Plameňák na konci léta – Malá antologie amerických žánrových autorek

19.11.2024

16.11.2024 - 4*
Šla jsem do toho s tím, že to bude lehké letní čtení - obálka k tomu nakonec svádí. Má očekávání byla splněna, a zároveň jsem dostala mnohem víc. :)

Jelikož to byla jedna z prvních knih, které jsem si od Gnómu koupila, překvapila mě i forma, papírová obálka. Ale čím déle jsem ji měla v ruce a čím déle jsem na obálky koukala (knih už mám doma víc), tím více se mi to líbilo. Je to opravdu kapesní čtení, a moc pěkně zpracované.

Všechny povídky mají prvek vyprávění, atmosféru povídání si doma u krbu, přesně jak anotace a předmluva slibují. Zajímavá témata a koncepty podávané každodenním jazykem, přestože je někdy obsah snový a fantaskní. Četlo se to dobře, a četlo se to ještě rychleji.

S každým dalším příběhem byla povídka má nová nejoblíbenější, první jednohubka, spíše střípek většího celku, další prapodivná pouť, následující Paní Sorensenová byla čirá magie. Dále jsem se jen nechala unášet vyprávěním.

Jsem zvědavá, jak se na knížku budu dívat za pár let, až si ji přečtu znova. :)

//

Bitva o malou velkou vědu - Pamela Rentzová - 3*
Zajímavá jednohubka, indiánská sci-fi. Komický výstřižek z každodenního života vědkyně. Něco málo mi tam chybělo, zdálo se to jako kousek většího celku, ale jinak pěkné.

„Indiáni své stařešiny respektují,“ zamračila se Agnes. „No a samozřejmě, v indiánské vědě se musí podlézat kvůli grantům zrovna tak, jako v každé jiné vědecké organizaci.“ - str. 10

/

Velká radost - Ursula K. Le Guinová - 4*
Předem se omlouvám za odbočku. :D Ke Stephenu Kingovi jsem se v dětství dostala přes sbírku povídek a námět jedné z nich mi uvízl v paměti, i když si už ani nepamatuji, jak se jmenovala. Příběh byl o řidičce, která vyhledávala zkratky. Tento naprosto normální koncept rychle nabral surrealistický a fantastický spád. Pamatuji si, že jsem tehdy byla nadšená, jak jen o krůček vedle naší reality může být něco tak magického. Při začátku čtení této povídky jsem měla stejný pocit, to skoro dětské nadšení z nepoznaného hned za rohem.
Psaní mi sedlo taky, povídka je něco mezi myšlenkovým proudem, popisem světa a drbáním kamarádek, možná by to bylo nudné, nebýt těch střípků lidskosti tam. Prosáknou zcela nečekaně, většinou v tom cítím stopu černého humoru, a je mi to milé o to víc, kolik v tom vidím lidské slabosti, malomyslnost a sobectví. Guinová lidi nepřímo popsala tak, že se mi z toho chtělo smát a brečet zároveň. Načež to hned vyrovnala nějakou jinou, milou scénou s dotekem absurdna. Strašně se mi ten výlet líbil.

O korporacích žádné informace neexistují. Jenom dezinformace. Dokonce ani když se nějaká korporace čas od času zhroutí a zbyde po ní jen ohořelý kráter čpící po spálených akcionářích a obklopený neproniknutelnou hradbou členů Kongresu a dalších vládních činitelů, držících se za ruce a omotaných žlutou páskou s nápisy Soukromý majetek, Průchod zakázán, Nevstupovat, Zákaz lovu, rybaření a účetnictví – dokonce ani tehdy z nich nevydolujete zrnko pravdy. - str. 38-39

/

Jak to bylo doopravdy - Pat Murphyová - 4*
Re-telling pohádky, určitě si ji přečtěte. Ne tak vhodná pro děti, temnější. Více není třeba dodat, super povídka.

Když vypravěči pohádkových příběhů líčí svatbu v královském paláci, je to samá láska a okouzlení a „jestli neumřeli, žijí šťastně až dodnes“. Vypravěči pohádkových příběhů jsou lháři: tohle nemá s královskou svatbou společného skoro nic. Pokud si král naplánuje svatbu, touha v tom hraje důležitou roli, ale zpravidla ne touha po jeho vyvolené. Mnohem spíš to bývá touha po moci. - str. 54

/

Paní Sorensenová a seskveč - Kelly Barnhillová - 4,5*
Povídka v sobě má tolik magie, pohádkové lyričnosti a zároveň takové skutečnosti, domáckosti a lidskosti. Připomíná mi některé starší fantasy, které jsem četla jako prcek, pohádky a příběhy, které nás měly varovat, magie, která nedávala smysl. Paní Sorensenová a seskveč však byla mnohem veselejší, vřelejší a milejší.

Je obtížné, uvědomil si kněz později, dávat kázání, když je v kostele mýval. A hodně velký pes. A kočka. Přestože je neviděl - ztratili se někam, ještě než farníci dorazili - pořád věděl, že tam jsou. A to jej znervózňovalo. - str. 71

/

Šest měsíců, tři dny - Charlie Jane Andersová - 4,5*

Muž, který umí vidět budoucnost, si dal rande se ženou, která umí vidět mnoho různých budoucností. - str. 94

Už jen pro tu premisu je ta povídka tak poutavá. Napsána byla stejně dobře. Pro mě nejlepší povídka ve sbírce, taková pocitová horská dráha, ale bez té obávané emocionální bažiny, kterou tak nemám ráda. Každý okamžik, každý střípek v povídce měl své místo, zdála se krátká, zpětně však byla dlouhá tak akorát. Určitě si díky této povídce najdu další dílka autorky.

„Tak proč sis se mnou vůbec dala rande, když máš možnost volby? Víš přece, jak to dopadne.“ - Doug
(...)
„ale to přece není tak jednoduché. Vždyť během těch příštích šesti měsíců, pokud si to ještě nerozmyslím, zažiju některé z nejšťastnějších okamžiků svého života, a taky vidím, že později z toho aspoň část povede k něčemu dobrému.“ - Judy - str. 97-98

/

Hejno zahradních plameňáků - Pat Murphyová - 4*
Poslední povídka pěkně uzavírá sbírku, u které jeden nevěděl, co čekat a kam se dostane. Je to taková klidnější, usedlejší tečka - stále však zábavná a kreativní. Celá knížka po Plameňácích získala název i kabátek, přijde mi to tak padnoucí. Tak nějak shrnuje všechny povídky před ní, přestože je to „jen“ střípek z normálního života.

„Kruhy na vodě - takové ty, co se udělají, když hodíš do rybníka kamínek. Moc ráda se dívám, co se děje, když do systému vneseš malinkou poruchu. Jen věci trošku popostrčíš tuhle nebo támhle. A všechno okolo se nějak pohne, aby se to tou změnou vyrovnalo. Jenže nemůžeš předvídat, jak přesně se věci změní.“ Teď se usmívala ještě víc. „Je v tom prvek chaosu.“ - str. 137-138

27.01.2023

Povídkám moc neholduju, ale holduju nakladatelství Gnóm! Proto jsem si tuto sbírku pořídila a rozhodně toho nelituju.
Za dobrou povídkovou sbírku považuju každou, kde mě oslovila alespoň polovina povídek. Ale tady mě nadchlo pět ze šesti! To je skóre co?
A i ta šestá se mi vlastně líbila, jen mě neoslovila tolik jako ty ostatní.
Jak už jsem zjistila v knize Město, nedlouho poté, s Pat Murphy si velice rozumíme. Proto mě nepřekvapilo, že obě její povídky se mi líbily nejvíce. Skvěle mi sedla ale i třeba povídka od Charlie Jane Anders.
Povídky jsou to různorodé, ale všechny jsou velice dobře vystavěné a mají skvělou pointu.
Pokud vás láká tahle ochutnávka současné americké žánrové literatury v čistě ženském podání, tak tuto sbírku určitě doporučuju!

07.02.2022

Ta kniha je sympatická už od pohledu (jak to u většiny knih z Gnómu bývá). Fantastika a fantazie se zde rozpřahuje do všech možných i nemožných směrů. Na tenhle žánrový styl zrovna moc nejsem, ale výběr ukázal, že i v těchto oblastech mě lze zaujmout. Paradoxně nejméně mě zaujala povídka mé oblíbené Ursuly K. LeGuin. Nápadité, hloubavé, k zamyšlení i zábavné. BITVA O MALOU VELKOU VĚDU (***), VELKÁ RADOST (**), JAK TO BYLO DOOPRAVDY (***), PANÍ SORENSENOVÁ A SESKVEČ (*****), ŠEST MĚSÍCŮ, TŘI DNY (*****), HEJNO ZAHRADNÍCH PLAMEŇÁKŮ (*****).

16.10.2021

Kniha byla pro mě příjemným zpestřením četby, které se nyní věnuji o něco více (literatura faktu). Vybrané povídky byly vesměs zajímavé a zábavné. Nejvíce se mi líbily ty od Ursuly Le Guinn a Pat Murphy.

07.07.2020

Pěkná útlá sbírka povídek, je to takové (pří)jemné čtení, opravdu je tam cítit ta ženská ruka.
Kdyby tam místo úvodní indiánské povídky bylo něco od Kelly Link, bylo by to i na pět hvězdiček.
Vdechnuto za jedno odpoledne :)

18.06.2020

Nejprve ke grafické stránce knihy: u žánrových knih se mi nikdy nelíbily laminované paperbackové obálky, zdají se mi často až ponižující pro tuto literární odnož. Proto oceňuji odvážně odlišné obálky knih z nakladatelství Gnóm, které mi připomínají výbornou edici Světová četba (Svoboda, Odeon, SNKLU).
Po obsahové stránce je kniha takovou sladkou jednohubkou. Povídky se vyznačují tím, že jsou psané velmi decentně, žádné megalomanské příběhy o záchraně světa ani o dracích nebo cestování časem. Naopak, autorky se zaměřují na malé příběhy lidí, kteří zažívají něco neobyčejného. Navíc jsou vyprávěné ze ženského úhlu pohledu, který je takový... jemnější. Extrémní je tento aspekt v povídce Jak to bylo doopravdy od Pat Murphy, která je na ženském úhlu pohledu prakticky vystavěná. Výborná je také magická povídka Šestměsíců, tři dny od Charlie Jane Anderson, která odohacuje klasický 'vztahový' příběh prvkem cestování času. A funguje to.
Podle mého názoru nejlepší povídka v souboru je paradoxně jediná, která nespadá do žánrové literatury. Skvělá realistické povídka Hejno zahradních plamňáků od Pat Murphy je plná lehkého ironického humoru a hravých slovních nuancí. A plameňáků.

06.06.2020

Nemůžu říct, že by se mi všechny povídky stoprocentně líbily, ale stejně musím hodnotit plným počtem.
Už kvůli té jedné, která se mi líbila asi nejvíc: Šest měsíců, tři dny.
Ale líbilo se mi i "Jak to bylo doopravdy"...
Naopak samotní "plameňáci", kteří jsou tu asi nejvíc vychvalovaní, mě až tak nezaujali. Ale z toho je vidět, jak dobře je soubor vybraný, každý si tam najde "tu svou".

03.06.2020

Nestáva sa často, aby na mňa antológia takto zapôsobila len svojou samotnou kompozíciou. Aj jednotlivé texty sú síce dobré, až výborné, no spolu vytvárajú krásny, harmonický celok, vďaka ktorému poviedky vynikajú ešte viac. Zbierkou sa nesie ružový, ženský jemnocit, ktorý korunuje záverečná, fantastikou ani netknutá poviedka. Výnimočná kniha.

03.06.2019

Na začiatku tohtoročného leta sa mi do rúk dostala táto "drobnosť" odetá do plameniakov. Spríjemňovala mi cesty vlakom do práce a z práce. Deň začal a skončil pri plameniakoch a poviedkach. Americká ženská fantasy je neotrelá, vkusne rozvrhnutá tak, aby Vás zaujímala aj po 15tich stranách, a tak podivne zvláštna s príjemným podtónom mystična. Presne tak ako to má byť.

Na pani Sorensonovú a jej seskveč nie a nie zabudnúť. A na "zlú" kráľovnú tiež. Bravo, Gnóm!

08.07.2018

Takhle to dopadá, když si někdo postaví hlavu a stojí si za svým. Dopadá to skvěle! Láska k tématu (žánr nežánr - to neřeším) z toho cáká od první stránky. Co se týče obsahu, u mě zabodovaly hlavně K. Barnhillová se svou paní Sorensenovou a P. Murphyová se svou "nežánrovou" povídkou, kterou však vyzdvihuji asi nejvíc - plně chápu, že editor-překladatel-vydavatel neodolal. P. Rentzová se svou indiánskou hříčkou nezůstává pozadu. Ostatní povídky mě trochu minuly buď jisotu přepjatostí (Jak to bylo doopravdy) nebo zkrátka přílišnou vyumělkovaností...
Celkem mohu říci, že se jedná o ozdobu knihovny a nemyslím tím pouze vizuál.

19.05.2018

Celá malá antologie byla vybrána (i přeložena) s neobyčejným vkusem a všechny povídky jsou na vysoké úrovni. Dokonce bych se nemohla rozhodnout, pokud bych měla vypíchnout tu nejlepší (nebo nejhorší). Jednoznačně doporučuji nejen milovníkům fantastiky.

04.04.2017

Knížečka z nového nakladatelství Gnóm je hezká, příjemně graficky udělaná a má také milou předmluvu nakladatele. Některé povídky se mi líbily: Jak to bylo doopravdy, Paní Sorensenová a seskveč ( chápala jsem a bavila se), některé mě nezaujaly nebo i nudily, snad proto, že nejsem až takový nadšenec žánru sci-fi. Nakladatelství přeji hodně úspěchů.

04.01.2017

Tahle malá antologie mladýho nakladatelství Gnóm! nabízí šest povídek, který se vyznačujou především tím, že je napsaly ženy a ženy taky vystupujou v hlavních rolích. Jedná se o drobnej průřez ženskou sférou americké fantastiky, a texty tak nejde označit ani za čistokrevný sci-fi, ani za čistokrevný fantasy, spíš za ne-realistickou literaturu, pro kterou je na prvním místě dobře zvládnutý vypravěčství. Máme tu civilní indiánský sci-fi se strojem času, cestopis vedenej představivostí, cosi jako pohádku naruby, magickej realismus, příběh o předpovídání budoucnosti… a na závěr potom povídku, ve které se fantastickej prvek neobjevuje vůbec. K tomu míří moje jediná výtka. I když se všechny příběhy četly pěkně, ten poslední mi do antologie neseděl. Čekal jsem šest povídek od šesti autorek, nakonec ale bylo autorek jen pět a text bez žánrovejch prvků mi připadal jako takovej menší podraz. Jeho přítomnost si vysvětluju tím, že Jakub Němeček, kterej antologii sestavil a kterej taky všechny příběhy přeložil - a to dobře -, chtěl dát jasně najevo, že si bude dělat věci po svým. (Což se mi jinak líbí, přišel s něčím, co tu ještě nebylo, a jeho nakladatelství slibuje do budoucna skvělý čtenářský zážitky. Snad se mu bude dařit!)

07.09.2016

Velmi dobrá antologie od velmi dobrých autorek scifi. Hodnotím obsah a ne nějaký obal. I když vím, že někdo knihy podle toho nakupuje.

06.06.2016

Na Plameňáka jsem narazila náhodou v knihovně a ihned mě zaujal jeho obal; i když tento postup při výběru knihy zřídkakdy využívám a nenechávám se zlákat obalem, u tohoto případu se nedalo odolat. Risk je zisk, jak se říká. Ale ani obsah nezklamal a nabídl hned šest úžasných a originálních povídek.
Nejlépe se mi četla povídka od Ursuly K. Le Guinové jménem Velká radost – o nadnárodní korporaci téhož jména, která dodává radost lidem unuděným z prostředí letiště prostřednictvím duševní metody, jenž klienty dovede na tematické ostrovy, kde mohou odpočívat a užívat si. Co ale místní obyvatelé? Kdy na ně přijde řada?
Opravdu jsem si užívala čtení variace na Sněhurku Jak to bylo doopravdy od Pat Murphyové. Není to klasické fantasy nebo sci-fi, to ale nijak nesnižuje úroveň této povídky. Na tomto příběhu je určitě zajímavá ich-forma a vyprávění z pohledu „zlé“ královny.
Myslím, že výběr povídek je velmi zdařilý, co příběh, to unikát. Doporučuji.

10.04.2016

Vydařená kniha - ke čtení láká už malým sexy formátem a hezkou grafikou obálky. Nezklamou ani zařazené povídky. Nejvíce se mi líbila poslední z nich (která jediná je mimo žánr fantastiky). Vypráví o hravém střetu mezi předsedou sdružení vlastníků nemovitostí v jednom americkém satelitním městečku a nekonvenční vlastnicí jednoho z domů. Povídka je strukturovaná podobně jako pohádky: konfliktní situace je jasná hned na počátku a opakuje se postupně v různých modifikacích. Vše začíná přistěhováním nové sousedky a následuje několik kol jejích střetů s poněkud úzkoprsým předsedou sdružení vlastníků nemovitostí; jejich spor se vždy projednává na schůzi sdružení. Výsledek každého kola diskusního "souboje" se pak projeví v doplnění stanov sdružení.