Tisícročná včela
Peter Jaroš
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19053/bmid_tisicrocna-vcela-jVu-19053.jpg
4
88
88
Výber z diela Petra Jaroša série
1. díl >
V románe Tisícročná včela (1979) stvárnil Peter Jaroš tri generácie liptovských roľníkov a murárov Pichandovcov. Podľa neho ich životaschopnosť zaručila "filozofia práce" ako naša národná filozofia.
Romány Literatura slovenská
Vydáno: 1984 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Tisícročná včela, 1979
více info...
Přidat komentář
Filmové spracovanie patrí medzi moje najobľúbenejšie filmy, videla som už mnohokrát a niektoré pasáže viem odrapotať naspamäť. Knihu som čítala asi dvakrát a je dobrá. Pasáže ktoré hovoria o politike už menej ale treba to pripísať obdobiu kedy kniha vznikala, možno by ani nevyšla ak by neobsahovala predpísané percentá :)
Nečekala jsem ,že by kniha mohla být lepší než filmové zpracování, protože Jakubiskova Tisícročná včela s panem Kronerem byla asi nejlepší seriál natočený na Slovensku.
Knihu mám doma už dlouho, sestra se kdysi zbavovala knih. Dobře jsem si z dětství pamatovala filmové zpracování, tak jsem si ji vzala a došlo na ni až teď.
Hodně mě zaujala první část, vlastně do smrti Martina Pichandy. To jsem se úplně do příběhu vžila, sledovala osudy, radosti, smutky členů rodiny i ostatních sousedů. Bavilo mé prožívat jejich vztahy, řešit problémy z naprosto běžného života té doby. Připadala jsem si, jako bych četla rodinnou kroniku napsanou krásným stylem Pavla Jaroše. Jenže pak se v té rodinné sáze něco změnilo. Ne, že by další pokračování nebylo zajímavé, ale už to nebylo nějak ono... ubylo líčení běžného života celé rodiny (to mi připadá, že spíš probíhalo v pozadí příběhu a nějak zrychleně) a přibylo řešení politických problémů. Samozřejmě, patřilo to k té době, ale z mého pohledu, to příběhu vzalo na čtivosti.
Tuto knihu mame doma asi od mojho narodenia. Pamatam si ako som kazdu sobotu utierala prach v nasej knihovne a ta kniha tam stale bola. Samozrejme ze som vedela ze je to jeden zo skvostov slovenskej litaratury...ale uz len ten rok vydania 1984 ma od precitania odradzal. A hla Ctenarska vyzva...dakujem za nu, lebo som si ista, ze nebyt bodu jedna, urcite Tisicrocnu vcelu do ruky nevezmem a nenecham sa unasat tymi nadhernymi obrazmi. Este raz dakujem
Obrazy ze života obyčejných slovenských lidí, za míru i války, s rodinou Pichandových v centru dění. Politické agitace šly sice kapku mimo mě, ale jinak je ten příběh úžasný. Zvlášť silně na mě působil boj Slováků proti maďarizaci, se kterým jsem se takhle zblízka setkala poprvé, i boj obyčejných lidí proti chudobě, snaha vymoci si odpovídají podmínky pro práci i pro život.
Mám ještě v živé paměti, jak mě rodiče coby dítě odháněli od televize, když dávali seriál natočený podle této knihy. A my se sourozenci bojovně vymýšleli úskoky a skulinky, abysme alespoň nějakou tu erotiku zahlédli. Tehdy jsem neměl vůbec ponětí o románové předloze, ani ještě dlouhá desetiletí poté. Až před pár týdny jsem na knihu narazil při prodeji vyřazených knih v jedné knihovně. No a vzpomínky, levná cena a vidina dobrého čtení udělaly své. Trošku mě zklamalo, že je to přeložené do češtiny, myslel jsem si, že to bude v originále a na slovenštinu jsem se těšil. Ale co už. No a tak jsem se do knihy nedávno začetl. A čuměl. Oni tam pořád souloží! Kam se na to hrabou šedivé odstíny. Román je hrozně krásně napsaný, byť přes pět set stran, četl se hrozně dobře a rychle, až jsem byl překvapen. Človek přímo zapadl do té doby a dějů, doslova cítil vůni čerstvě posekané trávy, čerstvě umíchané malty, slyšel bzučení včel i vzdychání milujících se párů na seně a kdekoliv jinde. I ta lehce propagandistická část se tomu dá prominout, neboť není alfou a omegou díla a na druhou stranu, tehdy se někteří lidé takhle chovali a takhle to cítili, proč to o nich nenapsat, vždyť přeci z něčeho to vzniknout muselo, nějak se k tomu lidi dostat museli. Obecně vzato, i bez ní je to zajímavý náhled do nějakých tří desetiletí života na slovenském venkově. Až by člověk vzal kosu a šel kosit louku.
Kniha trochu zklamání, byla jsem natěšená z filmového zpracování a řekla bych, že filmová (seriálová) verze vysoce předčila předlohu. Zvláště zmatený a dost probolševický závěr mě zklamal. Nutno asi příčíst i době vzniku...
Seriál Tisícročná včela na mňa dosť zapôsobil. Knihu som prečítala až teraz, výborná.
Jaroš sa v tejto knihe majstrovsky pohráva so slovíčkami. Je vidieť, že je aj básnik a táto jeho poetika je zreteľná aj v tomto texte. Zjavná je tiež inšpirácia magickým realizmom. O výborne vystavanom deji sa ani nemusíme baviť. Čo mi však trochu vadilo, bolo to, že kniha je na môj vkus až príliš presiaknutá socialistickými myšlienkami. Autor si tiež mohol odpustiť niektoré zbytočné vsuvky napr. keď podrobne unavujúco opisoval dejiny Hybe, alebo na niekoľkých stranách podal odraz prvej svetovej vojny v európskej tlači.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy ságy maďarizace slovenské romány
Autorovy další knížky
| 2014 |  Tisícročná včela |
| 1988 | Lampa s růžovým stínidlem |
| 1995 |  Miesto v príbehu |
| 1988 | Pacho, hybský zbojník |
| 1991 | Biela pani, mŕtvy pán |
Přečtena pouze kniha, neviděl jsem zatím filmové zpracování Juraje Jakubiska. Překvapilo mě, že jde o český překlad. Nevím, zda by nebyla lepší původní verze (tím spíše v době vydání v čase společného státu).
Mám pocit, že má děj a příběh spíš sestupnou tendenci, jak už tu bylo zmíněno v jiném komentáři. Běžný život na slovenském venkově pro mě byl zajímavější než nějaké politické otázky. I postavy ze začátku knihy mi přišly sympatičtější - hlavně starý učitel a Martin Pichanda. Žilo se jim těžce, ale přijímali to s vyrovnaností. Pak přibývalo politiky, ubývalo různých magických příhod a vizí a děj mi přišel takový víc a víc utahaný.