Samolásky a soulásky

05.10.2011

Josef „Pepson“ Snětivý své čtenářstvo obšťastňuje v malých dávkách, ale zato velmi pravidelně. Jeho knížky tedy nejsou rozsahem podobny dílům ruských realistů, ale o to častěji se na pultech objevují. Tématicky se příliš neodchylují. Ústředním ideou jsou vždy vztahy mezi muži a něžnějším pohlavím, které se v podání tohoto zpěváka, spisovatele, nakladatele a především všímavého realisty dají charakterizovat jedním Murphyho citátem:
"Mezi inteligentním mužem a blbcem není žádný rozdíl, pokud se zamilují." Jeho příběhy se vyznačují úsměvným nadhledem, vtipným závěrem, úžasnými hláškami a to vše o tom, jak muži se při pohledu na ženskou sukni doslova změní v naivně (ne)myslící hormon.
Ve sbírce „Samolásky & soulásky“ pro nás připravil celkem pět příběhů. Titulní a nejrozsáhlejší je povídka s názvem „Láska online“. Pokud si termín online spojujete s počítači a internetem, tak o tématu příběhu budete mít jasno. Počítače, internet či mobilní sítě jsou dneska hlavními a de facto jedinými komunikačními prostředky mezi lidmi. A tak i funguje společenský či milostný život našeho třicátníka Jiřího Malíka. Pracuje v jednom nakladatelství v kanceláři na počítači, je stále svobodný, a jeho partnerkami jsou neuvěřitelně svůdné a ochotné dívky a ženy s jedním jediným problémem – jsou pouze na internetu. Ale to se změní jedním pracovním emailem od jisté paní Matouškové. Skvělý příběh, který sice není námětem a pointou nijak originální (když neznámá dívka začne Jiřímu do emailu a SMS psát, jak leží nahá a nudí se, je v tom cítit jasná čertovina…), ale skvělé je především zpracováním charakteru moderního metromana, jeho stylu myšlení a životních cílů. A hlavně humoru, to je na všech jeho příbězích to nejpodstatnější. Všechno brát s náležitým nadhledem. Snad jedině povídka „Advent“ , která proniká do hájenství fantastiky, takovým ironickým humorem nesrší.
Dalším skvělým příkladem machismu je povídka „Sladké (půl)maratonky“. Přiznejme si upřímně, kolik chlapů po ukončení školní docházky se ještě pravidelně věnuje tělesné výchově? Ale stačí např. pohled na pohupující se „půlky“ krásných běžkyň, a oplácaný chlapík je schopen se zabít, jen aby je směl pozorovat kilometry před sebou.
Spisovatelka Hana Marie Körnerová charakterizuje jeho příběhy jako vtipné, drzé, mírně cynické atd. Já bych jen přidal slovíčko báječné. Prostě báječná oddechová zábava pro čtenáře i čtenářky.