Malá lhářka

Malá lhářka
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529685/bmid_mala-lharka-65a122e79105e.jpg 4 55 55

Patnáctiletá Lisa je dívka velmi spontánní, veselá a kromě toho fyzicky nápadně vyspělá. Přitahuje pozornost kluků a říká se o ní ledacos. Pak se změní. Je skleslá, uzavřená, neustále se slzami na krajíčku. Dospělí okolo ní si dělají starosti. A naléhají na ni tak dlouho, až přizná: někdo ji znásilnil. Podezření skoro ihned padá na Marca. Nebudí důvěru, vystřídal mnoho žen, vyzkoušel i pár mužů a dost pije. Je obžalován a odsouzen k deseti letům vězení, z něhož na svou obhajobu rozesílá dopisy plné vykřičníků. Když dojde na odvolací řízení, je už Lisa plnoletá. Vstoupí do kanceláře advokátky Alice na malém městě a prohlásí: „Chci, aby mě zastupovala žena.“ A všechno začne nanovo. Ale jinak.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Argo
Originální název:

La Petite Menteuse, 2022


více info...

Přidat komentář

cleopatra11
15.10.2024 2 z 5

Nenadchlo mě to vůbec.

Ka-čí
30.09.2024 2 z 5

Velice krátká kniha..taková jednohubka nicméně mě nijak extra nenadchla.


tereza0319
18.09.2024 5 z 5

Už jsem si párkrát všimla, že i když francouzský styl psaní působí na první pohled bezemočně (vlastně i včetně Kundery), konečný výsledek je silný, takže ty emoce tam teda asi celou dobu jsou, jenom bublají pod povrchem. A tak jsem to měla i u této knížky. Líbilo se mi, jak je všechno neutrální, autorka nikomu nenadržuje, všechno se překlápí hned na jednu, hned na druhou stranu. Spousta úhlů pohledu, říkáte si - co si o tom já jako čtenář mám vlastně myslet? Průběh soudního přelíčení je zárukou napínavosti. A ten konec - to je pro mě taková feferonka na dortu. Nenápadně kvalitní literatura.

Aleen
17.08.2024 4 z 5

Velmi rychle přečteno - má málo písmenek :-) Kniha je psaná z pohledu advokátky a ačkoliv mě právnické prostředí až tak nebere, bylo zajímavé sledovat, jak vhodně, ale i nevhodně, použitá slova mění vše: přístup, pocity, názory... Děj je celkem jednoduchý, a při troše snahy by se dal shrnou do jedné, dvou vět.

Lucienka220
17.08.2024 3 z 5

Drama z francouzské soudní síně. Člověk se dozví, jak jsou ve Francii vedeny soudy.
Zneklidňující pohled na pravdu, lež a vinu. Jak jednoduché je odsoudit někoho, kdo je nesympatický, má divný původ a divně se chová, jak je jednoduché věřit mladičké oběti.
Lisa svým přístupem ukazuje, že o věcech přemýšlí a že jako dospělá je ochotná nést následky svého činu z patnácti let. Kniha popisuje, že dospívání není vůbec lehkým obdobím. Dotýká se i aktuálního tématu šikany, která je stále častější.
Bohužel podle mého, je překlad poněkud zavádějící a nevím, zda zajímavé knize neubral na čtivosti. Jako např. kaloň s rýží na str. 55 (jako opravdu?).

pavla8885
24.07.2024 4 z 5

Jako vážně??? Takový konec??? Ááááá!!!

dagmar7365
16.07.2024 5 z 5

Vynikající. Poměrně útlá knížka ale s o to silnějším obsahem! Kdo je oběť je poměrně rychle jasné, i když...ale kdo je viník? A co je pravda a co je lež? Nic není tak jasné, jak se zdá, a svět není jen černobílý.
Tuto novelu řadím ke knižním zážitkům roku 2024.

cori
07.07.2024 3 z 5

Autorka klade čtenářům otázku, zda je horší, když se obětem znásilnění nevěří a i policisté a soudci si myslí, že si za to můžou samy (chováním či oblečením), nebo když se z jedné oběti, které všichni uvěřili, vyklube lhářka. Výlet do francouzské justice, kde má svou roli devítičlenná laická porota.

alnahu
02.07.2024 1 z 5

Tato kniha mi nesedla,sice jsem ji přečetla,ale styl psaní byl pro mě velice strohý,neosobní a nevyvolal ve mě žádné emoce i když jsem nad ní hodně přemýšlela,tak nějak jsem ji neporozuměla.

lulucinax
29.06.2024 5 z 5

Kniha nejen o tom, že lhát se nemá, ale také, že dospívání není vůbec jednoduché. A proto postupně chápete, proč hrdinka v knize lhala.
Bude vám jí líto nebo mně aspoň bylo. Lehko jsem se vžila do jejích pocitů. Chtěla někam patřit, chtěla zapadnout a chtěla, aby ji měl někdo rád.
Pocítila jsem tíseň z toho, jak je těžké ochránit své děti proti všemu špatnému.
Text je čtivý, bez zbytečné omáčky a zapůsobil na mě, takže hodnotím plným počtem.

Knižní střípky
25.06.2024 3 z 5

3,5*

Lži, trest, vina, otázka společenské odpovědnosti, náhled do francouzského justičního systému, ukázka toho, jak velice jednoduše může dojít k justičnímu omylu, který má nedozírné následky – to vše ve vás bude do jisté míry stoprocentně rezonovat.

Rozhodně nelituji přečtení, jen je mi možná trochu líto, že mi kniha sice přinesla spoustu otázek, spoustu úvah k zamyšlení, ale emocí pomálu.

Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.

L.Helena
15.06.2024 4 z 5

Hodně úsporná kniha... nepříliš stran, málo textu na každé z nich. Ale myslím, že podstata toho, proč Lisa lhala, je vystižena dobře,

los
13.06.2024 3 z 5

prostředím a relativizací pravdy mi Malá lhářka trochu připomněla McEwanovo Myslete na děti, není to žádná velká literatura (krátké, holé věty nepovažuju za záměrné jazykové ozvláštnění), ale konečně se v současné beletrii traumatizovaných žen taky objevuje téma osočení a křivého obvinění

autorce se myslím velmi dobře povedlo ukázat složitost lidských motivací, jejich implikativnost a korelativnost; nezaujatý pozorovatel může přitakat snad téměř všem postavám vystupujícím v příběhu, nebo je přinejmenším pochopit, a těžko soudit, kdo je víc vinen

mimochodem princip angloamerického práva založený na rozsudku laické poroty, před níž výřeční advokáti předvádějí své rétorické umění, mi vždycky přišel trapně teatrální a výrazně manipulativní

a taky jsem si na konci položil otázku, proč dělá nám lidem obecně tak dobře, když můžeme někoho trestat?

markej
12.06.2024 4 z 5

Patnáctiletá Lisa byla znásilněna řemeslníkem, který pracoval u nich doma... Nyní je jí dvacet a přichází do kanceláře advokátky Alice, protože chce, aby se případ začal znovu projednávat, a protože si přeje, aby ji zastupovala žena...

Malá lhářka je novela o pravdě a lži, o obětech a pachatelích, o tom, jak nesnadné je dospívat a jak může být i sebepravdivější pravda nepohodlná a sebešpinavější lež přijatelná, o francouzském soudním systému a o roli mužů a žen v něm a potažmo i ve společnosti...

Ač anotace zněla velice lákavě a ač je hlavní téma (pravda a lež, oběti a pachatelé) velice zajímavé, musím bohužel přiznat, že knížka se mi pod kůži nevryla tak, jak bych bývala čekala, a to především kvůli podle mého názoru jisté plochosti charakterů postav... Moc jsem nedokázala pochopit Lisu, Alici o trochu víc, ale stejně mi to úplně nestačilo...

Vyzdvihnout musím naopak konec a především poslední větu, ta dává celému vyprávění trochu jinou perspektivu...

Že bych vám tedy knihu nutně musela doporučit, to asi ne, nicméně kousek je to zajímavý a úplné zklamání vám rozhodně nepřinese...

Hodnocení: 4 * z 5 *

Sisssi
27.05.2024

Velice pěkná ukázka toho, jak jde západní společnost ode zdi ke zdi, z jednoho extrému do druhého. Na jedné straně jsou oběti znevažovány (co čekala, když s ním šla, když se takhle obléká, říkala si o to...), na druhé je zase absolutní víra, že "oběť" říká pravdu (proč by si něco takového vymýšlela, není možné, aby lhala,...). Ale pravda může být na té i na té straně a možná bude dokonce někde uprostřed, jako je tomu v této knize. Ne vždy je jednoznačná oběť a jednoznačný viník, někdy je to mnohem složitější.

Když děvče kolem patnácti let řekne, že bylo znásilněno, rozjede to kolotoč nevídaných událostí. Matka najde viníka v řemeslníkovi, který u nich pracoval a nechoval se jako svatoušek. Kamarádka, která o Lise pochybovala, je najednou zase jako dřív, stojí zcela na její straně. Hodná paní učitelka a pan učitel, kteří jí bezpodmínečně věří, se postarají o to, aby se celá věc začala vyšetřovat. A Lise je najednou tak dobře, jako už dlouho ne. Měla strach, že se na ni provalí její promiskuitní chování včetně kompromitujícího videa, měla strach z neshod rodičů a trpěla jejich (zčásti domnělým) nezájmem a pocitem, že oproti starší sestře není dost dobrá. A najednou je jako v bavlnce, všichni se o ni starají, chodí kolem ní po špičkách, všímají si jí... Už nejde couvnout. Během pěti let Lise postupně dojde, jaká to celé byla hloupost a že se vlastně stejně nic nevyřešilo. Rodiče se stejně rozvedli a ji trápí svědomí. Jde se svou kůží na trh a rozhodne se u soudu všechno říct. A najednou zjistí, že přesvědčit okolí, aby věřilo pravdě, je možná těžší než bylo přesvědčit je, aby kdysi věřili jejím lžím. Ironie osudu a doby.

Pascale Robert-Diardová - Malá lhářka (str. 108-9): "Aha, takže lepší to bylo dřív, když se jim nevěřilo? Tak to já mám radši tuhle dobu, kdy se věří dívkám a ženám, které ty, co je znásilnili, udají. O něčem tak vážném se nelže. To ani není možné. Nikdy by neobvinila nějakého muže jenom tak. I bité ženy stahují žaloby. A přitom jsou to oběti."
"Není to možný? Proč by to nebylo možný? Jak můžeš něco takovýho tvrdit. Mám za sebou třicet let v advokacii a povím ti, že jestli něco díky tomu vím, tak to, že se člověk musí mít na pozoru před vlastníma jistotama."

Pascale Robert-Diardová - Malá lhářka (str. 108-9): Tak takhle vypadá dnešní feministka? A co si o tom myslí Romain? Choulí se provinile a zahanbeně v koutku postele, když Adele menstruuje, a snaží se, aby ho bolelo břicho jako ji?

Pascale Robert-Diardová - Malá lhářka (str. 129): "...Jeden z nich nám dokonce řekl, že tohle se nás netýká, že naším úkolem je vyučovat, nikoli se starat o psychiské problémy žáků, na to prý existují specialisté. Přišli mi, jak to říct... úplně mimo realitu."

Pascale Robert-Diardová - Malá lhářka (str. 145): Oběti tak neposkvrněný, že ten, kdo si dovolí proti nim něco namítnout, je okamžitě hajzl.

Pascale Robert-Diardová - Malá lhářka (str. 188): Že nejznepokojivější na celé té věci nejsou důvody, proč Lisa lhala, nýbrž důvody, které vedly tolik lidí k tomu, aby jí věřili.

Christie2020
25.05.2024 3 z 5

Zpočátku mě kniha nadchla, vyhovoval mi i formát stránek. Ale po odhalení pravdy nadšení opadlo. A závěr mě už lehce nudil. Naštěstí je kniha krátká a dá se snadno dočíst, i když už není tak poutavá.

iška
23.05.2024 4 z 5

Když jsem si dávala v knihovně na tento titul rezervaci, měla jsem poněkud zkreslenou představu o tom, co mě čeká. Ale zklamaná jsem rozhodně nebyla. Zajímavá psychologická sonda do postav Lisy i Alice. Opravdu stojí za zamyšlení.

hanap
22.05.2024 5 z 5

Hodně zajímavý příběh ze soudni síně. Je to o lži a pravdě, vině a nevině, v neposlední řadě o svědomí. Pro mě i něco k zamyšlení.

Aleš.R
18.05.2024 5 z 5

Budu hájit malou prolhanou mrchu. Tak by mohl znít úvod závěrečné řeči. Už se viděla, jak stojí před porotou a jejím členům zabodává pohled po očí. Dojde si pro ně po jednom, aby je přetáhla na svou stranu. (str. 100)

Je snadné obvinit ze znásilnění někoho, kdo žádné nespáchal? A když už se tak stane, co za tím vlastně stojí?

Působivé. Velice působivé.