Svět ve stínu démonů: Věda jako svíčka v temnotě

18.11.2023

Mám rád stručné komentáře, odpusťte mi proto můj strohý text a případně zavítejte do ostatních kvalitně sepsaných vyjádření, která vřele doporučuji.

– pokud možno objektivní pohled –
Kniha o kritickém myšlení s nebývalým ohlasem, jejíž přečtení bude dozajista patřit k dobrému tónu všech skeptiků. Její obsah je dobový, nicméně předání myšlenky to jistě neuškodí. Jsou zde zmíněny významné hovadiny lidstva, které následně autor rozebírá a podrobuje kritice. Velmi jednoduchým způsobem tak čtenáře seznamuje se základy vědeckého myšlení a činí jej přístupným a atraktivním.

– subjektivní pohled –
Kniha, u které jsem si od začátku do konce zoufal a doufal jsem v brzký konec každé kapitoly. Veškerý text mi přišel až přespříliš rozvláčný, přesto kolikrát nic moc říkající a neaktuální. Celou knihu bych shrnul vypůjčenými slovy J. Cimrmana a s drobnou změnou prohlásil: „To nemusel Sagan psát, to každej ví“ a dodal bych „a kdo neví, ten tuto knihu číst stejně nebude.“

– závěrečné shrnutí –
Neznám Vás, takže nemohu ani doporučit ani odradit. Mohu jen vyzvat, abyste se příliš netěšili a ani nebáli, ostatně jde o knihu, takže ji můžete kdykoli odložit, anebo číst od ledna do prosince. :)

15.11.2023

Přestože kniha vyšla v USA již před 27 lety, je zcela aktuální i dnes. Do jisté míry je poplatná tehdejší době a tehdejším iracionálním postojům a přesvědčením (z nichž některé dodnes přetrvávají), ale na mnoha případech ukazuje, jak se dobrat pravdy; v kostce řečeno, jde o kritické myšlení. Sagan byl vynikající vědec a popularizátor vědy s mnohostrannými zájmy a je to vidět i v této knize. Podrobně např. popisuje středověké procesy s čarodějnicemi, metody, jakými se získávaly "důkazy" a jak probíhaly "spravedlivé" soudy, ať již církevní nebo světské. Je to někdy děsivé čtení. Z doby, kdy kniha vznikala (jde vlastně o sbírku esejů, vycházejích předtím časopisecky) byly např. velmi populární kruhy v obilí, o kterých i vzdělaní lidé věřili, že jsou mimozemského původu. Sagan popisuje, že autory těchto jevů byli dva kumpáni z hospody v Southamptonu, kteří se tímto způsobem potají léta bavili na úkor důvěřivců z celého světa. K obratu došlo až v okamžiku, kdy je přistihla manželka jednoho z nich, která si manželovy noční odchody z domova vykládala zcela jinak. Dlouhá pasáž je věnována fenoménu UFO, prvně pozorovanému někdy v 50. letech minulého století, v jehož existenci podle průzkumů v USA z r. 2022 stále věří 34 - 42 % populace. Podobně 10 % Američanů věří, že Země je plochá a 12 % je přesvědčeno, že Američané na Měsící nepřistáli. V knize je zmíněno mnoho dalších příkladů pseudovědeckého nazírání světa, jen namátkou např. mimosmyslové vnímání, telepatie, teleportace, únosy pozemšťanů mimozemšťany, bermudský trojúhelník, pyramidologie (broušení žiletek v pyramidce z papíru), proutkaření, senzibilové, astrologové (u nás třeba Ant. Baudyš, bývalý vysokoškolský pedagog a ministr obrany!), víra v "psychickou chirurgii" schopnou vyjímat z těla orgány bez poranění kůže, atd atd. Pro nás může být zajímavá pasáž o vlivu ideologie totalitních režimů na rozvoj vědy a prosazování pseudovědeckých teorií. Typický je případ T.D. Lysenka, který zlikvidoval na mnoho let rozvoj genetiky v celém sovětském bloku a postaral se o to, aby jeho kritik, špičkový vědec N.I. Vavilov, byl odsouzen k smrti. Za vůbec nejdůležitější ale považuji kapitolu Vytříbené umění detekovat nesmysly (v originále Baloney Detection Kit). Zde je popsáno, jak rozpoznat falešné a zavádějící argumenty a jak je konfrontovat s fakty; v podstatě jde o nástroje skeptického myšlení. Těchto několik stránek, možná v poněkud zjednodušené podobě spolu s praktickými příklady, by se mělo vyučovat na všech školách. Je důležité, aby se tak stalo brzy, protože jakmile je jednou hodnotový systém člověka vytvořen, je nesmírně obtížné ho změnit - nastupuje to, co se v sociální psychologii označuje jak kognitivní disonance a konfirmační zkreslení.
Jak poznamenává Sagan v závěru, věda sice není ani zdaleka dokonalým nástrojem k poznávání světa, ale je tím nejlepším, co máme. Jednoznačně doporučuji.

10.11.2023

Za tuhle věc jsem tak trochu spoluzodpovědná, takže nestrannost ode mne nečekejte. Fakt jsme to chtěli přeložit, protože jsme si fakt mysleli, že je to fakt potřeba. Fakt. Jenomže o fakta, tedy jenom o fakta, ve vědě nejde. Věda je metoda přemýšlení o světě a následné testování hypotéz, ne pouhý soubor faktů, poznatků, o nichž jsme přesvědčeni, že jsou správné.

Na jednu stranu je děsivé, že se aktuálnost knihy za téměř třicet let od jejího vzniku prakticky nezměnila, a to ani na poli kontaktérů ufo, konspirátorů, kreacionistů či alternativních léčitelů. A něco se v tomto ohledu dokonce změnilo k horšímu. Lidé nejenže stále věří tisíckrát vyvráceným nesmyslům, ale ještě si bonusově přidali nové, a mocně je šíří s využitím výdobytků nejmodernější vědy a techniky... kterým vlastně vůbec nedůvěřují, případně je stále považují za vynález ďáblův.

Na druhou stranu je její aktuálnost navzdory stáří osvěžující připomínkou toho, že právě taková věda je: ať už se soubory současných poznatků či pseudopoznatků a, ehm, "alternativních faktů" vyvíjejí nebo zůstavají stejné, to, jak je můžeme otestovat a vyhodnotit se ve svém principu (nikoli nutně konkrétních metodách) vůbec nemění.

Démon tak zůstává aktuálním:
- pro skeptiky a vědce bojující proti pseudovědám pro připomenutí, že v tom nejsou sami, a že to má smysl
- pro intelektuály, aby na chvíli vykoukli ze své bubliny a uvědomili si, že tu opravdu pořád máme lidi, kteří věří na placatou Zemi, ještírky ovládající lidstvo, či účinnosti tisíce a jedné podoby hadího oleje
- pro veřejnost, která třeba tápe, jak si přebrat výpověď "vědce 1, který říká tohle" vs. "vědce 2, který říká tamto", a jestli je tenhle souboj vědců vážně tou vědou, které mají důvěřovat
- pro novináře, aby s předchozím bodem přestali. Ideálně včera. Dík.
A tak vůbec.

Fakt je to dobrá knížka, zkuste ji.

31.10.2023

Tak se toho tedy ujmu:

kniha má primárně za cíl apelovat na lidi, aby nevěřili hovadinám a hlavně obhajuje kritické myšlení. Stejně jako nelze člověka bez důkazu odsoudit u soudu, nelze bez důkazu věřit na UFO, kruhy v obilí, únosy mimozemšťany nebo vousatého dědečka na obláčku, který to tady vše řídí.

Přehmaty církve dokazují, že lidem, kteří tvrdili, že komunikují přímo s Nejvyšším a přitom bylo jejich jednání motivováno jen ziskem nebo nenávistí k jiným názorům, nelze věřit. To samé s Biblí: budete věřit člověku, který vám lhal? Bible prokazatelně lže v několika věcech, ale zbytku lze samozřejmě věřit.

Placebu je věnována skoro celá jedna kapitola.

Děti by měly být vychovávány tak, aby si nenechaly nic nakukat a informace si ověřovaly. Místo toho se v Americe učí, že svět byl stvořen za sedm dní....

Argument, že každý kdo používá vlastní rozum a nevěří na nesmysly a na dědu na obláčku, je arogantní a povýšený, je typický pro všechny církve, protože bychom se všichni měli podřídit a modlit se za odpuštění hříchů.

Morální ponaučení je, že než něčemu začneme věřit, je dobré si informace ověřovat. Duchovní hodnoty hledejte v románech :-)