O krok pozadu
Henning Mankell
Případy komisaře Wallandera / Komisár Wallander série
< 7. díl >
Tři mladí lidé si nasadili paruky a kostýmy z osmnáctého století. Slaví slunovrat. Netuší ovšem, že jsou pozorováni. Muž ve stínu vyčkává. Oslava brzy skončí. Na policejní stanici v Ystadu panuje letní klid. Náhle však přijde šokující rána. Ve svém bytě je zavražděn jeden z kolegů. Kurt Wallander je jako vedoucí vyšetřovatel nucen pátrat v nejniternějších tajemstvích respektovaného přítele. Mimo jiné nalezne fotografii mladých lidí v kostýmech. Po odhalení jejich identity se letní klid promění v děsuplnou noční můru. Wallander, jenž se vzpamatovává z otcovy smrti a zároveň čelí vlastnímu zhoršujícímu se zdraví, stopuje vraha. Jeho jediným vodítkem je obrázek ženy, kterou, jak se zdá, ve Švédsku nikdo nezná. Někde se pohybuje bezohledný vrah a Wallander je v pátrání po něm stále o krok pozadu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
Steget efter, 1997
více info...
Přidat komentář
Sedmička je hodně depresivní. Vraždy mladých lidí, Wallanderovi není dobře, má všeho plné tuby a času moc nezbývá. Vše opět tak jak se mi to líbilo už 6x. Osobní rovina (tatínek, dcera), vyšetřování s uvěřitelnými prostředky, krůček po krůčku. Sedmička je určitě co do kvality vyprávění šťastné číslo.
(SPOILER) Nedávám 5*, protože za půl roku už si určitě nebudu vybavovat děj a knížka zapadne mezi ostatní detektivky. Přesto byla dobrá. Trochu mi vadilo Wallandetovo chronické nedospání a ten dekompenzovaný diabetes. Nevím, v jaké psychické formě je člověk schopen být (a ta je pro vyřešení 8 vražd určitě důležitá), když se nachází v tak špatném fyzickém stavu.
Můj oblíbený komisař Wallander opět ve skvělé formě...teda ne úplně zdravotně, ale vyšetřovatelsky určitě, i když on sám si příliš nevěří :) Řekla bych, že jeden z nejlepších dílů.
Výborné pokračování detektivní série a za mě asi nejlepší díl. Průběh vyšetřování mě hodně bavil. Když pominu zdravotní potíže, projevil Wallander mimořádnou odvahu a úsilí dopadnout vraha.
Opět skvělý příběh. Dobré vyšetřování. Jak píše ViolettaCh., vadilo mi neustále opakující se močení Kurta, a jeho zapomínaní mobilu, hlavně v důležitých chvílích a nenošení zbraně. Motiv vraha také nebyl dotáhnut do konce, jen že mu vadili smějící se lidé.
Ta knížka má místa, která člověku utkví.. představy, které rezonují. To je nakonec asi silnější dojem, než zápletka.
Tato část série s Wallandereme podle mého názoru patří mezi ty velmi zdařilé. Přišlo mi to napínavé, líbila se mi práce s intuicí komisaře. Jeho zdravotní problémy mě naopak nechávaly klidnou :). Jen jsem trochu váhala, jestli by opravdu bylo možné, aby policisté vyšetřovali vraždu svého kolegy.
Sice dlouhá, ale hodně napínavá kniha, která je sice kritizovaná za neustálé močení komisařovo, na druhou stranu to já vnímám, jako snahu autora ukázat, že i románový hrdina, má předobraz v člověku. A tedy nemůže jen úsudkem a výbornou fyzičkou, stíhat a stínat, zločiny a zločince. Je mi to sice podivné, ale cukrovka a asi i prostata hlavního hrdiny, mi knihu zlidštila.
Sedmý příběh tentokrát co 30 stran močícího komisaře Wallandera byl opět románově nadsazený, ale místy i velmi napínavý, zvláště u některých komisařových soloakcí. Ten konec byl dost odfláknutý, motivace pachatele nebyla moc propracována. Mám ráda příběhy se stejnou partou kriminalistů, kdy postupem času se čtenář seznámí i s jejich zázemím. Ale vše má své meze. Přece jen nepotřebuju vědět, kdy šel kdo na záchod a co tam dělal. I bez toho by to byl celkem dobrý příběh. Jsem zvědavá, zda i v dalším případu bude komisař močit jako koroptev!
Název knihy plně vyjadřuje obsah. Hlavní hrdina komisař Wallander je skutečně vždy bezpečně o krok pozadu. Je unavený, nemocný, nespokojený, a přes to vše s umanutou silou kráčí vpřed přes veškeré, často zbytečné překážky. Svou "normálností" a zdánlivou neakčností vzbuzuje nikoliv lítost, nýbrž sympatie. Kniha je rozvleklá, děj často stojí na místě, ale pokud se přes to dokážete přenést, tak je to celkem vhodné čtení na dlouhé podzimní večery.
(SPOILER)
Že je kniha hodně rozvleklá, to by mi vůbec nevadilo. Ani neustále se opakující porady týmu se závěrem: Jsme pořád na začátku. Ale Wallanderova záliba ve vyhledávání riskantních situací, které zásadně řeší sám a v ideálním případě v noci, to už mi ke konci doslova lezlo krkem.
Spoiler! - kdo byl, jako já, zvědav na motivaci pachatele a na důvody některých jeho počinů, bude zklamán. Mankell už neměl sílu nic vymýšlet, tak to prostě vynechal. 3.5 hvězdy.
Mankellovy knihy o Wallanderovi jsou z dnešního pohledu příjemně staromilské a stále mají vzestupnou tendenci. Sedmý díl je nejambicióznější, protože je nejrozsáhlejší a celá zápletka je brutálnější a záhadnější než všechny ostatní. Mankell se snaží o naprostou věrnost skutečné detektivní práci, proto se v knize mnohdy nic neděje, vyšetřovatelé stojí na místě a tráví čas u nekonečných porad. Je fakt, že zpočátku kniha moc spád nemá a i díky delším kapitolám není tak čtivá, postupem času se to ale mění, děj nabírá na obrátkách a ke konci je naprosto strhující. Výtky ohledně toho, že autor mohl ubrat na zmínkách o neustálém komisařově močení, beru, na druhou stranu to ale není vysloveně otravné a čtenáři to k němu svým způsobem prohlubuje vztah, protože na rozdíl od mnoha kolegů působí lidsky a zranitelně. Spíše než tohle bych vytkl pár pasáží psaných z pohledu vraha, které se do příběhu moc nehodily a zbytečně rozptylovaly pozornost, ve výsledku pak vlastně nikam moc nevedly. Morální úvahy o úpadku společnosti jsou fajn, i když dnes už možná trochu zastaralé, to ale moc nevadí. O krok pozadu možná trochu doplatil na své ambice, ale sérii výborně rozvíjí a zásadnější chyby nemá. 80 %
Opět skvělá práce a pěkný příběh dalšího dílu. Ano autor se každým dílem zlepšuje, vtahuje čtenáře do děje tak, že hltáte pomalu každou stránku. Vřele doporučuji všem :)
Poslouchala jsem audioknihu a měla jsem pocit, že jestli půjde komisař Wallander ještě jednou dlouze močit, tak vyskočím z okna :) Nečetla jsem předem komentáře, tak až teď vidím, jak to rozčilovalo i další čtenáře. Vlastně je kumšt vytvořit tak otravného hlavního hrdinu. Stále unavený tlusťoch, který překvapený, že má cukrovku, pořád se pozoruje a vzdychá, že je starý a jistě brzy zemře. Přitom mu ještě není ani padesát. Někde v polovině knihy jsem začala mít tajné přání, aby ho už někdo raději zastřelil, aby se tolik netrápil... Televizní vyšetřovatel je naštěstí odlišný - má tvář irského sympaťáka Kennetha Branagha, který tolik nepije a neláduje se fast foodem jako knižní Wallander.
Při nemoci jsem to absolvoval jako svojí první audioknihu. Wallandera znám z TV série, tady mě to bavilo také, souhlasím s některými názory, mohlo to být tak o 100 stran kratší (i jako audiokniha mi to tak přišlo). Určitě to není moje poslední setkání s Mankellem. Doporučuji.
Počúvala som audioknihu, komisára Wallandera poznám z predchádzajúcich kníh, bolo to príjemné, známe počúvanie. Pred začiatkom čítania som si pozrela pár komentárov nižšie a bola tam zmienka o častom močení komisára Wallandera. Vďaka tomuto komentáru som sa dobre bavila celú detektívku. Pri desiatom močení Wallandera som sa už smiala nahlas. "Greenfingers" si zaslúži zopár likov.
Má první knížka od H.Mankella a pravděpodobně i poslední. Vadil mi především její rozsah - 563 stránek ne při dramatického čtení, donekonečna se opakující rekapitulace již známých faktů. Detektiv Wallander vcelku sympatický, místy bezradný a místy konající poněkud nerozvážně. Jenom na okraj - takřka pravidelné zmínky o jeho močení mě už téměř vytáčely.
Autorovy další knížky
2013 | Vrazi bez tváře |
2017 | Italské boty |
2015 | Pátá žena |
2014 | Bílá lvice |
2013 | Než přijde mráz |
Po predošlej vynikajúcej knihe, mala táto pre mňa isté rezervy, no stále je to nadštandardný kus a k dokonalosti jej naozaj veľa nechýba. Teším sa na ďalšie knihy tejto série. Ešte mi 2 chýbajú v zbierke, no nasledujúcu už vlastním.