Patříme k sobě
Beth Moran
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515593/bmid_patrime-k-sobe-65579eddc2ae9.jpg
4
31
11
Eleanor potřebuje zmizet z Londýna. Nahází proto do auta svoje věci a vydá se za kamarádkou Charlie na Damsonovu farmu. Na místě ale Eleanor nachází jen Charliina truchlícího bratra Daniela a sedmiměsíční Hope, jeho neteř, kterou adoptoval. Farma, o níž toho mladá žena slyšela tolik pěkného, se rozpadá a nikdo se o ni nestará. Od vlastních problémů se Eleanor utéct podařilo, teď se ovšem zapletla do cizích Ferrington, na jehož okraji se statek nachází, nedělí jen řeka, ale i letitý svár. Jakmile však začne na dveře klepat jaro, farma díky Eleanořině péči a lásce znovu ožívá. Dokáže Eleanor sjednotit znepřátelenou vesnici a vrátit Danielovi chuť do života, nebo ji dřív dostihne její temné tajemství?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , Ikar (ČR)Originální název:
We Belong Together , 2021
více info...
Přidat komentář
Tak tohle me moc bavilo. Dokonce vic, nez autorky predchozi kniha. Zajimavy pribeh se zajimavymi postavami. A znovu je to hodne mile, prijemne, oddechove cteni.
Milá, uvěřitelná romantická linka, troška napětí. Navíc zapracování zajímavé události na základě skutečnosti. Líbilo se mi to :)
Na knihu jsem narazila náhodou, autorku jsem předtím neznala. Příběh byl zajímavý, zase trošku jiný než klasické romantické příběhy, svár mezi jednotlivými stranami byl zajímavou skoro hlavní stránkou knihy, pěkně tak do sebe vše zapadalo, všechny části příběhu. Postupně se vše rozvíjelo, obnovovalo a pěkně plynulo.
Tajemství hlavní hrdinky mi nepřišlo tak hrozné, ale člověk ji i pochopil, v dnešním světě... a každý to vnímá po svém.
Líbilo se mi postupné urovnávání dávného sporu a snaha několika lidí o spolupráci mezi obyvateli.
První knihu autorky jsem si již také zapůjčila a chystám se na ni v dohledné době.
(SPOILER)
Příběh z fiktivní vesnice Ferrington, která je inspirována příběhem z hornické vesnice v hrabství Nottinghamshire, rozdělené řekou, kde v letech 1984-85 při celostátní stávce horníků, byli na jednom břehu stávkující a na druhém stávkokazi.
Eleanor Sharpleyová se skrývá za pseudonymem Nora Sharpová, která je proslulá svými recenzemi, kde si nebere servítky na různá restaurační a ubytovací zařízení. Identitu se snaží úspěšně tajit, ví o tom pouze její zaměstnavatel, asistentka, přítel a "nejlepší" kamarádka Charlie. "Nejlepší"... protože spolu více než rok nejsou v kontaktu a Eleanor se o ní a jejím osudu dozvídá až poté, co u ní, na Damsonově farmě, hledá útočiště před trollem, který své útoky stupňuje.
Zde potkává Daniela.... a nové kamarádky. Becky a její maminku Dr. Zivu, která mě u úlů a jmenování osazenstva dostala :), které jsou z jednoho břehu a Alici z druhého. Eleanor vyrostla v penzionu svých rodičů "U Chocholaté kachničky", takže se žádné výzvy na farmě nezalekne, pouze svého šíleného stalkera.
Příjemné čtení, kde trošku zamrzí Danielova reakce a nijak nepřekvapí identita pronásledovatele. Předchozí autorčin titul "Taková, jaká jsi" se mi líbil přece jen více.
Příběh o tom, že všechno zlé je k něčemu dobré. Vzhledem k tomu, že se jednalo o příběh inspirovaný skutečnou událostí šlo i o narušení obrazu "ideálního Západu", kdy deindustrializace v 80. letech 20. stol. vedla k lidským tragédiím a rozkolu vesnické společnosti. Co se týká hlavních hrdinů, tak Eleonora mi připadla přehnaně tajnůstkářská a zbytečně posedlá nějakou těžkou vinou a Daniel by zasloužil za to, jak se zachoval v těžké chvíli, spíš pár facek než odpuštění.
Další skvělá kniha Beth Moran , kde v příběhu hraje hlavní
roli důležitá historická událost.
Slova autorky:
Teprve při psaní této knihy jsem ale zjistila, jaký dopad měla celostátní stávka horníků mezi lety 1984–1985. Během této stávky se celé vesnice i města rozdělily na stávkující a stávkokaze, kteří překračovali zákazy vstupu.
V celé zemi bylo 20 000 lidí zraněno nebo převezeno do nemocnice, tři muži zemřeli a více než 11 000 jich bylo zatčeno.
Vesnice Ferrington a vše, co se v ní odehrálo, je inspirováno skutečným příběhem hornické vesnice v hrabství Nottinghamshire, kterou rozděluje řeka na dvě části. Jedna strana stávkovala, zatímco druhá pokračovala v práci....
Patříme k sobě
(SPOILER) Chce se mi plakat. Existuje spousta románů, v nichž létají draci, pobíhají čarodějové, víly či vlkodlaci, a každý z nich je uvěřitelnější než toto.
Miluju romantiku, ale v poslední době, a už to budou roky, mám problém padnout na nějakou, která by se mi opravdu líbila. Nevadí mi klišé a předvídatelný děj, koneckonců co chcete v této oblasti pořád vymýšlet. Ale požaduju hrdiny s IQ vyšším než má automatická pračka, trochu nadhledu ideálně humorného, jiskření, ovšem nikoli anatomické detaily každého měknutí kostí, bušení srdce či mokrých kalhotek. A hlavně, prosím, upřímnost a žádné sebeobelhávání hrdinek. Když to s přehledem a nonšalancí zvládala Jane Austen před dvěma sty lety, teď by to neměl být problém, ne?
Je, nepřekonatelný.
Eleanor je zbabělá, prolhaná, licoměrná, smysl pro humor, který by její skóre vylepšil, tragicky schází. A samozřejmě je neustále všemi ostatními vyzdvihována jako anděl, který neudělal žádnou chybu. Když si s Danielem krutě pohrává, tak vlastně provinění je na jeho straně. Ufff.
Dál mi vadila nepřerušená řada bohů na stroji, nepravděpodobných situací a křečovitého chování postav. Příklad: Neohlášení hosté se na farmě objeví přesně týden poté, co ji Eleanor s kamarádkami stačí uklidit. Co já vím, ve skutečnosti by zazvonili ve chvíli, kdy je všude nepřekonatelný čurbes a ještě bouchne kotel.
BTW identitu pachatele jsem uhodla, jakmile se dotyčná osoba objevila na scéně.
Ano, příhoda s rozdělenou vesnicí a překonáváním letitého sporu je převzatá z reality. Ovšem zpracovaná zkratkovitě a afektovaně. Přitom potenciál by to mělo. Jediné slzy, které mi ukáply, byly nad pálením sporu.
Do toho jsem nebyla ušetřena klišé obratů, jako pohledy skrz sklopené řasy. Probůh! Prosím každého, kdo si to čte, aby se zkusil na něco podívat skrz sklopené řasy. Dotyčný poté zjistí, že mu to jeho vlastní rozumné tělo nedovolí. Kde se tento pitomý obrat vzal, je mi naprostou záhadou.
Vrcholně nesympatická hlavní hrdinka, nepravděpodobné situace, schématické charaktery, absence humoru. Za mě rozhodně ne-e.