Pýcha a předsudek
Jane Austen
Slavný román Jane Austenové vykresluje, jak může nový mladý soused převrátit vzhůru nohama život v rodině s pěti dcerami. V ovzduší se vznáší pýcha, láska, předsudky, společenské konvence, zlomená srdce i společenský skandál, ale také sebepoznání a pochopení. Příběh lásky a hodnot odkrývá vztahy mezi společenskými vrstvami Anglie na přelomu 18. a 19. století a s jemnou, avšak nepřehlédnutelnou ironií líčí prostředí anglického venkova, tamní rodinné vztahy a snahy matek najít svým dcerám vhodné ženichy. Autorka se pohybuje na hraně odlehčeného a vážného tónu, její vtipné postřehy prozrazují bystrou a nemilosrdnou pozorovatelku. Nový překlad Kateřiny Hilské dává vyprávění svěží tempo, přičemž nic neubírá na zmíněné ironičnosti, a svět Elizabeth Bennetové a pana Darcyho je v jejím podání barevnější a jasnější, než jak jsme ho znali doposud.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Slovart (ČR)Originální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Chtěla jsem tomu dát šanci, vzhledem k tomu, že je to klasika navíc s tak dobrým hodnocením.
Ale ani když přehlídnu ten fakt ve které době to bylo psané, nelíbilo se mi to. Nelíbily se mi postavy, nebyl tam skoro nikdo, kdo by mě svým chováním neštval, ale hlavně to prostě byla knížka o ničem. Úplně o ničem. Chápu, že to tak v té době asi bylo, ale absolutně by mě fakt nebavilo celej den sedět na zadku, pít čaj, drbat kdo kde s kým jak a proč a čekat jenom na to, že si vezmu prvního bohatýho chlapa, kterej se zrovna vochomejtne kolem. A ta faleš těch lidí a vlezdoprdelkovství.
Rozhovory postav o ničem, často jsem ani nevěděla o čem se baví ať už proto, že to byla totální kravina nebo mě to absolutně nezajímalo.
Do čtení jsem se musela nutit a už jsem to jenom chtěla mít za sebou co nejdřív. Takhle jsem se u knížky už dlouho nenudila. Žádnej děj, prostě úplně o ničem. Nuda.
Dlouho jsem se klasickým dílům vyhýbala s pocitem, že by mě zajisté nebavily. Je možné, že jsem měla pravdu, že ve dvaceti by mě toto dílo nijak výrazně neoslovilo, teď však musím říct jednoduše BRAVO autorce, neboť četba je to opravdu skvostná. Tak vtipně, přesně a autenticky popsat společnost, lidské charaktery, obrazy mi před očima jen míjely jako film, jsem opravdu nadšená. A pan Bennet, tak do toho jsem se prostě beznadějně zamilovala. Knihu rozhodně doporučuji.
Zdlouhavá kritika společnosti roku 1813, hlavně v otázkách manželství, bohatství a společenského postavení. Za romantickou lovestory příběh nepovažuji a co jsem pochopila, tak ani romantickým sladkobolným příběhem být neměl. Knihu jsem přečetla jen a kvůli dořešení loňské výzvy a dala mi zabrat. Rozhovory jsou velmi květnaté, mluva dosti spletitá a ještě ke všemu se mi pletly všechny ty postavy a věčně jsem nevěděla, o kom se hovoří. Holt nejsem zběhlá ve sledování příbuzenských linek, kdo je s kým bratranec a kdo si koho bere... čtenářky té doby na to byly nejspíš jiné přebornice a na nic takového by si bývaly nestěžovaly. Romantiku a zamilovanost lze v knize hledat tak akorát lupou, sotva jsem zvládla rozklíčovat, kdy vůbec k nějakým citům u jednoho i druhého došlo, ale to asi taky patří k té době, láska tehdy v takové společnosti nebyla moc na pořadu dne. No a řeknu to na plnou pusu, ale kniha je opravdu velmi nudná a musela jsem se do čtení dlouho přemlouvat a vynaložit úsilí, abych ji zvládla dočíst. Lituji studenty v anglofonních zemích, kteří musí dílo rozebírat ze všech úhlů na hodinách literatury.
Poprvé jsem četla kdysi dávno na gymplu, ale hodně jsem z toho zapomněla. A tak bylo na čase si opět připomenout, která z našich hlavních postav je pyšná a která plná předsudků. ;-)
A i tentokrát hodnotím naplno. Nevím, jak to autorka udělala, ale mám z téhle knihy opět takový povznášející pocit potřeby pracovat na svém charakteru, ušlechtilosti, na vysokých morálních standardech. Nevím, do jaké míry to byl autorčin záměr, ale pamatuju si, jak jsem to z knihy cítila kdysi a teď jsem to cítila opět.
Baví mne ten vnitřní přerod hlavních postav, ta vnitřní sebereflexe, sebezpyt a proměňující se pohled nejen na sebe, ale i na svět okolo. Ta sonda do nitra hlavních postav, hlavně Elisabeth, mne moc bavila - skvěle propracované, užívala jsem si to.
Pro někoho by to mohlo být svým způsobem příliš idealistické, na hranici reálnosti, možná moc naivní, moralizující. Ale já se v tom skoro až rochnila.
Poslouchala jsem to tentokrát jako audioknihu v podání Dany Černé, jejíž přednes byl moc fajn.
Kniha od Jane Austen velice přesně popisuje život žen na přelomu 18. a 19. století. Snaha paní Bennetové provdat svých pět dcer za někoho bohatého je urputná. Ale v té době to bylo úplně běžné, nebyla výjimkou.
Výjimkou byla spíše její dcera Elisabeth, její názory jsou podobné těm dnešním, proto si nerozumí s matkou a vlastně ani s většinou okolí. Za to je to miláček otce, pana Benneta, který mi svým sarkasmem a černým humorem byl velmi sympatický. Na rozdíl od své stupidní manželky.
A pak se na scéně objeví dva muži, pan Bingley se svým přítelem Darcym. Ale jak to skončí, to si musí každý přečíst sám...
vysloveně špatné to nebylo, ale nic moc to ve mně nezanechalo, kvůli čemuž zde budu šetřit slovy - takřka měsíc po dočtení už si pomalu nic nepamatuju
Jakoby přišlo mi, že se tam nic moc neděje. Jen takové repetativní pletichy. Ovšem od poloviny do konce už to bylo docela zábavné. I tak to ale rozhodně nebude jedna z mých oblíbenějších knih...
Kniha, která nikdy neomrzí. Četla jsem ji už 3x a rozhodně si ji přečtu zas. Austenová píše famózně. Určitě patří na seznam mých oblíbených knih. Jednoznačně dávám 5*.
Audiokniha - Tak nějak jsem to musela překousat... kniha je odrazem té doby. Rušila mě postava matky... tu její hloupost jsem těžko překousávala. Děj byl předvídatelný. Pokud se posuneme o pár desítek let v čase, musím říci, že Jih proti Severu od Mitchellové je nesrovnatelně lepší. Přesto všechno dobře dopadlo a já knihu dočetla.
Pýcha a předsudek mi učarovala. Intriky a faleš, glosované s trochou zdravého cynismu a ironie, složité charaktery, mívající "veřejnou" a "soukromou" tvář. Vlastně se nic moc neděje, protagonisté se jen schází, intrikaří, lžou, plánují, manipulují, svádějí a všelicos namluví.
Naprosto dokonale čtivé a strhující, inteligentní, se zajímavými protagonisty (zejména těmi ženskými, poutavých ženských postav je, zejména teda v převažující muži psané literatuře, nedostatek), i když nakonec asi trochu předvídatelné.
Rozhodně jedna z nejčtivějších klasik vůbec.
Název: Pýcha a předsudek
Autorka: Jane Austenová
Počet stran: 295
Vydalo nakladatelství: Slovart (2017)
Ve spolupráci s: Megaknihy.cz
Další knihy autorky: Emma, Northangerské opatství, Rozum a cit
Co já na to:
Snad každý už viděl alespoň film. Mě samotnou ale překvapilo, jak to bylo přesné a líbily se mi obě verze. Ta knižní, to je základ a ta filmová vám dá tváře ke knižním postavám.
Samotný příběh je asi dobře známý, rodina, která má za úkol provdat a co mož á nejlépe všechny své dcery.
Potkáváme zde citlivou a jemnou Jane, naši velmi svou Lizzy a další dcery a sestry, které už mi tak zajímavé nepřišly.
Za to mě dostala služebná pana Darceyho, o které nám aurka uvádí, že je inteligentní, což mi přišlo zajímavé. A celkově toto dílo ukazuje mnohé o tehdejší společnosti. Vyšší třídu, kam každý chce patřit, ale zároveň si neuvědomuje, jaké sňatkové intriky a zvětšování majetku mají tyto rodiny na práci.
Lizzy je mi samozřejmě nejbližší. Je bystrá, temperamentní a taky trošku pyšná a má předsudky. Aby ne, když je v tak citlivém věku.
Za knihu v rámci spolupráce děkuji Megaknihy.cz
Na přebalu knihy je napsáno "jeden z prvních rodinných románů", a já po prvních stránkách nabyla spíše dojmu, že je to jeden z prvních scénářů k sitcomu - někdo přijde, něco řekne a zase odejde.
Činností, ve smyslu, že by někdo něco dělal, je v knize pomálu. V zásadě lze říci, že Angličanky z vyšší společnosti v době Austen měly podobný režim jako nemocniční pacienti. Čekat, čekat, nic nedělat, třeba si číst nebo vyšívat a jít na procházku. Jediným úkolem bylo vdát se - a autorka řeší přelomovou myšlenku, že mimo svoji kastu.
Jaké štěstí, že jsme se tak moc posunuli jinam!
Ale když přijmete nudu v životech hlavních postav, tak je to velmi, velmi příjemné čtení. Se sladkým koncem na závěr.
Tato kniha mě upřímně moc nebavila, očekávala jsem od ní hodně vzhledem k tomu, že se oni píše v hodně knihách. Ano zamyšlení nad pýchou a předsudkem je v knize napsané skvěle, ale děj už mě tolik nenadchnul.
Tento obľúbený román od Jane Austen dýcha anglickou dobovou atmosférou. Jane a Elisabeth sú tie rozumnejšie sestry, Lýdia a Kitty zase splašené a Mary je niekde na pomedzí. V románe sledujeme náklonnosť, predsudky, tancovačky, cestovanie a samozrejme aj viaceré žiadosti o ruku. Darcy a Lisa sú jednoducho nádherná dvojica svetovej literatúry.
Samozřejmě asi nejsem cílovka, ale přesto musím říct, že šlo o kvalitní knihu. Ano, té někdy až naivní romantiky tam na mě bylo možná až moc a celkově to skončilo až moc růžově, ale četlo se to dobře a myslím, že to podalo víceméně věrný obrázek o tehdejší aristokracii, kde největší starostí bylo dobře provdat svou dceru. Myslím, že je dobře občas vystoupit ze své literární bubliny a přečíst si i trochu žánrově odlišnou knihu, jako je tato.
Nostalgické spomienky na moje literárno-kritické študijné začiatky a tiež prvé pokusy o čítanie v angličtine a hlavne prvý radostný úspech, kedy som dielo poberala a sledovala v tom cudzom jazyku ako celok, stíhala, užívala si a chápala, zabudla, že nečítam v rodnej reči. :))) Okrem toho sa mi akožto dievčaťu mladému príbeh veľmi páčil, mohla som sa trochu uvoľniť uprostred celej záplavy vážnych a náročných diel, ktoré sme museli z týždňa na týždeň čítať a detailne komplikovane rozoberať. Príjemné, upokojujúce, rada som sa k tomu vrátila v slovenčine pre výzvu a pre porovnanie - po tom ako som videla filmové adaptácie, vrátane jednej veľmi vtipnej bollywoodskej (Bride and Prejudice) :D
Nečekal jsem nadšení, ale tohle čtení alespoň do půlky bolelo. Vlastně se to nečetlo špatně, slovní obraty jsou zajímavé, jen jsem necítil takovou tu motivaci rychle pokračovat, bylo mi to tak nějak jedno.
Je to samozřejmě 200 let staré, ale uvažování a jednání těch lidí je vážně otravné. Nevím, zda se tenkrát jednalo o satiru společnosti, každopádně neustálé podbízení a prázdné tlachání mě pravidelně a úspěšně po večerech uspávalo po 3 stranách.
Druhá půlka se jeví už zajímavěji a dala by se i nazvat zábavnou.
Celé sráží navíc otřesné vydání od Omegy z roku 2015, kde jsou na mou věru úplně nestoudné gramatické chyby, které na první pohled bijí do očí. A za to někdo dostal zaplaceno :)
Podívám se někdy i na film, Keira by mohla být dobrou Elizabeth.
Štítky knihy
Anglie láska pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány historické romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty
Autorovy další knížky
2007 | Emma |
1996 | Rozum a cit |
2007 | Opatství Northanger |
2009 | Sanditon |
2006 | Mansfieldské panství |
Když jsem knížku začínala číst, čekala jsem od toho víc. Doufala jsem že mě snad pohltí nový žánr a začnu číst tyto klasiky. Možná za pár let si k tomu znova sednu a začne mě to bavit. Možná jsem na to moc mladá abych četla tyto knížky. Knížka je napsaná přesně pro danou věkovou kategorii a já jako dospívající to ještě pořádně nepochopila. Ale abych sem nepsala pouze negativní názor tak v knížce jsou pozitiva která mě zaujala. Knížka hezky popisuje jak se dřív žilo. Za mě bychom tyto věci měli vědět a uvědomit si jak bývali lidé kdysi skromní. Takže knížce dávám tři hvězdičky. Snad mě za 10 let nezklame a konečně jí snad pochopím :).