Sherlock Holmes a Shadwellské stíny
James Lovegrove
Máme pro vás špatnou zprávu. Všechno, co jste kdy četli o Sherlocku Holmesovi, byla lež. Lež sepsaná s těmi nejlepšími úmysly, přesto však lež. Doktor John Watson, Holmesův věrný společník, nechtěl, aby se svět dozvěděl pravdu; protože taková pravda by odhalila příliš mnoho, příliš skutečností o silách za hranicemi našeho světa, o netvorech, kteří se vymykají zákonům přírody i logiky. Nyní však máte přiležitost přečíst si, jak to bylo doopravdy. Jaká byla skutečná povaha zranění, které doktor Watson utrpěl v Afghánistánu? Kdo vraždí chudáky v londýnské čtvrti Shadwell? Zneuctěný lékař, čínský obchodník s opiem, nebo něco dočista jiného? A kdo k čertu ukradl z Britského muzea vzácnou kopii Necronomiconu? James Lovegrove vykresluje alternativní svět, v němž se příběhy sira Arthura Conana Doylea prolínají s běsy H. P. Lovecrafta a navzájem se doplňují jako jin a jang. Racionalita proti nelogičnosti. Rozum proti šílenství. A – v tomto prvním díle trilogie zvlášť – světlo proti stínům.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
Sherlock Holmes and the Shadwell Shadows , 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Sherlocka jsem četla už od více autorů, ale v tomto spojení s nadpřirozenem a černou magií to mi k Sherlockovi úplně nešlo. Taky mi k němu úplně nesedělo zmíněné bojové umění. Aby byl Sherlock skoro až jako ninja nevim no... napsané je to hezky jen asi ne úplně můj šálek
Mám dočteno a přemýšlím, co si z toho odnést... Jako první asi to, že jsem dostal chuť na Psa Baskervilského.
Když bych měl zhodnotit knížku, jak už je tu psáno, předmluva je skvělá...
A tím to na dalších 180 stránek končí... Čteme to, co už všichni milionkrát znají a to je jak se seznámil Watson s Holmesem, jen pěkně pokroucené to tohoto "vesmíru"?
Střední část má spád a je asi nejzajímavější jen proto, aby pak všechno kalupem skončilo a... skončilo? Spíš jen ukončeno/neukončeno...
Co mě asi nejvíc zaráželo bylo neustálé podsouvání čtenáři, že spousta věcí a událostí z jiných předchozích knížek a příběhů se tak nestala a že to byly lži... Jakože cože? Mno nevím, na mě to nefungovalo a spíš mi to vadilo...
Ani se autor nemazal s tím všechny ty překroucené momenty okomentovat odkazem na původní díla...
Hodně, opravdu hodně budu přemýšlet, jestli budu věnovat pozornost a čas dalším dvěma (myslím že připravovaným) dílům.
Tři hvězdičky fakt jen za předmluvu a tu prostřední část. Zbytek si to nezaslouží.
Předmluva byla nejzajímavější.
Pak už jen ploché, plytké, předvídatelné.
Ale stejně to budeme dál číst, když je v názvu Sherlock:)
Tato kniha mě velice bavila, vtáhla mě do děje a nepustila. Za mě velice čtivá, už se těším na další díly.
Autorovy další knížky
2018 | Sherlock Holmes a myslící stroj |
2023 | Sherlock Holmes a Labyrint smrti |
2024 | Sherlock Holmes a Shadwellské stíny |
2024 | Sherlock Holmes a Ďáblův prach |
Přečteno v rámci společného čtení. Už při čtení anotace jsem pochyboval, že crossover Holmese a mythosu Cthulhu nedopadne moc dobře. Bohužel jsem se příliš nemýlil.
Hned ze začátku mi moc neseděl způsob, jakým jsou univerza propojeny. Ve zkratce se dá říct, že Watson popře některé části Holmesovského kánonu jako lži s tím, že vše bylo trochu jinak. Ač Watsonovi je v příběhu 28 let, jeho zatrpklý cynismus a náhled na svět by seděl spíše na člověka o 20 let staršího. Myslím, že trochu zbytečně a hodně na sílu byl do příběhu zapojen klasický Holmesův protivník. Originální antagonista by byl uvěřitelnější a nevyžadoval by další překrucování kánonu.
Přestože se mi přístup k Sherlockovu univerzu moc nelíbil, neznám ho zase tolik, aby mě to vytrhlo. Lovecraftovská část příběhu byla bohužel o to větším zklamáním. Autor si vypůjčil některé entity, skutečnosti a koncepty, ale měl jsem pocit, že k jejich zasazení přistoupil v přímém protikladu k tomu, jak působí Lovecroftovo dílo. Místo abstraktního kosmického hororu a hlavního hrdiny zpochybňujícího svou příčetnost tady dostáváme hrdinu, který k prastarým entitám přistupuje ihned jako k realitě a to, co Lovecraft ukazuje v děsivých náznacích se v příběhu přelévá prakticky do fantasy, kde hrají roli kouzelné artefakty a magické lektvary.
Dávám 2* se závěrečným komentářem, že jako odpočinkový kříženec detektivky s nadpřirozenou zápletkou se to číst dá bezproblémů. Ve čtenáři, který nezná Lovecrafta to může budit dojem, že jejo mythos je o magicky ovládaných příšerách útočících na lidi, což je velmi mylné a zavádějící. Chápu, že autor je zřejmě fanouškem Holmese i Cthulhu, ale propojit tyto světy tak, aby to dávalo smysl a zároveň vzdal poctu jejich stvořitelům se mu rozhodně nepovedlo.