpočinkové čtení.
Nikdy jsem na Islandu nebyla a zatím jsem neměla tu čest potkat obyvatele Islandu, takže v tomto směru nemohu knihu z hlediska její pravdivosti posoudit.
Kniha byla oddechová, čtivá a poučná (třeba příjmení mě dostala). Bylo fajn dozvědět se něco o Islandu a tak nějak prostřednictvím knihy cestovat + poznávat jinou kulturu prostřednictvím krátkých, zajímavých textů.
mám rád také milé pošťuchovanie, v ktorom je cítiť lásku a úctu. príjemná oddychovka, na leto sa perfektne hodí.
Původně jsem si tuto knížku chtěla zařadit do letošní čtenářské výzvy, ale než se mi ji podařilo sehnat, měla jsem výzvu splněnou. Přesto jsem ráda, že jsem si Malou knihu o Islanďanech koupila. Před lety jsem četla Burianovu Ságu o cestě na Island a zůstal ve mě dojem, že Islanďané jsou hrdý a dost zvláštní národ (už jen ta jejich pravidla pro příjmení mužů a žen! :-) ). Ovšem Burian není Islanďan a ledacos mu zůstalo skryto. Knížka rozebírá národní povahu Islanďanů dost podrobně na to, abyste si rozmysleli, zda se na Island chcete vydat a s Islanďany se seznámit, anebo raději ne. Nejspíš si s nimi těžko bude rozumět jedinec otevřený, živelný a komunikativní. Ale pro zamlklé introverty může být život lidí na Islandu alespoň zajímavým námětem k pozorování.
Zevšeobecňovat se samozřejmě nemusí úplně vyplatit, na druhou stranu, dle této knihy jsou Islanďané tak rozporuplní (např. uzavřenost vůči okolí versus silné rodinné vazby spojené s častými nákladnými oslavami rodinných svátků), že nejlepší je připravit se úplně na vše. Přiznám se, že mě Island láká, v těchto letních vedrech pak dvojnásob :-).
Jsem Islanďan. Nebo alespoň podle autorky. Nemohu posoudit, jak moc je pravdivá, protože jsme se na Islandu potkali hlavně s Američany, Poláky a dalšími národnostmi. Ale je pravda, že pokud nás předjíždělo auto bez nálepky z půjčovny, tak to bylo něco otlučeného ze všech stran a čumákem to rozráželo ovce. Knížka pobaví, ale určitě by snesla větší propracovanost.
Navštivte prvně Island a pak si až knížku přečtěte. V něčem se hodně lidé na Islandu liší. Nicméně, knížka se čte velmi hravě, lehce. Jsou zde zábavné pasáže, které Vás pobaví. Pokud máte však s Islandem nějaké zkušenosti, tak se vám některé věci nebudou zdát. Knížka je super, tak na přečtení do vlaku. Stihnete to opravdu hned:)
Něco sedí, u něčeho mám zkušenost přesně opačnou a něco nechápu, proč v knížce je, protože mi to přijde normální a ne typicky islandské. Ale kniha je psaná spíš pro Američany, Čecha toho na Islandu tolik nepřekvapí. Sprchovat se před vstupem do bazénu taky umíme a nepotrpíme si na prázdné řeči a humor máme dost podobný tomu islandskému.
Nicméně z přepisu islandštiny mám kopřivku. Někdo mohl aspoň zkontrolovat, jak se daná slova správně píší. Ale jinak jde o docela příjemnou knížku. Že bych se nějak smála, to ne, ale čekala jsem to horší.
Čtivé, krátké, nenáročné. Myslím, že to autorka docela dobře vystihla. Hodnotím jen třemi hvězdičkami, protože mi kniha asi dlouho nezůstane paměti (vím, že to ani není jejím cílem). A hlavně mě rušil neobratný překlad z angličtiny - vadily mi doslovné převody anglických vazeb a především překladatelova nedostatečná znalost islandských reálií - např. "farmáři Bjarturu í Sumarhúsumovi" apod.. Chápu, že originál byl napsán v angličtině, ale některé věci by si překladatel prostě měl ověřit (např. také zvyklosti v přepisu islandských hlásek - "Betta reddast" přímo trhá uši).
Drobné vtipné postřehy z různých pohledů.
Knížku jsem pořídila na předbášce cestovatelského veletrhu.
Jedná se o drobné fejetonky o životě Islanďanů a vlastně o tom, jak být správným Islanďanem. Šmrc a vtip jednotlivých kratičkých textů je příjemný na jakékoliv cesty, ve chvilce nepohody rozesmějí a uvolní.
Také milé etudy o Islande, ktoré vám nedaju veľa faktov o Nicelande, ale ktoré sú pre nás, nadšencov, dokonale-vtipno-čudné vyjadrenia o krajine príťažlivej možno práve vďaka tým maličkostiam a odlišnostiam popísaných v knihe.
Sice nemyslím, že bych se někdy na Island podívala nebo tam žila, ale rozhodně tato půvabná sbírka je dobrý úvod k průpravě na ostrovní život. Pobavila jsem se i poučila!
Pohrávám si z myšlenkou podívat se na tento malý, ale nádherný ostrov, a tak když mi dcera dala tuto knížku s chutí jsem se do ní začetl. Rád pozoruji nejenom zemi, ale i zvyky místních obyvatel. V této velmi vtipně napsané knížce jsem dostal ihned spoustu možných pohledů na místní zvyky a chování lidí. Je to velmi vtipně napsaná knížka, ktrerou shltnete na poseznení a navíc se dozvíte věci, které by jste možná mohli poznat na vlastní kůži, při cestování autem, které by jste, ale nemuseli do půjčovny vracet ve stejném stavu, nebo o jejich touze být nezavislý, od narození, po dobu než dostanou jméno, přes jeho pro nás poněkud složitý proces vytvoření až po úmrtí. Bavil jsem se.
Vtipně a s nadhledem napsaná kniha o úžasné zemi a ještě úžasnějším národu na jednom malebném ostrově. Rozhodně mě nejvíce dostaly pasáže o dopravních předpisech a zvycích přejímání jmen.
Úžasná vtipná knížečka o nátuře tohoto severského národa se všemi zvláštnostmi a výstřelky.
Po čase lehce repetitivní čtení, které je spíše vtipem, než reálnou sondou do života Islanďanů. Asi bych ji nepotřebovala číst.