Rychlostní zbraň
Megan E. O'Keefe
Protektorát série
1. díl >
Space opera plná velkolepých vesmírných bitev, smrtonosné galaktické politiky a nevyzpytatelné umělé inteligence. Sanda si pamatuje, jak explodovala její stíhačka… a pak už nic. Čekala, že ji najdou její lidé a že po probuzení spatří přátelské tváře. Že ji zdravotníci dají dohromady a ona půjde znovu bojovat. Jenže ve skutečnosti se probudí o dvě stě třicet let později, na opuštěné nepřátelské hvězdné lodi jménem Světlo Berossu — ačkoli loď sama si raději říká Bero. Bero Sandě prozradí, že je po válce. Že došlo ke zničení celé Sluneční soustavy. Ale co dalšího se v oněch dvou staletích přihodilo? Koneckonců v bezedných hlubinách kosmu je možné úplně všechno.... celý text
Přidat komentář
Nebylo to špatné, ale na můj vkus tady bylo až moc omáčky okolo a nebylo by od věci příběh o pár (nebo spíš o trochu víc) stránek seškrtat, aby dostal nějaký spád. Také dějové linky mi přišly dost nevyrovnané. I když Sanda určitě nepatří moje nejoblíbenější knižní hrdinky, ona společně s Berem mě bavila nejvíc, u Jules mě poháněla dál pouze touha zjistit, co se děje a na ní jako postavě mi vlastně nezáleželo, a Biranovy kapitoly mě často už vyloženě nudily.
Co ale oceňuji na celé sérii je diverzita postav, která mi vůbec nepřijde tlačená na sílu a to je něco, co mám sci-fi obecně ráda. Každý je nějaký a ostatní to zkrátka berou tak, jak to je, a není vůbec nutné knihu nálepkovat jako LGBT+.
Řekla bych, že je to takové odlehčené sci-fi pro lidi, kteří úplně neholdují technikáliím a spíš preferují vztahy mezi postavami, špetku romantiky, ale také hodně politikaření.
Aleš Drobek je extrémně dobrý překladatel a já jsem ochotna připustit že část hodnocení patří vyloženě jemu, ale samotná kniha byť poskládaná do několika časových ( lokálních) perspektiv drží pěkně pohromadě a a ta porce stran je prostě nezbytností.
Ano je to korektní, je to současné, ale he to sakra dobré a nesmírně se těším na další díly, má to slušné tempo a přesvědčivé postavy. Space opery je sakra málo..
Drhne to a skřípe... Jsem v půlce a už teď vím, že to nedočtu. Zvlášť, když jsem se dozvěděla, že to má být trilogie a tohle je první díl, takže to nemá konec. Další díly rozhodně nechci.
Inteligentní lodě šly pojmout mnohem lépe, věčná škoda nevyužitého potenciálu. Sanda to všechno neutáhne a není tak dobře prokreslená, aby mě to přimělo číst dál. Je mi celkem fuk, co s ní bude a to by se asi čtenáři dít nemělo.
Místy hyperkorektní, kdyby to byl film, tvůrci by si mnuli ruce - ještě dosadíme povinného černocha a máme tam všechno. Škoda. Jsem ráda, že ji mám z knihovny a nebyla to zbytečná koupě.
EDIT: Tak jsem to nakonec dočetla. Přesně v polovině, na stránku přesně (z 546 stran, šílené a to mám tlusté knihy ráda), to konečně začalo mít trochu spád. Tři dějové linky, z čehož jedna tak roztahaná, že jsem vždycky zapomněla, co se tam vlastně dělo, než jsem se k ní znovu pročetla. Knize by velmi, velmi prospělo zúžení. A jak jsem psala dříve, je to trilogie, takže kniha je neukončená. Má frustrace trvá, bichle jako hrom a příběh není zakončen. Další číst nehodlám, život je krátký, na čtení nedobrých knih.
PS: I ten povinný černoch tam byl.
Průměrné. To znamená, že jsem to byla schopná dočíst do konce, ale podruhé si knihu nepřečtu. Moc stran, málo akce.
Řekla bych, že je to space opera pro holky (žádné technikálie, špetka romantiky). Přemýšlím, co nového autorka přinesla: jednoznačně skvělou hrdinku, taková postava nebývá často. Jinak nic moc originálního, o chytrých lodích už jsme četli dost, stejně tak o cestování časoprostorovými branami. Celou knihu táhne Sanda a kvůli ní dávám o hvězdu víc.
Štítky knihy
vesmír space opera umělá inteligence, AI
Skrýt reklamy
Bohužel.
Moc omáčky, zbytečně natahované. Občas autorka skáče až moc mezi různými ději.
Mluvčí Biran má pouze dva otce. Hacker si říká "to" místo on/ona. Genderově neutrální hlas kosmické lodi a podobně. Na můj vkus až moc LGBT+