Mé přítelkyně z Ravensbrücku

27.04.2022

IDA NEMOHLA "PŘÍTELKYNĚ" NECHAT JÍT...

Knížek o koncentračních táborech je hodně a všechny nám ukazují hrůzy a utrpení.
Tato kniha popisuje příběhy a životy několika žen, které to prožily, ale zaujala mě úplně něčím jiným.
Zaujala mě a vlastně hodně chytla URPUTNOST spisovatelky Idy.
Dostal se k ní rukopis, který možná napsala jedna z vězněných žen.
Ida udělala mírné úpravy a knihu vydala, ale nedá jí spát, KDO JE AUTORKA....
Myslela na PŘÍTELKYNĚ několik let, pátrala, představovala si jejich příběhy a mně na tom celém připadá úžasné, že na ně nechtěla zapomenout, přestože je osobně neznala.
ANI JÁ NEZAPOMENU
NEZAPOMENU NA SÍLU PŘÁTELSTVÍ
NEZAPOMENU, ŽE NEMÁME ZAPOMÍNAT

18.03.2022

Od knížky jsem čekala trochu víc. Dvě linky současnost a válka. Při čem současnost byla moc nezajímavá. Mladá spisovatelka Ida, která se svými postavami žije ale bohužel jen ve svých představách dokud nepřijde na to kdo jí poslal záhadný rukopis. Jinak řečí pořád do kola svého přítele. Tato linka dostane náboj až ve chvíli kdy se setká z onou záhadnou odesílatelkou rukopisu a ona ji začne vyprávět jak to vlastně bylo a kdo je kdo.
Koncentrační tábor Ravensbruck je lepší část knížky popisuje život v táboře, který je jen pro ženy a hlavně velké přátelství mezi ženami které nedokáže narušit ani brutalita nacistů a ani smrt . Mrtvé přítelkyně zůstávají v srdcích těch co přežily protože toto přátelství bylo vímečná právě proto co spolu prožily. I linka života přítelkyn před táborem byla docela fajn

28.02.2022

Druha kniha teto spisovatelky, ktera ma zajimave tema, ale styl psaní je pro me nezajímavý. Skakani z pritomnosti do minulosti, z postavy na postavu obcas zmatecne

17.02.2022

Přidávám se ke komentářům níže. Taktéž jsem měla co dělat, abych knihu dočetla, řádky a občas i strany jsem přeskakovala, protože tam prostě nebylo nic zajímavého. Nekonečná honba za tím, kdo je autor byla velmi zdlouhavá. Navíc mě rozčilovalo přeskakování období v časové linii v Ravensbrucku, neustále jsem se ztrácela.

16.02.2022

Přečteno a musím přiznat, že to bylo velké, co velké, obrovské zklamání! Jsou mnohem lépe napsané knihy, které přiblíží život v koncentračním táboře a vysvětlí více věcí. Tady byla úplně zbytečně zamotaná dějová linka s Idou, která mi byla absolutně nesympatická a já se v průběhu (někde kolem 60 strany?) rozhodla, že její části budu přeskakovat. Dobře jsem udělala, o nic jsem nepřišla. Jen poslední dvě její kapitoly jsem přečetla.
Narozdíl od Idy jsem nebažila po poznání, kdo ony 'Přítelkyně' napsal a její osobní trable s jejím ex? Nezájem.
Kniha ve mně nic nezanechala, žádná hrůza z řádků na mě nešla, prostě jsem četla lépe napsané knihy no.

28.01.2022

Moc jsem se těšila na tuto knihu,ale mám co dělat abych ji dočetla! Je psaná zvláštně! Dalo mi hodně práce,abych se vůbec nějak zorientovala v ději a postavách! Zatím nejslabší kniha s tímto žánrem!

27.01.2022

Na tuto knihu jsem byla velmi zvědavá, ale bohužel mě zklamala.
V knize se střídají dvě časové roviny a to rok 2018 s rokem 1941-1945 z koncentračního tábora Ravensbrück.
V kapitolách z roku 2018 se setkáme se spisovatelkou Idou, která jednoho dne najde na prahu svého domu rukopis o Přítelkyních z Ravensbrücku a snaží se zjistit kdo je autorem a kdo byli přítelkyně, které se v příběhu objevují. Tyto kapitoly byly pro mě bohužel nezáživné. Ida omílala stejné věci pořád dokola. Její vztah s Frankem, který pro mě nebyl vůbec důležitý se řešil snad v každé její kapitole. Takže jsem se dozvěděla spoustu nepodstatných informací místo toho, co jsem chtěla vědět. Její pátrání po autorovi rukopisu pro mě začalo být zajímavé až ke konci. Do té doby jsem její kapitoly letmo přejížděla nebo i celé přeskakovala :-/
Oproti tomu kapitoly z koncentračního tábora mě bavily velmi. Střídali se zde kapitoly z pohledu Marie, Sabiny a Bente. Každá měla svoji minulost a svůj příběh, který postupně vyprávěly. Vyprávěly jaké šílené věci se v koncentračním táboře děly, co tam vše zažily. Ale zase tam nebyly popsané vyloženě nějaké velké hrůzy. Ke konci už jsem byla napnutá jak to s přítelkyněmi dopadne a zda to přežijí... A také kdo je tedy ten autor rukopisu, kdo to vše napsal. A byla jsem docela překvapená když to Ida rozlouskla.
I tak to ale jako celek bylo za mě dost slabé.
Dávám 2,7/5*

24.01.2022

Bohužel jsem zklamaná, což mě moc mrzí. V knize jsou dvě časové roviny - druhá světová válka a rok 2018.
Dlouho jsem si zvykala na styl, kterým autorka knihu psala. Přišlo mi to nezáživné, plné odboček k pro mě nezajímavým informacím, které jsem vědět "nepotřebovala". Hlavně tedy v lince z roku 2018, kde vystupovala spisovatelka Ida. Nečetlo se mi to moc dobře. :(

Osobně si myslím, že buď autorčin styl psaní sedne a nebo nesedne, což dokazuje i její první kniha Porodní sestra z Osvětimi. ‍️

Více mě rozhodně "bavila" linka z minulosti, kdy jsem se o každé z přítelkyň postupně dozvídala, jak žily před táborem a jak se tam vlastně vůbec dostaly. Bylo to zajímavé, smutné, kruté.. Jejich životy jsem s nimi prožívala a chvilkama si pro sebe nadávala.
Naštěstí tam nebylo tolik detailního popisu, jak se k nim ty zrůdné dozorkyně chovaly, jak s nimi zacházely (i těch pár momentů stačilo). Je fakt hnus, když žena ubližuje a ponižuje takovým příšerným způsoben jinou ženu. A kvůli čemu? :(

Před čtením jsem si o samotném táboru dohledala pár informací a udělala jsem dobře. V příběhu se objevila i jména skutečných vězenkyň - včetně známé češky.

Velké plus má za mě poslední třetina knihy, kterou jsem zhltla jako malinu. Kéž by to bylo tak poutavé celou dobu.
Myslím, že kniha je zbytečně dlouhá...

Slabší 3⭐/5⭐.

24.01.2022

Obdivuji všechny, kteří si všechno z této knihy přečtou, promyslí a užijí – já jsem to bohužel nebyl. Už jenom námět a složitost příběhu vyprávěného ve dvou časových rovinách mne odradil. Také jsem nenašel sílu studovat obecně celkem známé přežívání vězenkyň koncentračního tábora, v jiných knihách byly podobné příběhy vylíčeny mnohem účinněji. Vůbec jsem pak nepochopil nutnost tak podrobného vyprávění z roku 2018, i když se k dění v koncentráku jistě vztahovalo. Asi už ničemu nerozumím, zvláště ne, proč byla tato kniha vydána v tak děsivém rozsahu.

18.01.2022

Dobrý nápad i se dobře četlo, jen mi tam něco chybělo. Možná kdyby část zpřítomnosti více vzbuzovala zvědavost jak to celé dopadne ...... Vyprávění z minulosti se povedlo, bavilo mě více.

15.01.2022

"Má význam, kým člověk byl. "
"Může dospělý člověk nevidět a nechápat, když se dívá na další transport vězeňky, lidské kostry nesoucí na ramenou lopaty, čtyřmetrovou zeď a sloup kouře, který se nad ní zvedá?"
Dalo by se říct, že jsou všechny knihy stejné. Každá je ale svým způsobem jiná.
KT Ravensbrück 1942- 1944 : tábor výhradně pro ženské vězenkyně. Mezi ženami vzniká pevně přátelství, které nerozskene ani brutalita nacistů, nezlomí ostnatý drát.
Vratislav, Wolstyn, Fürstenberg 2018 - Mladá spisovatelka Ida píše historické romány. Život, který spolu s hlavními postavami žije, ale jen ve svých představách se stane skutečností, když od tajného odesílatele dostane balík a v něm rukopis, ze kterého jde mráz po zádech. Dlouholeté pátrání po autorce ji v okamžiku změní život.
Strhující děj retrospektivního románu je pokládaný básněmi ženy, která byla v Ravensbrücku popravena.
Knižní výzvy: databázeknih.cz, téma 15: kniha s méně než 22 hodnocení na DK

06.01.2022

Doporučuji

04.01.2022

Po čtvrté kapitole, knihu odkládám. Vůbec jsem se do té doby nechtila. To jsem některé stránky četla i dvakrát. Bohužel, tak moc jsem se na knihu těšila.
Ale víc jsem se ztrácela než, abych si knihu užila. Tak snad se k ní vrátím.

04.01.2022

Ze začátku se mi kniha líbila, tak od poloviny mi začalo trochu vadit, že je tam "person jak na orloji", takže člověk musí dávat velký pozor, aby se v příběhu (příbězích?) neztratil.

Ale jinak dávám plný počet bodů za invenci a nápad, jak téma koncentračních táborů zpracovat tak, aby to nebyl jen pouhý výčet hrůz.

29.11.2021

,,Ve světě, kde je smrt jedinou nadějí vás může zachránit pouze přátelství.”

Silný příběh několika neobyčejných žen a jejich vzájemného přátelství. Z počátku jsem se trochu ztrácela v dějových liniích. Nicméně tedy kniha se skládá z hlavních dvou linek a to současnost (Vratislav a další, 2018) a Ravensbrück 1941-1945).

Pohledy se střídají v KT a tedy: Marie, Sabina a Benta. Každá si vás dokáže získat trochu jinak. Ať už jejich minulostí, nebo jejich vnitřní silou na nelehké cestě.

V současnosti se dozvídáte o tom jak si anonymní rukopis Mé přítelkyně z Ravensbrücku našel cestu k Idě, která ho přepsala - něco upravila. A následně napsala i doslov knihy.

Líbilo se mi, jak Ida nenapsala jen slepě to, co našla před dveřmi, ale, že se neustále snaží vypátrat autorku knihy či někoho, kdo jednu z těch přítelkyň znal. Je to nelehký úkol. V příběhu jsou změněná jména takže za lidi mluví činy a skutky.

To jak zdánlivě detailní popis může leccos změnit je neskutečný. Celkově obdivuji jak si mezi sebou přítelkyně vyprávěli své příběhy a dokázali si je dopodrobna zapamatovat a uchovat tak jejich vzpomínku. Nikdy nevíte ke komu se dostanou příběhy a komu z nich bude připadat, že to co čtou jim přijde povědomé, že by dokonce jej někdy slyšeli někoho jiného o tom takhle mluvit?

Na to, že je to kniha o KT nejsou zde nijak zvlášť násilné scény, je to spíš o přátelství a tom jak spolu dokážou lidi utvořit pevný vztah při všem, co se jim děje. Přes všechny strasti a útrapy co se přítelkyním děje je v nich stále špetka naděje, že se to zlepší, že to brzy skončí. A to mě hřálo na srdci, přesto, že mi jinak činy, co se jim děly srdce ničí na milion střepů.

Je těžké hodnotit takové knihy. Tato kniha je převážně fikce, nicméně odkazuje na skutečné postavy nejen vězenkyň, ale i táborových lékařů. Přesto, že je to fikce, je celé vyprávění velice autentické a dostane vás do kolen.

5/5