Válka hluku
Patrick Ness
Nespoutaný chaos / Nespútaný chaos série
< 3. díl
Domorodí Sádráci se svým kolektivním myšlením a chováním zmobilizují všechny síly, aby pomstili vyvražděné soukmenovce. Bezohlední vůdci dvou znepřátelených lidských frakcí se chystají bránit své zájmy za každou cenu a do toho se na planetu Nový svět blíží kosmické lodě nových osadníků.
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , JotaOriginální název:
Monsters of men, 2010
více info...
Přidat komentář
„I na tak nádherném místě slibujícím tolik možností pořád opakujeme ty stejné chyby. To máme k ráji tak zažitý odpor, že si dáme pokaždé záležet, aby se proměnil v hromadu odpadků?“
Závěr trilogie mě zpočátku vůbec nenadchl. Neustálé soupeření léčitelky a prezidenta mě spíš odrazovalo, Viola chřadla a Todd vlastně přestával být sám sebou. Paradoxně jako nejzajímavější se postupně vylupovaly kapitoly Nebe: vnímání a označování světa sádráky mi nejprve šlo na nervy, ale postupně jsem se na něj tak nějak naladila.
V závěru starosta/prezident „nezklamal“, skvělý byl Ben a taky oba koňští kamarádi – samozřejmě nemám na mysli Julietinu radost! Samotný konec byl docela překvapivý, o tom žádná, ale soudím, že poslední díl nedosahoval kvality předešlých dvou. Přesto určitě doporučuju, rozuzlení je nezbytné.
„Lidi jsou ale tragický bytosti. Nemůžou udělat nic dobrýho, aby zároveň nebyli tak slabý, že to hned zpackají. Nemůžou postavit nic bez toho, že by to vzápětí zbourali.
Nejsou to Sádráci, co nás dohnalo k tomuto konci.
Jsme to my sami.“
Pro mě asi nejslabší díl celé série. První dva pomalu jedním dechem a tady jsem se musel občas do čtení nutit. Jako celek je to ale skvělé a zaslouží 4,5*
Závěr série už naštěstí nebyl tak depresivní a skýtá naději v podobě mírových jednání. Hodně se mi líbilo vyprávění z pohledu původních obyvatel tzv. Sádráků, to bylo super. Děj měl opět neuvěřitelný spád a nechybí ani překvapivý zvrat v závěru :-)
po nadupaném druhém díle přichází znovu již známé znudění stejně jako u prvního dílu. Prostě jsem čekala víc. Není to špatná trilogie, ale je příšerně zdlouhavá a některé pasáže jsou v knize naprosto zbytečné, někdy až nelogické. Spojila bych je do dvou knih, vyházela rušivé momenty a byly by to perfektní knihy.
Třetí díl byl zklamáním. Úvodní válka (značně rozvleklá) mě už fakt nebavila. Další postavy naprosto zbytečné. Vlastně i jednání ústřední dvojice. Trochu to zachránil konec, i když ten úplně úplný byl zbytečný.
Čtení posledního dílu chaosu jsem musela prokládat jinými knížkami --- což normálně nedělám. Důvodem je jednoduše to, že mi slova, stránky a kapitoly s oblibou lámaly srdce na kusy. Vím, že příběh je pouhou fikcí, ale trilogie mě zasáhla víc, než kdejaké dílko z běžného prostředí --- emoce, situace a postavy se kolem mě stále pohybují se syrovostí známou jedině skutečnému člověku. Tedy lidem, které pohání slabost, pošetilost a láska.
Proto konečně polykám veškeré pochyby a říkám, že mistrová i přes své radikální postupy a myšlenky jednala v nejlepším zájmu osady. A jako správný vůdce věděla, kdy má scénu opustit - její konec jí proto slouží ke cti.
Proto dál a dál poslouchám bijící srdce Violi a Todda, které i přes chybějící Hluk nakonec splynulo v jeden silný tepající orgán. Jeden druhého zkrátka milují natolik, že si tím dodávají sílu k záchraně všech.
A do posledního dechu dál bojuji s Prentissem, kterého nejspíš nikdy nepochopím úplně. Řeknu to tedy takto --- Válka dělá z lidí zrůdy. Není proto překvapením, že zrůda, která válku nadevše miluje, se nakonec zničila sama.
Závěrem chci říct, že Patrick Ness si po zásluze vybojoval místo jak mezi mými oblíbenými autory, tak i v mojí hlavě. Jeho příběh hlodal uvnitř mě tak, že jsem paradoxně odmítala dojít na konec jeho cesty.
Četla jsem s tužkou v ruce a blokem v kapse - i tak ale nakonec vím jen to, že nevím vůbec nic. Stále mám pocit, že jsem se celou dobu honila za krásným balonkem, který je ale rozbitý. Vznáší se, má hezkou barvu, ale když jej konečně chytíte, je plný děr a záplat --- ty zoufale chcete zalepit,ale nikdy se to úplně nepodaří.
Hluk je mým rozbitým balonkem, který dál zoufale látám, ovšem nikdy se mi to doopravdy nepodaří..
První půlka knihy mě vůbec nebavila. Komunikační zařízení, raketa, sondy.. Všechno působilo v tom jednoduchém světě strašně fantasmagoricky a vůbec to tam nezapadalo.
Naopak nečekaný spád událostí na konci příběh vyzdvihl, i když se to v podstatě odehrálo "na deseti stránkách".
Na celé trilogii mě mírně zklamala jedna věc a to je samotný Hluk. Osobně bych si nechal líbit ještě o něco komplexnější mytologii a filozofičtější přesah, který byl spíše naznačen a nešel úplně do hloubky. Ale i tak je to velmi vtahující série, která je i přes nálepku teenageroviny poměrně chytrá a vyspělá. Občas to trpí určitou předvídatelností a celkově mi celá trilogie přišla místy, a to i přes pár nečekaných a dost razantních twistů, trochu šablonovitě vystavěná - skoro jako filmový scénář. Jako materiál ke zfilmování to bude určitě hodně vděčná látka a to i svou akčností. Co mě ovšem bavilo nejvíce a za co dávám čtyři hvězdy je především výborná čtivost a promakanost myšlenkových pochodů a to nejen hlavní dvojky, ale i národa Sádráků nebo samotného hlavního záporáka, jehož vypointování mě dokázalo, i přes jeho klišovité psychopatické chování, ve finále dost překvapit. Stejně jako finále samotné, jež není úplně 100% uzavřené, ale i přesto velmi uspokojující. Další etapa dějin Nového světa začíná... "Volej mě dál Violo, páč já už jdu..."
Tahle kniha byla tak emočně vyčerpávající, že mám pocit, jako bych ve válce bojovala s hlavními hrdiny. Poslední díl je rozehraný dobře, ale už se objevují nějaké mouchy, které mi požitek z knihy trochu kazily. Ač se zprvu zdály kapitoly z pohledu Sádráků jako dobrý nápad a oživení, po nějaké době už mě neskutečným způsobem otravovaly a vždy jsem se těšila, až si zase budu moci přečíst "normální" kapitoly z pohledu hlavních hrdinů, v tomto případě spíše Todda, protože Viola mi občas trošku lezla na nervy. Rozhodně netvrdím, že Todd se choval vždy správně, ale byla na něm výborně ukázána manipulace ze strany starosty Prentisse. Styl psaní je opět Ness jak ho známe, svižný, úsečný, šokující a nespisovný a zkrátka skvělý, akorát v tomto případě by možná neuškodilo, kdyby to autor trochu zkrátil.
Jediná věc, která mě trochu mrzí, je ta, že jsem se vlastně mezi všemi těmi urputnými boji a krveprolitími nedozvěděla odpovědi na některé otázky, které se se mnou táhly po celou sérii. Proč mají muži a zvířata hluk, ale ženy ne? Co se doopravdy stalo s Toddovou matkou a ostatními ženami? Trošku jsem čekala, že když se vše točí okolo Toddova deníku, že se z něho dozvíme něco zásadního.
Co se týče závěru samotné série, nevím, jestli se mám cítit uspokojená, že mi autor nesebral veškerou naději, nebo naštvaná, že nevím, co bylo dál. Nicméně oceňuji, že to není klasický happyend, protože sem by snad ani nešel.
Dočteno. Chvílemi jsem četl jedním dechem, chvílemi mě některé scény vysloveně rozčilovaly. Možná jakousi nelogičností jednání dotyčných lidí. Autor se snaží o akčnost za každou cenu. A vše na počátku rozvíjí tak, aby se mu takového finále mohlo dostat. I přes docela větší rozsah jsem si třetí díl užil. Jakou další knihu si od Nesse přečíst? Pokud ještě něco dobrého je:) Doporučí někdo? :-)
Tato kniha se mi z celé trilogie líbila nejvíc. Neustále v ní byla nějaká akce a nemohla jsem přestat číst. Kniha sama o sobě je docela obsáhlá a tak chvíli trvalo než jsem ji přečetla. Velice se mi líbilo, že kapitoly byly i z pohledu 1017 (Návratu). Přijde mi, že tato trilogie je každým dílem lepší a lepší. Konec byl pro mě docela nečekaný a přišel mi i neukončený. Jediný malý mínus bych dala, že se tam tak trochu objevoval milostný trojúhelník, který mi moc neseděl. Kniha se mi ze své stránky Sci-fi líbila, ale rozhodně jsem v ní nečekala nějakou love story, která tam však byla. I tak rozhodně všem doporučuji.
Jako předchozí dvě knihy byla i tahle naprosto dokonalá. Děj pěkně plynul, líbily se mi pasáže z pohledu 1017. Jediné, co mě trochu otravovalo, byla Toddova naivita.
Závěrečný díl trilogie Chaos má tu výhodu, že už si nemusí na nic hrát. Předchozí dvě knihy představily vše podstatné, a tak se do toho Patrick Ness opře naplno hned z kraje, když vás vtáhne do nemilosrdné bitvy o přežití. Poté nechává hrdiny definitivně dospět a učinit rozhodnutí hodné generálů. Je jen na nich, zda Nový svět shoří v ohni války, nebo rozkvete v náručí míru. A to se navíc blíží čas přistání nových kolonistů, což prakticky všem zamíchá karty…
I když autor události kulminuje velkolepě, pořád u mě nedokáže kvalitou navázat na první díl. Chybí mi ten fantastický prvek napětí při putování neznámou planetou a odhalování utajovaných souvislostí, které mohou vyústit prakticky v cokoli. Jinak ovšem spokojenost, o dost výraznější než u nepříliš dějové dvojky. Důstojné zakončení se nese v duchu divoké akce, nečekaných zvratů, nejistých spojenectví a hlavně, zcela nových úhlů pohledu. To vše podáváno jistou rukou člověkem, který chce i něco chytrého sdělit, ne se jen samolibě bavit.
Jelikož jsem prvnímu dílu dala 4 hvězdy, tady musím dát 3. Některé pasáže se starostou mi připadaly až zbytečné, jako by se opakovalo, což již bylo řečeno. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byl děj shrnut tak do poloviny knihy. Naopak perfektní bylo vyprávění z pohledu Sádráků, to mě v knize oslovilo nejvíce. Avšak vůbec nelituji, že jsem si tuto trilogii mohla přečíst.
Místy zdlouhavější, až tak, že bych knížku zkrátil klidně o 200 stran. Stejně ale 4 hvězdy, protože se jednalo o dokonalé zakončení této trilogie.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Volání netvora |
2011 | Hlas nože |
2017 | Něco víc |
2012 | Válka hluku |
2011 | Temný ráj |
(SPOILER) Vlastně jsem rád, že to mám za sebou. Slibný začátek, ale tři díly byly už trochu moc. Viola s Toddem se pořád scházeli, hledali, věřili si, nevěřili si a už to bylo celý dost dokola. Přitom konce knih byly vždycky tak napínavé, že jsem skoro ani nedýchal, ale poslední díl už byla docela slátanina, i co se týče prezidenta, kdy se Todd mu rozhodl věřit, to už jsem si říkal, chlapče, ty jsi tak pitomej, že si ten svůj osud zasloužíš. Poznání místních obyvatel bylo velké plus, škoda, že jich nebylo víc. Série byla takový průměr.