Maso se stává slovem

Maso se stává slovem
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485757/bmid_maso-se-stava-slovem-BPB-485757.jpg 4 6 6

Maso se stává slovem je strhující básnická sbírka, v níž významný publicista, prozaik a především bytostný básník Miloš Doležal, ostrým až surovým básnickým jazykem, zbaveným všech příkras, žaluje snad ještě brutálněji než všechna dosud publikovaná fakta o tragickém osudu pátera Josefa Toufara umučeného Státní bezpečností v roce 1950. Doležalovy básně-dokumenty jsou nevybíravým svědectvím, v němž drsná až na kost odřená slova bez metafor staví do kontrastu s životem, vírou a bolestí. Silnou básnickou výpověď umocňují skvostné barevné ilustrace Jakuba Grece.... celý text

Přidat komentář

mirektrubak
23.07.2022 5 z 5

„zatímco za okny rozšklebené maškary křepčily
lampou pálenky jsme si přisvěcovali
a pálenkou z lahve jak vonnými oleji
jeho mrtvé tělo omývali
puchýře, boule, strupy,
rozpraskané rty, podlitiny“

To „maso“ v názvu sbírky tam není jen tak samoúčelně. Jedná se o odkaz na 14. verš Janova prologu, ono dobře známé „a slovo se stalo tělem“. (V originále: „Kai ho Logos sarx egeneto“. Ještě víc v originále: „Καὶ ὁ Λόγος σὰρξ ἐγένετο“ :-) Rozdíl mezi „masem“ a „tělem“ padá zřejmě na vrub dřívějším překladatelům do češtiny, kteří z úcty k Pánu Ježíši nechtěli mluvit o jeho tělesné schránce jako o mase (přitom třeba Bible krále Jakuba se původního významu drží: and the Word was made flesh). Jenže tímhle zdvořilejším překladem o něco podstatného z Janova evangelia přicházíme, a Miloš Doležal nám to správně vrací před oči: člověk v rukou krutého davu je opravdu víc masem, někým (z pohledu trýznitelů: něčím) kdo je nechráněný, zranitelný, citlivý, bytostně odhalený v té nejvíc drastické podobě... Zažil to Ježíš Nazaretský a zažil to i jeho svatý služebník Josef Toufar.
Doležalovy básně jsou právě takové: potrhané, krvácející, zbavené všeho zdobného a všeho nadbytečného. Ve své strohé syrovosti silné.

„Chrstnutí vody z plechového kýblu
odplavit na chvíli řev
bačkory bachaře Táborského
na nártu rozstřihnout
narvat na opuchlé nohy

Poslední slova: Hvězdo jitřní“

milamarus
21.06.2022 5 z 5

Pro znalce Doležalových knih „Jako bychom dnes zemřít měli“ a “Krok do tmavé noci“ bude tenhle titul zajímavým zhuštěním informací, které se o životě faráře Josefa Toufara (1902-1950) kdy dočetli (doposlechli), a myslím, že se v něm budou líp orientovat než ti, před nimiž je Toufarův příběh ještě skryt.
Málo prostoru, málo slov, vlastně jen několik podstatných jmen, sloves a přívlastků nasekaných do řádků pod sebe, bez rýmu, bez interpunkce a bez snahy čtenáři cokoli vysvětlovat,… jen se závěrečnou poznámkou, že „jména, místa, názvy ani situace, které se vyskytují v básních, nejsou smyšlené“.

Silná kniha.