O tajemství královny krav
Michal Horáček
Po celý rok 2006 žil Michal Horáček napůl v současnosti a napůl v dějinách. A to proto, aby nejčerstvější dění porovnal s děním podobným, byť časově mnohdy vzdáleným. Možnosti a rozhodnutí aktérů událostí, které právě hýbaly českou politikou, společností a životem vůbec, pak vystavil srovnání s možnostmi a rozhodnutími dávných japonských samurajů, ruských revolucionářů nebo španělských conquistadorů stejně jako s činy osobností českého středověku. Svou paralelu posléze poměřil tím, co se dnes už příliš nenosí: přísným morálním metrem. Tak se stalo, že jeho originální eseje - psané pondělí co pondělí pro Hospodářské noviny - sice bouří vratkými vášněmi a náladami času přítomného, ale nesou i pečeť úvahy nadčasové. (Dr. Ivo Šmoldas)... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2000 |  Los a sázka |
| 2009 |  Kudykam |
| 1990 | Jak pukaly ledy |
| 1983 | Království za koně |
| 2002 | Kdo víc vsadí, ten víc bere |
(SPOILER) Fejetony mají tendenci poměrně rychle stárnout, což je i případ těchto napsaných v průběhu roku 2006. Ale zase některé obsahují historky, o kterých si člověk rád načte více. Přidávám citaci úplně z posledního, kterou považuji za velmi cennou: "Svobodná společnost není substance. Je to forma obdarovávaná smyslem. Připomíná tržiště - tím, že o smyslu, který jí chceme dát, mezi sebou nepřetržitě smlouváme. Že si na něm vzájemně nabízíme své představy, nápady a ideály a doufáme, že zaujmou. A tak formu, kterou je společnost, ovlivní. Že i případný úspěch může být přinejlepším nepatrný? Zaplaťpánbu. Tady se vyjednává, a ne diktuje." On ten Horáček by tehdy nebyl špatný prezident. Rozhodně lepší než Zeman. Ale to každý. Tedy kromě Babiše.