Oceánova láska k Cynthii

28.08.2021

O tom, že Shakespeare byl největším (nejen) renesančním anglickým básníkem, nebývá moc pochyb. Rozhodně nebyl na tomto poli osamělým bardem. Renesanční Anglie nabídla mnoho osobností, přičemž Walter Raleigh je jednou z těch nejvýraznějších a patrně nejvíce renesančních v obecném smyslu. Životopis této osobnosti je fascinující jako rozsah jeho činností. Jednou z nich bylo i střevo básnické a můžeme poděkovat panu Hronovi, že část Raleighova spisovatelství překladem zpřístupnil českým čtenářům. Ještě o to líp, že jako jedna z mála podobných sbírek, které se mi kdy dostaly do ruky, tahle obsahuje zrcadlovou transkripci anglického originálu. A to je poklad vyloženě zlatý.

Nejsem patrně nejpovolanější k posuzování řemeslných kvalit Walterova díla, přesto musím smeknout před květnatostí a rafinovaností jeho poezie, která někdy trochu pokulhává, někdy je příliš komplikovaná, jindy velmi hravá, mnohdy barevná, jímavá i moudrá, stejně jako vtipná, jízlivá i kousavá. Tématy je velmi pestrá a pomocí tohoto výběru je možno docela dobře sledovat životní dráhu autorovu. Ačkoliv překlad je občas poněkud volnějšího střihu a Walter ne vždy svou promluvou zaujme, rozhodně je to příjemný pohled do hlavy jedné z nejvýznamnějších anglických osobností 16. století. I přesto, že táž Anglie předčasně hlavu oddělila od těla. To už se tak stává.

Ostatně i tohle vzal Walter Raleigh poeticky:
"Ano, Čas půjčí na mládí,
na radost, na všechno, co máme,
a jen prach s hlínou odvádí,
jež v temném, němém hrobě známe,
když na konci všech bloudění,
uzavře příběh našich dní.
Že by však z hrobu na ten prach
Bůh nepozdvih mě, nemám strach."