Město světel
Inio Asano
Město světel je normální japonské sídliště. Jeho obyvatelé pracují, baví se, chodí do školy, žijí a umírají. Vlastně, poslední dobou skutečně spíše umírají, protože počet sebevražd je tu neúměrně vysoký. Skrývá snad toto přívětivé sídliště bez ohledu na své jméno nějaké temné tajemství? Inio Asano se ve “Městě světel” přiklání k magickému realismu. Nahlíží do nejtemnějších zákoutí lidské duše a zároveň analyzuje a kritizuje současnou společnost. Jeho kresba je čistá a detailní a udiví vás absurdními vtipy, zakomponovanými do pozadí.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2010 , HanamiOriginální název:
Hikari no Machi / 光の街, 2005
více info...
Přidat komentář
Příběh depresivního městečka, ve kterém bychom asi žít opravdu nechtěli..
Překvapivě dospělý příběh, který vás vtáhne a nepustí dokud nedočtete. Hvězdu ubírám snad jen za počáteční zmatečnost
Krása , toto byla jízda , i když byly nějaké části zmatené , příběh se mi vážně líbil . Inio Asano je jeden z mých oblíbených autoru. Ovšem mrzí mě že tuto mangu nezná více lidí zasloužila by si větší obdiv .
Proto, že je to manga, ještě nemusí být všechno černobílé, odpusťte dvojsmysl :-)
Ve Městě světel to platí obzvlášť. Nic tu není ani jasné, ani jisté (nebo je? je vůbec něco?), ani postavy (hodný nebo zlý? jde o úhel pohledu!) ani jejich existence.
Podivno těchto příběhů je ale pořád na čtenářsky přívětivé straně absurdna, nutí pokračovat ve čtení, a vůbec je to krásný, i když pořádně smutný počin.
Kéž k nám zabloudí víc takové mangy.
I přesto, že jsem mangu moc nechápa, bzala mi dech. Bylo to kouzelné čtení s ilustracemi pro snílky jako jsem já a vážně mě to uchvátilo.
Upřímně, čekala jsem podle komentářů něco víc. Kresba postav mi vůbec nesedla (ten vystrčený spodní ret!), příběh měl sice mnoho návazností v různých rovinách, ale přišla mi přítomnost i několika zbytečných, nevykreslených dějových prvků, ale možná jsem to jen nepochopila. Pořád jsem tam cítila nějaký nádech absurdnosti. Věřím, že v originále by to pro čtenáře vyznělo lépe, ale některé věty zněly v překladu prostě strašně strojeně. A celkově... pro mě asi rána vedle. Mangy mám ráda, ale tahle byla... jiná.
Z toho otce zalévajícího seschlá rajčata mi bylo nejvíc smutno. Ta část se mi ale celkem líbila.
Příběh, kresba... nádhera. Tento autor nesedne všem, je to buď trefa, nebo rána vedle. Má svůj zvláštní, osobitý styl, který mi přijde naprosto fantastický. Příběh nemusí mít vyloženě nějaký určitý smysl a je jen na vás, co si z něho vezmete a jak si ho interpretujete.
Naprosto geniální práce. Kresba sic manga, avšak čistá a bez přehnané okázalosti a s pečlivostí na vykreslení okolí je jen jedním aspektem a v tomto případě snad i tím méně důležitým. Příběhy se krásně prolínají a celé to má překrásnou atmosféru. Dějově je to taky bomba a Hoichi mi byl vždycky strašně sympatickej.
Díky výstražnému vykřičníku a nápisu 'Komiks pro dospělé" na obálce jsem čekala vulgární, násilný nebo erotický obsah, realita je však jiná. Jako celý na mě však komiks působí tak nějak nemastně - neslaně, nedokážu na něj mít vyhraněný názor nebo jej škatulkovat jako dobrý či špatný.
Sice místy poněkud chaotické (přece jen jeden příběh v jedné manga knize není tak úplný standard), ale příjemné překvapení, že to není opět další kousek pro děti a mládež.
Nuda. Kresba se mi nelíbila, příběh mi po chuti taky nebyl. Nesedlo mi to. Podle obálky jsem se těšila na fantasy. Očekávala jsem něco jiného.
Sebevrazi, sídliště, černý až absurdní humor. Vydáno jako v originále. čte se zprava doleva.
Nemohla jsem se odtrhnout od čtení.. Dokonce i slza ukápla.. Město kde bychom nechtěli žít.. Spousta situaci a slov mi přišli často k zamyšlení..