Domeček pro panenky
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/6911/bmid_domecek-pro-panenky-ouX-6911.jpeg
5
490
490
Druhý díl městské fantasy Neila Gaimana, kde musí Sandman nejen čelit rebelujícím nočním můrám, ale i mladé dámě, která se k vlastní smůle stane "vírem snění". Sandman Neila Gaimana je tou nejnápaditější a nejuhrančivější knihou v dnešním mainstreamovém komiksu - a taky tou nejradikálnější. Gaiman v ní vypráví pochmurné, ujeté a někdy deprimující příběhy o náladových, smůlou potrefených bozích a chybujících lidech a dokonce se mu povede pravý husarský kousek: Smrt v jeho podání je konečně něco, po čem by člověk mohl umřít touhou. Ale i ve svých zcela nezemských momentech je největším a nejvíce znepokojujícím Sandmanovým kladem to, že všechny jeho hrůzy a všechny jeho naděje jsou jen tak hluboké a podvědomé jako samotné lidské srdce. Číst Sandmana je číst víc než číst nový nápaditý komiks: znamená to číst silnou novou literaturu, v níž čerstvě zaznívá ozvěna nadčasových mýtů.... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2003 , CrewOriginální název:
The Doll's House, 2003
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
80% - Rose Walkerová, vnučka Unity, která po zajetí Sandmana v roce 1916 celý život prospala, se po setkání s babičkou vydává hledat svého bratra. Mnohem zásadnějším objevem se však stane to, že je vírem, který dokáže spojit sny všech spících lidí do jednoho a totálně rozložit říši snů. A takové víry Sandman po předchozí špatné zkušenosti musí likvidovat hned v počátku...
Stejný styl a stejná úroveň jako v prvním dílu potěší. Jednotlivé příběhy na sebe možná o něco víc navazují. A je tu začleněna celá řada hodně zajímavých figurek - jako třeba Roseini spolubydlící, zejména Gilbert, který kdysi v říši snů býval zeleným rájem. Anebo sběratelé v čele s Korinťanem.
Nejsilnějším a zároveň nejujetějším příběhem je totiž právě ten o obilninové konferenci sběratelů (masových vrahů) - ty jejich panelové diskuze na témata související s jejich "životním stylem" byly fakt vypečené, v těchhle dialozích je zkrátka Gaiman mistr:-) Stejně jako momenty, kdy občas došlo k porušení pravidla o nekálení si do vlastního hnízda a zákazu provozování sběratelství. Nakonec to možná ale bude jediný příběh, který mi utkví v paměti, nevím, pořád se s tím komiksovým stylem nějak nemohu sžít a příběhy si pořádně prožít a užít jako při běžném čtení (nebo koukání na film). Jako ano, moje zkušenost s komiksy se omezuje možná tak na Mause a Persepolis, no a asi to zatím nestačí. Ale do dalších dílů i tak vytrvám, protože Neila Gaimana mám z jeho jiné tvorby prostě ráda.
Za najlepšiu pointu zo všetkých považujem tú, keď Haku (v Spirited Away) prezradil svoj pôvod.
A Gaiman tu niečo podobné použil o dekádu skôr.
Oproti první knize prakticky nemusím měnit hodnocení. Velice drsná až hororová fantazie a množství nápadů, tentokrát i těch grafických (toto "udržování čtenáře v pozornosti" já opravdu můžu). Zlepšila se kresba a ubylo propojení mimo Sandmana. A ještě více jsou vidět povedené hrátky jednotlivých sešitů v rámci příběhu celé knihy. A, jak jen to jde u nenormálního Sandmana říct, je Gaiman trochu více nohama na zemi, než zfilmovaná adaptace.
Tady se mi líbilo více komiksové zpracování, než to seriálové. Možná snad až na linku Lyta/Hector to se mi líbilo více v seriálu.
Po úžasném propojení Zámku a Klíče se Sandmanem jsem si musel konečně přečíst barevné vydání prvních dílů, které roky akorát stojí v knihovně. A byl to opět skvělý a mrazivý zážitek, za mě je tato kniha pomyslným vrcholem série a tím nejlepším, co ze sebe Gaiman dostal. Obilná konference, co dodat? Barva se povedla, Joe Hill ve své skvělé povídce potvrdil, že Sandmana přepečlivě četl taky a tudíž nezbývá, než jen vzdát hold!
Řekl bych, že tak jak se mi u první série líbilo trochu více filmové zpracování, v případě druhého dílu to mám obráceně. Navíc některé věci v příbězích jsem pochopil lépe právě z komiksu. Nicméně obojí zpracování je kvalitní. Samotný příběh dost drsný. Ted ještě někde sehnat pokračování :-)
Jestli to nebude láska.
Baví mě, jak to až na poslední stránce všechno zapadne.
Moc se mi líbilo vystoupení postav z prvního dílu. Jak jsem stará, tak jsem okouzlená...
Zásadní chybu jsem udělal, když jsem Sandmana tak dlouho odkládal, až se udělal seriál a já ho viděl dříve. Prvním dvě knihám nesahá ani po kotníky! Skvělá věc.
Druhý díl si udržel stejnou hladinku jako díl první :) ilustrace se mi líbily trošku více
Druhé pokračování Sandmana bylo prostě.... skvělé, úžasné, prostě jsem se od toho nemohla odtrhnout. Těším se až si přečtu další díl a doporučuji!
Skvělé pokračování komiksu o pánu Snů, mohlo ho tam být klidně více, ale opět dechberoucí napínavé čtení.
Druhý díl "Sandmanovské" ságy. Opět výborný příběh, především úvodní sešit Příběhy psané v písku a čtvrtý sešit Miláčci štěstěny. Kresba je trochu zastaralejší, ale přišla mi o trochu hezčí než u prvního dílu. Četl jsem jak černobílé tak barevné vydání, a novější barevné vydání se mi líbí více. Celkově bych druhý díl hodnotil jako o chlup lepší než díl první.
Tohle bylo zase moc dobré, obilninová konference , ta byla nejvíc. :D
Dávám si každý den jednu kapitolu a moc mě to tak baví. Co ale musím říct je, že mě až zaráží ztvárnění seriálu. Já vím, že je doba, jaká je. Pohlaví se musí "vyvažovat" to samé i s barvou pleti, ale v seriálu to bylo až moc. Moc! Tady vidím, že knihy vypadají zcela normálně. A jsem za to vlastně ráda.
Moc se mi to líbilo. :)
Zase budu vybočovat: druhý díl je za mě slabší než první, ale stejně je to 5***** hvězdičková záležitost. Především části Miláček štěstěny a Konference sběratelů.
Opět skvělé, ale tentokrát o fous slabší. Těžko se popisuje proč - snově ujetých až psychedelicky horrorových výjevů se najde dostatek, stejně jako zajímavých postav a jejich osobních dramat. Je to hravé, svěží, brutální... nicméně natolik zvláštně odvyprávěné, že i když se v ději dá pohodlně vyznat, rotuje mezi charaktery příliš rychle. Nedařilo se mi lidsky sžít ani s Rose, která je mimo Sandmana jakýmsi středobodem tohoto svazku.
Nicméně i když kolem mě řada postav jen profrčela a zmizela zpátky do temnoty, je tu mnoho nezapomenutelných výjevů. Obilninová konference a její účastníci. Čtvrtá část knihy. Korinťan. Ztvárnění víru. Touha. Dalo by se pokračovat donekonečna, ale fakt je, že jde o záležitosti, které se usadí v hlavě a přetrvají dlouhá léta. Jsem rád, že jsem si tento komiks naditý fantazií opět připomněl.
Pokud jste si užili první svazek, u druhého není o čem diskutovat.
Druhý díl se mi četl docela hůř než první... Je totiž o poznání méně magický a mystický, naopak se hodně zabývá osobními dramaty a děj je zaměřený na Rose, která mi nepřišla tak zajímavá. Sice je její příběh zpracovaný lépe než v seriálu, ale v některých částech to pro mě byla trošku nuda a někdy tam chybělo více vysvětlit, co se děje. Třeba část, kde se Rose shledá s bratrem je taková urychlená a bez většího kontextu, případně hlubší vysvětlení, jak se ten bráška vlastně dostal někam pryč, když Rose žije s mámou. Jinak je to ale klasicky zajímavé a výpravné. Kapitoly s Morfeem byly fajn, i když se zase vyskytly takové ty známé odbočky jako třeba nesmrtelný přítel apod. Celkově byl nápad druhého dílu originální a přinesl i hodně zajímavých momentů, ať už schůze vrahů, tak vznik a genetika Rose a víru, tak Morfeova promluva k zločincům a následky. Líbila se mi postava Zeleného ráje, ale i Korinťana, ten má docela velký potenciál, takže doufám, že s ním ještě není úplný konec, ale to uvidíme.
Opravdu je to pro mě taková nudnější kapitola, i když je kvalitní a dobrá. Popravdě co od Gaimana není, když máme rádi jeho styl. Přesto doufám, že se další díl bude věnovat už zase něčemu magičtějšímu a uvidíme více Říše snů a Morfea. Solidně se rozjely zápletky mezi Večnými, spory s Touhou a spojenectví se Zoufalstvím, to jsou zápletky, které mají obrovský potenciál. Trošku bych zanevřel na ty kapitoly vytržené z kontextu, ale i ty jsou někdy osvěžující a obohacující. Chci vidět více Věčných!
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Byla to vynikající četba docela se mi to líbílo