Sbohem, Eri
Tacuki Fudžimoto (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531266/bmid_sbohem-eri-65bd26d33580b.jpg
4
47
47
„Chci, abys mě natáčel až do poslední chvíle.“ Jútova kameramanská cesta započala přáním jeho nemocné matky. Když se po její smrti rozhodne spáchat sebevraždu, setká se na střeše nemocnice s tajemnou kráskou jménem Eri. Na Eriin popud se společně pustí do tvorby nového filmu. Júta však netuší, jaké tajemství dívka skrývá... Příběh dvou mladých lidí ponořených do natáčení filmu, ve kterém se výbušně mísí realita s fantazií!... celý text
Přidat komentář
Fudžimoto je známý hlavně jako autor Chainsaw-mana. A upřímně? Asi by měl radši zůstat u tohoto žánru. Sbohem, Erin se mi hrozně nelíbilo. Panelování OK, kresba taky, ale s jedním velkým problémem - některé panely jsou (asi pro iluzi pohybu) rozmazané. A mně to doslova zvedalo žaludek. Ta neschopnost zaostřit mi byla doslova fyzicky nepříjemná, asi jako když máte nové brýle. Nedokázal jsem ocenit ani jednu z hlavních postav, vůbec mě nezajímaly, postupné odhalování mě nechávalo úplně chladným. Nic jsem při čtení necítil a to považuju za největší problém, protože prostor pro hloubky tu byl obrovský.
Tématem celé útlé knihy není překvapivě samotné umírání, i když samozřejmě se okolo něj točí velká část příběhu. Jde ale hlavně o to, jací jsou lidé za kamerou. A to z obou stran. Byli takoví, jak si je budeme díky záznamům pamatovat? Kolik z toho je skutečnost a co je pouze fikcí? Díky perfektní kresbě a uchvacující atmosféře, kdy se třeba jeden panel několikrát opakuje jen s nepatrnou obměnou, vás kniha vtáhne a nepustí, dokud jí nepřečtete. A musím se přiznat, že ani na konci jsem si nebyl jistý, co bylo Jútovým příběhem a co "jen filmem".
To byla naprostá bomba! Postavy byly super,příběh fajn,krásná kresba. Líbí se mi,že místy čtenář ani neví,jestli se dívá na film či realitu. Fujimoto opět nezklamal. Opravdu vydařená manga. 10/10
Ono je to asi vec očakávaní. Keď som si prečítal anotáciu, okamžite mi na myseľ pribehlo Chci sníst tvoji slinivku. Nebolo to nič náročné, keďže je to jedna z najnezabudnuteľnejších máng, aké som kedy čítal. Pri prečítaní anotácie Sbohem, Eri sa doslova ponúka zrovnanie s týmto dielom. Lenže hoc je smrť kľúčová v oboch príbehoch (v Sbohem, Eri dokonca dvakrát), Sbohem, Eri je o niečom inom. Autora akoby ani nezaujímal ponor do smútku, vyrovnanie sa so smrťou a ak predsa, tak značne špecifické a trvajúce len pár strán). Ako keby mu nešlo o rozbor psychiky jedinca, ktorý práve prišiel o blízku osobu. Čiže ak si preventívne od manželky/manžela požičiavate papierové vreckovky... pokojne ich vráťte naspäť. Aspoň mňa táto manga nedojala temer vôbec. Myslel som si, že v istom bode to začne byť nálož citov a explodujúcich emócií, ale nie, proste Tacuki Fudžimoto rozpráva úplne iný typ príbehu. No a v tom je problém. Nie v tom, že lacno nekopíruje Chci sníst tvoji slinivku, ale v tom, že vlastne tak nejakej neviem, o čo presne mu šlo, čo tým chcel povedať... a či vôbec niečo. Keď na konci došlo k pomerne razantnému twistu, tak som si pravdupovediac začal ťukať po čele a pýtal som sa: na čo to bolo dobré? Samého ma to mrzí, čakal som bombu, ale tá sa nedostavila. Pritom samo osebe to samozrejme nie je zlé. Postavy sú vcelku sympatické, dialógy fajn, má to ako-takú atmosféru a zápletka točiaca sa okolo smrti a filmov nie je vôbec márna. Lež, skrátka, nadšenie sa nedostavilo.
Jaké to je natočit něčí smrt?
Jútova matka měla před smrtí jediné přání, a to, aby ji natáčel až do poslední chvilky. Když po její smrti ze záběrů vytvoří film, tak ho všichni odsoudí. Rozhodne se proto spáchat sebevraždu. Na střeše nemocnice, ze které chtěl skočit, ale potká krásnou a tajemnou Eri, která mu v tom zabrání. Spřátelí se a společně začnou pracovat na novém filmu. Júta ovšem netuší, že má Eri jedno velké tajemství
Sbohem, Eri, je jednodílná manga s velmi zajímavou a poutavou zápletkou, krásnou kresbou a nečekaným koncem.
V příběhu se již od počátku mísí realita s fantazií a vy si tak nikdy nebudete moct být jisti tím, že to, co čtete, je součást hlavní dějové linky, nebo je to součást filmu, který Júta s Eri natáčejí. Hranice mezi tím je tak tenká, že je opravdu těžko rozeznatelná, což byl autorův záměr, a musím říct, že se mu to opravdu bravurně povedlo.
Autor Vás také často donutí si myslet, že něco víte, a za několik dalších stran Vám ukáže, že to, co jste si mysleli, je celé úplně špatně a ve skutečnosti je to vše úplně jinak. Do teď vlastně nevím, zda se na konci opravdu stalo to, co si myslím, nebo to opět byl nějaký klam či fikce.
Hlavní hrdinové jsou každý úplně jiní, ale zároveň je spojuje láska k filmu. Júta miluje natáčení a kameru má zapnutou prakticky na každém kroku. Eri je zase vášnivá filmová fanynka a viděla snad každý film, který vyšel.
Po dočtení jsem nevěděla, co si mám o celém příběhu myslet. Nechala jsem si pár dnů na to, abych si utřídila myšlenky, a teď můžu s klidem říct, že je to skvělá jednohubka, která si s Vaší myslí dokáže opravdu pořádně pohrát a zmást ji, ale zároveň v sobě skrývá i zajímavý příběh s nečekaným rozuzlením.
Za #recenznivytisk děkuji @crew_komiks
#crewmanga #svetovekomiksycesky
Pokaždé, když vyjde jednodílná manga, jsou to pro mě malé Vánoce. Miluju sbírání mangy, o tom žádná. Ale ten pocit, když do knihovny dám další kousek a vím, že mám hotovo... To je pocit k nezaplacení!
.
Sbohem, Eri je zajímavá manga nejenom motivem desek, ale taky příběhem. Júta má nemocnou maminku, jejíž přání je, aby byly zaznamenány poslední momenty a dny jejího života. Júta materiál využije k vytvoření vlastního filmu. Jeho vytvoření mu přivede do života tajemnou Eri...
.
Příběh jsem četla dvakrát. Při prvním čtení jsem si říkala, aha, jo, dobrý. Počkat, cože?! A při druhém? To už jsem přemýšlela vyloženě nad vším, co se dělo.
.
Proč? Sbohem, Eri je manga, kde velkou roli hraje film. A stejně tak příběh Júta je nepředvídatelný, překvapivý, pořád se něco děje... A vše spěje do neskutečného finále, které mi dalo sakra hodně zabrat.
.
Zamilovala jsem si z postav Eri. Její zápal pro filmy mi hrozně moc připomnělo mé vlastní nadšení k filmu. Júta byl skvělý, ale pořád jsem čekala, co dalšího nám na sebe prozradí.
.
Sbohem, Eri je mangou, u které nebudete do poslední chvíle vědět na čem jste. Já sama jsem si příběh musela zopakovat, a při prvním čtení jsem čekala asi spoustu možných konců... Ale tohle ne. Až mě snad mrzí, že se jedná o jednodílný příběh, tohle bylo něco!
Začala bych dvěma hlavníma myšlenkama:
1) Povedlo se, abych jako čtenář nepoznala, kde končí fikce a začíná realita?
(To vyšlo na 100%.)
2) Povedlo se, abych jako po správném filmu skočila právě v jedné z těch dvou poloh, které definují správný film?
(To vyšlo na 100%.)
Ale abych byla trochu víc konkrétnější. "Sbohem, Eri" je povedená kniha, která si se mnou celou dobu hrála, protože jsem tápala. A já tápala tak strašně ráda! A když už jsem dostala odpověď, stejně jsem si ani tak nemohla být jistá, jestli to je skutečně tak. A to mi moc vyhovovalo.
Protože zrovna v tomhle příběhu asi nejvíc rozhodne, v jakém jste rozpoložení před čtením. Ani bych se nedivila, kdyby tohle někdo odsoudil jako blbost. Fakt bych se nedivila, ale i tak by mi to (ho?) bylo líto. "Sbohem, Eri" je totiž pekelně povedená kniha. A co si budeme, způsob jakým si hraje/dělá legraci z meta konceptu je prostě skvělý.
A potom přijde konec. Konec, který....
...to se moc povedlo :)
Autorovy další knížky
| 2022 |  Pes a motorová pila |
| 2022 | Motorovka vs. netopýr |
| 2024 | Sbohem, Eri |
| 2023 | Zabít Dendžiho |
| 2023 | Ve střelbě je síla |
Skvělá jednodílovka. Děj je zajímavý, jsou tam chvíle které jsou smutné, ale i zábavné. Konec jsem naprosto nečekala, ale zároven dopadl nejlíp jak mohl.