Návrat domů
Yaa Gyasi
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/308965/bmid_navrat-domu-iKN-308965.jpg
4
181
181
Strhující, kaleidoskopická prvotina představuje pozoruhodný nový hlas anglicky psané literatury: román o rase, dějinách, předcích, lásce a času, který po tři sta let na dvou světadílech sleduje osudy potomků dvou sester, rozdělených v Africe osmnáctého století. Dvě sestry, dcery různých otců, ale stejné matky, Effia a Esi, se v Ghaně osmnáctého století narodí ve dvou různých vesnicích a jedna o druhé nevědí. Effii provdají za Angličana a ona vede pohodlný život v přepychových komnatách pevnosti Cape Coast. Její potomci budou jezdit za vzděláním do ciziny a po návratu na Zlaté pobřeží získají úřednická místa ve správě kolonií. Esi, uvězněná hluboko pod Effií v ženské kobce pevnosti a pak poslaná na lodi do Ameriky, bude prodána do otroctví. Román Yai Gyasi se táhne od ghanských válek k otrokářství a občanské válce v Americe, od uhelných dolů na americkém Jihu k Velké migraci do Harlemu dvacátého století, prochází příběhy, osudy a zeměmi a zachycuje – s pozoruhodnou úsporností a silou – obtížné hledání identity národa i jednotlivce. Yaa Gyasi napsala mistrovské dílo moderní prózy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Mladá frontaOriginální název:
Homegoing, 2016
více info...
Přidat komentář
Ghana. 18 storočie. Na začiatku sú dve nevlastné sestry. Effia a Esi. Nikdy sa nestretnú. Effiu vydajú za anglického veliteľa, ktorý obchoduje s otrokmi. Esi ako otrokyňu predaju do Ameriky. Každá žije diametrálne odlišný tu život. Effia žije v luxuse, Esi trpí v neľudských podmienkach v kopke čakajúca na predaj. Cez striedajúce sa dve dejové línie kniha hovorí príbeh šiestich generácií potomkov týchto dvoch žien na pozadí historických udalostí, od vojny v Ghane Ašantov a Fantov, koloniźacie, rasizmu, neslobody, občianskej vojny, zrušení otrostva, práce v uhoľných baniach, segregácie, až po modernú spoločnosť, jazzové kluby a drogy v Harleme. Každá rodinná vetva sa vyvíja iným smerom, no na samom konci sa znova pretnú.
“Chceš vedieť, čo je slabosť? Slabosť je správať sa k niekomu, akoby ti patril. Sila je vediet, že každý patrí len sám sebe.
Krásna kniha. Smutná, no dôležitá. Sloboda nie je samozrejmosť.
(SPOILER) Prekvapilo me, ze cernosi lovili pro Evropany otroky a to svoje nepratele. O tom jsem nikdy neslysela a ani by me to nenapadlo. Kniha byla napsana neotrelym zpusobem. Pred autorkou smekam.
K autorce jsem se dostala myslím přes loňskou výzvu, ale knížku se mi povedlo sehnat v knihovně až teď. Zpočátku se mi líbilo členění kapitol podle jednotlivých postav, ale čím víc kapitol bylo za mnou, tím častěji jsem se musela vracet k rodokmenu vpředu, abych věděla, o kom je zrovna řeč. Tím, že se střídají osudy africké a americké linie jsem vždy s novou postavou zpětně tápala, co se vlastně stalo s tou předcházející. A také jsem postrádala u každé kapitoly nějaké jasné zakončení.
Potěšil mě konec, který všechno hezky spojil, byť některé otázky zůstaly nezodpovězené.
Niekedy sa mi stáva, že si knihu prečítam bez toho, aby som sa nechala ovlyvniť recenziami, dokonca si neprečítam ani anotáciu. Pri tejto knihe by som ale urobila lepšie, keby som to urobila. Hneď v úvode mi totiž unikla podstata príbehu - a to príbeh dvoch sestier, ktoré osud rozdelil a následne sa na preskáčku odvíjajú generačné príbehy raz jednej a raz druhej sestry. Nebyť stromu života na začiatku knihy, stratená by som bola úplne. Každopádne každý jeden príbeh je silný, zaujímavý, čtivý a smutný zároveň. Záver knihy sa nesie v duchu nádeje, ktorá umiera posledná. Veď napokon, nie to je doležité, akú máme farbu pleti. To čo je skutočne doležité, sú naše skutky, činy, láska, láskavosť, rešpekt a sloboda.
Knížka se mi moc líbila ale trvalo strašně dlouho, než jsem se do ní začetla.. historie rodů byla opravdu zajímavá, myslím, že to byla pro mě vůbec první knížka, co napsala africká autorka. Ocenila bych mnohem podrobnější rodokmen, protože jsem v jménech totálně plavala, přišla mi všechna stejná.
Obvykle píšu docela dlouhé komentáře, a tu potřebu mám zejména u knih, které mě nadchnou.
Tady nemusím ..... stačí mi totiž jedno slovo - nádherné!
Příběh každé z postav by si zasloužil daleko víc stránek, ale to by pak vznikl asi nejdelší román na světě.
Toto se mi dostalo hodně pod kůži.
To bylo nečekaně krásné. V knize jsou popsány osudy potomků dvou sester, které se nikdy nesetkaly, vlastně o sobě ani nevěděly. Effia žije v Ghaně, Esi je prodána do otroctví do Ameriky. Děj začíná v polovině 18. století a končí (po prožití životů sedmi generací) v současnosti. Dovídáme se tak hodně o historii těchto dvou zemí díky této nádherné knize.
Pro mě to byl překvapivý knižní skvost. Kvituji rodokmen na začátku, do kterého jsem často nahlížela, při přeskakování rodových linií mi pomohl neztratit nit. Každý lidský příběh byl silný, to co lidé zažívali bylo šílené, nepředstavitelné, ale láska, která měla v každém příběhu své místo to dokázala vybalancovat, takže z knihy necítím jen beznaděj. Závěr krásný :o) Děkuji čtenářské výzvě, která mi přihrála tuhle knihu do cesty a děkuji paní spisovatelce.
Kniha, která otevírá oči. "Teď už výkaly na podlaze sahaly Esi až po kotníky. V kobce dosud nikdy nebylo tolik žen. Esi mohla stěží dýchat, ale pohybovala rameny sem a tam, až si vytvořila trochu prostoru. Žena vedle ní nepřestala vyměšovat od té chvíle, co je vojáci naposledy nakrmili." (s. 90) "Pokusila se bránit, ale kvůli nedostatku jídla a ranám po bití byla tak slabá, že nedokázala ani sebrat sliny, aby na něj plivla." (91) Naprosto šílené podmínky zotročených lidí, mučených a odvlečených do Ameriky. Strašný ne-život v amerických dolech. A zákon, který dovoluje zatknout uprchlé otroky na Severu a poslat je zpátky na Jih. Žádné zastání, žádná spravedlnost, beznaděj.
Dvě sestry, které ani netušily, že ta druhá vůbec existuje. Jejich rodiče, muži, děti a děti dětí a další generace. Co kapitola, to jeden člověk vždy z jedné a z druhé větve. Kmenové války, kdy vítězové rabovali a loupili, zajatce si brali jako uklízeče, kuchaře či služky (které s jakousi samozřejmostí znásilňovali). Příchod bílého muže, kdy raboval a loupil on a zajatce z kmenových válek kupoval do otroctví a kmeny je dodávaly na jeho objednávku. Transport a nelidské zacházení s otroky v Americe, česání bavlny a rubání uhlí, kriminalizace, válka Severu proti Jihu. Zrušení otroctví, segregace, bezmoc, bída, drogy. Vykořenění, ztráta předků i jazyka. Témat dost a dost.
Díky rodokmenu na začátku knihy člověk neztratí nit, kdo kam patří. Napsané je to čtivě, občas je toho násilí a beznaděje až nad hlavu, což alespoň částečně vyvažují láskyplné vztahy, intimní scény a hřejivá srdce některých hrdinů. Z některých vět až mrazí.
Grafická úprava napověděla, že to asi bude „ženská“ kniha. První kapitola byla vynikající, koncept "co kapitola to jeden člověk" přešaltoval román spíš do povídkové útržkovitosti. Co mi ovšem pokazilo dojem, bylo „aromatizováno, přibarveno“ – cítila jsem tam kalkul a umělý tlak na city. Při čtení sice jen trošku, nicméně s přibývajícími stránkami ho přibývalo. A po dočtení se tento dojem jen umocnil - ne tolik jako u Yoyo Moyes, ale ta pachuť zůstala. Dávám tedy nižší hodnocení (a čtenářskou výzvu mám splněnou).
K této knize mě přivedla pouze a jen má touha dokončit zdejší čtenářskou výzvu. Zadání: kniha od afrického autora se pomalu, ale jistě stávalo mou noční můrou. Zoufale jsem projížděla všechny možné seznamy a zaručené tipy až jsem našla poklad. Nádherný román o předcích, lásce, černošských dějinách, o osudových zvratech a rodinných poutech.
Vůbec nelituji, je to pozoruhodná kniha. Moc se mi líbil autorčin styl i forma jakou dokázala popsat a propojit (asi) sedm generací jedné, násilím rozdělené rodiny.
Doporučuji!
Tímto jsem položila poslední dílek do mé letošní skládačky. Čtenářská výzva 2022 splněna. Určitě nelituji, vždy takto objevím spoustu zajímavých a krásných knih. Děkuji.
Přidávám se ke komentářům, které vyzdvihují zvolenou "kostru" knihy. Jakoby autorka rozlouskla problém jedné ze svých koncových postav, Marcuse, jak předat historii všeho možného, co se Afričanům dělo. Průlet dějinami, tradice původní i nově zrozené, vliv a odkaz předků coby nepominutelných kořenů, z nichž se rozvětvují další a další generace, prostřednictvím příběhu rodové ságy, propojující Afriku (Ghanu) a Ameriku. Každá kapitola/potomek je další větvičkou se zapamatovatelným osudem, osobitým střípkem kaleidoskopu nesčetných podob, jaké na sebe životy černochů v původním či novém prostředí nabíraly. Úspornost, kterou autorka věnuje jednotlivým postavám, se soustřeďuje na zachycení konkrétního prostředí a situace, kde se zrovna ocitají, jakému problému momentálně čelí, a přes jejich vztahy navazuje nit k pokračování o generaci dále, kde časový posun ukazuje proměny životních podmínek a situace nové. Ta úspornost nutně vede k tomu, že jednotlivé postavy nemají příliš velký prostor jít jak do hloubky problému, tak osobní psychologické drobnokresby, zůstanou jen kamínky mezi ostatními v mozaice, to však nijak nevadí, protože záměrem autorky byla patrně právě ona mozaika, která se neustále rozvinuje a pozměňuje. Spojnice konce byla docela předvídatelná, ale logická...Návrat domů ve vícevrstevnatém smyslu.
(SPOILER)
Silný příběh, popisuje asi sedm generací, začíná u příběhů dvou sester Effie a Esi. Mají společnou matku a každá má jiného otce a nikdy se nepotkají. Jedna zůstává v Africe, jako žena Angličana, který zde obchoduje s otroky. Druhá putuje na otrokářské lodi do Ameriky. Každá kapitola je příběhem další generace. Ta linie v Americe je děsivá, to co zažívali otroci je nepředstavitelné. Ale ani té druhé linii se nevyhýbají silné momenty. Na konci se Marjorie se svými rodiči stěhuje do Ameriky a potkává zde Markuse a linie se po letech spojují. Spolu jedou navštívit Afriku, každý si řeší své vlastní strachy..
Krásná kniha, dojemná. Kdyby to šlo, ráda bych znala příběhy členů mé rodiny, třeba před těmi sedmi generacemi....
I když si je nepamatujeme, utváří nás osudy našich předků?
Neobyčejná kniha - pozoruhodná sága - strhující osobní příběhy, ilustrující historii původních obyvatel Zlatého pobřeží od poloviny 19. do druhé poloviny 20. století. Nemilosrdné životní peripetie, ztráty ve všech ohledech, zejména svobody, vlasti a identity, útěky z otroctví a pád do otroctví předsudků či závislostí, vztah k barvě kůže vlastní i těch druhých, mimořádně silné ženy a kupodivu nadějeplný konec. Není to komfortní čtení, rozhodně nelze zkonzumovat najednou, ale stojí za to! Díky, čtenářská výzvo.
Vybráno do výzvy a nelituju. Rozhodovala jsem se mezi Návratem domů a Africkými pohádkami a nakonec v knihovně měli tohle. V první dvou kapitolách, které se týkaly sester jsem trochu litovala, protože to bylo na mě až moc. Ale nakonec jsem knihu po prvotním šoku zhltla za dva dny a musím říct, že absolutně nelituju. Kniha se, i přes to těžké téma, čte krásně. Je napsaná lehce a dobře přeložená. Na začátku je "strom", takže si člověk vždycky může ověřit, kdo ke komu patří, pokud si není jistý a všechny ty příběhy jsou těžké, ale lidské a člověk se zlobí, že to není spravedlivé a soucítí s těmi lidmi. A tak moc jim fandí, aby to pro ně dopadlo... ale život je pořád stejně těžký a i když se to sem tam trochu změní, nikdy to není dost. Přesto mě konec neuvěřitelně dojal. Knihu moc doporučuji všema dvaceti a i dvaceti cizíma.
Strhující osud dvou sester po několik generací - perfektně a překvapivě celkem jednoduše napsaný příběh. Plno historických faktů mě zde překvapilo. Občas jsem sice tápala, koho se týká nová kapitola, ale velmi rychle jsem se pak správně "zařadila"... Tuto knihu jsem objevila díky čtenářské výzvě a jsem za to ráda.
Výborná knížka!!! Jedna z těch, kvůli kterým ze srdce děkuji za čtenářskou výzvu - bez ní bych se k téhle knížce asi nikdy nedostala - a to by byla velká škoda…
Úžasné, někdy bolestivé, jindy dojemné, hrůzné i krásné propojení osudů dvou rodinných klanů. O minulosti a skutečnostech, o afrických reáliích mi to řeklo víc, než semestr studia historie. Díky!
Román o lásce, předcích, dějinách a osudových zvratech. Tuhle knížku od ghanské autorky Yaa Gyasi určitě řadím mezi nejlepší knížky co jsem kdy četla. Ten příběh je doslova ohromující. Sledujeme osudy potomků dvou sester Effie a Esi, rozdělených v Africe v 18. století. Jedna větev předků žije v Ghaně, druhá se jako otroci dostali do Ameriky. Mapuje celkem 300 let života potomků až dodnes. Často jsem se vracela k rodokmenu, který je vyobrazený na dalším snímku a všechny tyto lidi kniha zobrazuje. Máte strach z vody nebo z ohně? Až se dozvíte, co se stalo vašim prapředkům, možná pochopíte, proč se Vám to děje. Určitě se chystám na další africké autory.
Návrat domů
Asi půjdu trochu proti proudu, ale mi se to dost blbě četlo a v postavách i ději jsem se ztrácela. Nápad to byl zajímavý, to nepopírám, ale četla jsrm to silou vůle díky veskrze kladným recenzim.