Perníková chaloupka
Roman Pecha , Petr Motýl
Kniha Perníková chaloupka je skutečným příběhem havířovského vařiče pervitinu Romana Pechy (*1963), dnes pekaře, který sepsal básník a prozaik Petr Motýl (*1964). Ve čtivě napsaných záznamech přátelských rozhovorů obou tvůrců sledujete „dějiny“ narkomanie na severu Moravy a ve Slezsku od doby normalizace až po rok 1996, kdy se děj uzavírá rozhodnutím hlavního hrdiny přestat brát drogy. V poutavém a vtahujícím příběhu se mísí tragédie a zoufalství lidí závislých na drogách, ale také všudypřítomný humor prosvětlený Motýlovým vypravěčským mistrovstvím. Jde o novelu plnou řízných a drsných dialogů ozvláštněných regionalismy, především však o dílo přesahující rozměr pouhého dokumentu o narkomanech z doby normalizace a počátku devadesátých let.... celý text
Přidat komentář
Velmi působivá a mrazivá kniha z pohledu člověka, který začal fetovat jen tak pro zábavu, až se z toho pro něj postupem času stal prostý byznys, který postupně přestává zvládat; netečně pozorujeme, jak vypravěč prochází kriminály, vaří další drogy a mezitím mu odchází (a často umírají) přátelé... Jak říkám, velmi působivé.
Ani nevím co bych o této knize napsala. Mě osobně se moc líbila, byl to odvyprávěný životní příběh člověka, který byl opravdu dobrý "malý chemik" a tím to všechno začalo, několikrát byl zavřený ve vězení, ve kterých tenkrát byli jiné poměry než teď, jeho vztah k policii je překvapivě kladný, jelikož to byl opravdu chytrý člověk, není to ten klasický příběh o feťácích, který se zfetují a pak mají absťáky a pak se znova zfetují a o tom je celý jejich příběh. Tato kniha je opravdu působivá.
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie kriminalita feťáci, narkomani severní Morava underground podle skutečných událostí
No já teda nevím, jsem z toho taková rozpačitá. První půlka dobré, ale pak už jen nuda, to samé dokola. Na mě to nijak nezapůsobilo, je fakt, že si autor na nic nestěžuje. Každý svého štěstí strůjcem.