Veľmi tajný spolok svojráznych čarodejníc
Sangu Mandanna
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536673/bmid_velmi-tajny-spolok-svojraznych-caro-66216558c5d6c.jpg
4
137
137
Pravidla čarodějek jsou jasná – v zájmu přežití na sebe neupozorňovat, být co nejopatrnější a moc se nedružit ani s ostatními čarodějkami. Protože kde je čarodějek víc, tam šijí s magií všichni čerti. No jo, jenže co dělat, když vás osazenstvo jistého domu prokoukne? Ne, nechce vás upálit ani utopit ve vašem rybníčku s koi kapry. Je to mnohem horší. V tom domě totiž vyrůstají hned tři malé čarodějky. Bez výcviku. A za pár týdnů má dorazit právník, na jehož rozhodnutí závisí osudy všech v domě. A jasně, rozhodně v čarodějky nevěří, a pokud by v ně uvěřil, chtěl by ty monstra smazat z povrchu zemského. A tak Mika sbalí do svého autíčka všechen svůj majetek – včetně toho rybníčku a koi kaprů (magie, co se divíte?) a vyráží na záchranně-vzdělávací misi. Čelit dětem, právníkům, hněvu nejstarší čarodějky v Anglii i zatraceně pohlednému Irovi. Co by se mohlo pokazit?... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno:
2024
,
Laser-books (Laser)
Originální název:
The Very Secret Society of Irregular Witches, 2022
více info...
Přidat komentář
Je fajn si přečíst takovouhle oddechovku, která má svůj magický nádech. Rozhodně ji můžu doporučit a nejsem z ní ani trochu zklamaná.
Když ji porovnám s Ex na koštěti, kterou jsem četla někdy loni, tak je tahle kniha tak o milion procent lepší.
Tohle byl tak krásný a ňuňatý příběh. Zrovna dneska se mi vážně trefil do nálady. Krásné, laskavé a vtipné čtení, které jsem si nesmírně užila. Celá nalezená rodinka byla skvělá a i Miku jsem si dost oblíbila. A nakonec i Primrózu. ;) Moc se mi to líbilo. Rozuzlení zamotané situace bylo skvělé, nebylo to na sílu, prostě mi to celkově sedlo.
Hvězdička navíc za Kena s Ianem. To byla zlatíčka. No a Jamie na tom má taky svůj podíl. Škoda, že u nás v knihovně jsou samé knihovnice. :D
Čarodějky, neposedná magie, špetka romantiky a nějaké to tajemství, to funguje skoro vždycky. Tady byly navíc tři malé čarodějné cácorky a trochu netradiční, lehce šílená rodinka, díky kterým jsem se u čtení docela bavila. Celkově to byla miloučká knížka, na léto jak dělaná, i když místy byl příběh tak sluníčkový, že mi tam chyběl už jen jednorožec, který prdí duhu.
Toto jo! Dostala jsem na tuto knihu doporučení od prodavačky přímo v obchodě, tak jsem se pro ni od kasy vrátila a rozhodně nelituju. Miluju takové příběhy. Bavil mě humor, kouzlení i nenáročný příběh s nečekaným rozpletením na konci. V knize se nebojí homosexuality a podávají ji tam rozkošným způsobem. To mi přišlo super.
Hlásím se do tábora, jehož tahle knížka okouzlila a psali o ní jako o milé, roztomilé, laskavé, té, která pohladí po duši... Pro mě to byla pohádka pro větší děti a dospělé, čtení, které mi velice přívětivým způsobem zpříjemnilo dovolenou a po kterém bych sáhla znovu, kdybych potřebovala nějaké vlídné čtení...
Anglie, bílá magie, starobylý dům schovaný na pobřeží a ukrytý ve spoustě zeleni, lektvary, čaje, přátelství, láska, knížky Jane Austenové, poznání, že někam patříte a někomu na vás záleží, to byl pro mě dokonalý mix...
Hodnocení: 4,75 * z 5 *
Přiznávám, že do této knihy mi chvíli trvalo se začíst, ale jsem ráda, že jsem vydržela.
Kniha je klasická oddechovka, u které nemusíte přemýšlet.
Za mě každopádně příjemné čtení.
Nedočteno.
Ne a ne, nebetyčná nuda a styl psaní, co mě nebaví. Hezká obálka a ještě hezčí ořízka, ale o obsahu se to bohužel říct nedá. S největší pravděpodobností už nikdy číst nebudu, bohužel.
Roztomilá pohádka s antidiskriminačním přesahem, kterého si skoro nevšimnete. Příběh je to vlídný, laskavý a když už někdo musí být malilinkato zlý, tak ho to samozřejmě trápí. Zajímavé je, že to vůbec není nuda. Od začátku tušíme kudy se bude příběh ubírat, ale vůbec mu to neubírá na čtivosti. Mika je čarodějka a stane se učitelkou tří dětských čarodějek, takže o humorné situace není nouze. Taky je tu zachmuřený knihovník, starší manželský pár a hospodyně. Postav tak akorát, aby příběh pěkně běžel. A abychom zjistili, že každý z nás má moc udělat ten náš svět o malilinkato lepší než je.
Jediná negativní věc na téhle knížce byla ta, že jsem si ji nenechala na podzim. Samotný děj se totiž odehrává právě v tomto ročním období a ve spojitosti s čarodějnickou tématikou, bylinkovými čaji a vřelou rodinnou atmosférou je to kombinace, kterou si prostě chcete na podzim nechat.
Ze začátku jsem přemýšlela, zda mě kniha zvládne svým pomalým a klidným příběhem upoutat. Moje předchozí přečtené příběhy prostě měly spád a drama, což v této knize úplně nečekejte. Je to feel-good román, který pohladí po duši a navodí příjemnou podzimní atmosféru (opět jsem u toho, že to v létě ve 30 C prostě nechcete).
Jsem si jistá, že kniha je tak oblíbená, protože je jednoduchá. Klidná. Milá. Má málo postav, celá se vesměs odehrává na jednom místě a od začátku tušíte, kam bude příběh směřovat, ale i tak si tu pomalou cestu užíváte.
Dávám jí čtyři hvězdičky, šla jsem do příběhu bez nějakých větších očekávání a byla jsem mile překvapená, jak hezky se mi kniha četla. Pár filozofických myšlenek a krásná ořízka už jsou jen takovou třešničkou na dortu.
Zajímavý námět, který mě natáhl k přečtení. Ovšem kniha ve mne žádnou hlubší stopu nezanechala. K postavám jsem si nevytvořila vztah, závěrečné rozuzlení zápletky mi přišlo zvláštní. Nejspíše je třeba být na knihu správně naladěn.
Neseděl mi překlad a pocit pohody ani útulna z toho na mě nepřešel. Postavy mi nepřišly vykreslené do hloubky a nemohla jsem si k nim vytvořit vztah. Námět dobrý, ale zpracování za mě průměrné.
Autorka napsala knihu v době covidu. Je indické národnosti.
Hlavní postavou je MIKA, která je čarodějka. Jednoho dne se nastěhuje do Ztraceného domu, ve kterém má vyučovat čarodějnictví 3 malé holky (ROSETA, TERAKOTA, ALTAMIRA). Seznamuje se s dalšími obyvateli domu např. s mužem JAMIEM nebo se dvěma starými muži (IAN, KEN – 80 let), kteří jsou gayové a kteří byli fajn.
Mika neměla snadný život. Pociťuje osamělost. Má auto, které pojmenovala jako Koště a psa, který se jmenuje Kirke.
Je čarodějka a své čarodějnické umění musí skrývat před ostatními lidmi. Jednou za 3 měsíce se setkává s dalšími čarodějkami a na tomto setkání si povídají.
Mika se rozhodne natáčet videa na YouTube a v nich ukazovat své čarovné umění. Je odbornicí na vaření lektvarů. Diváci si myslí, že se jedná o podvrh až do dne, kdy dostane nabídku pracovat v jednom domě. Z dopisu je zjevné, že někdo ví, že je skutečnou čarodějnicí a chce využít jejich služeb.
Jedná se o feel good fantasy. Kniha se celkově četla dobře. Obsahuje také závažná témata, které se v knize řeší. V knize se nacházejí také nečekané zvraty a fantasy prvky.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ a OTÁZKY K DISKUSI. V samotném závěru se nachází medailonek autorky.
Na zadním přebalu knihy je uvedeno, že tato kniha je určena pro čtenáře T. J. KLUNEA a TRAVISE BALDREEHO. Od T. J. Klunea jsem četl již 3 knihy a s tímto tvrzením by se dalo souhlasit.
Kniha má pěknou obálku a také nádhernou ořízku.
Citáty:
Být milý znamená chovat se slušně, zastavit auto a poradit lidem, jak se dostanou tam a tam, nebo se usmát na přepracovanou pokladní v supermarketu. Všechno jsou to fajn věci, ale nemají nic společného s tím, co je pod povrchem. Být milý je o tom, co děláme, když se druzí na nás dívají. Být laskavý je proti tomu mnohem hlubší věc. Laskavost je o tom, co člověk projevuje, když se nikdo nedívá.
Měj na paměti, že když někdo odejde, jediné, co můžeš udělat, je nechat mu otevřené dveře.
Lidi jsou většinou stejní jako moře – jsou trvalou a nesmazatelnou součástí něčeho většího, ale já jsem spíš jako vlna, co narazí do pobřeží a pak zmizí, aniž by po sobě zanechala nějakou stopu.
Milovat lidi a nechat se milovat je otázka důvěry. Je to, jako když člověk zavře oči, skočí z římsy do prázdna a věří, že začne lítat namísto toho, aby se zřítil vstříc tragické, i když poetické smrti.
Začíná to jako vtipná rošťárna, pokračuje jako směska romantických klišé a končí pomálu jak rodinná terapie. Taková feel-good fantasy harlekýnka.
Nic pro mě.
Vše zlé je pro něco dobré! Už několikrát jsem se o tom přesvědčila a tady to platí dvojnásob!
Autorka Sangu Mandanna pochází z Indie, ale i tam zasáhla pandemie covidu a ona nelenila a psala. A já jsem neskutečně nadšená, to bylo tak krásné, úžasné! Hřejivý romantický příběh o světě kouzel a síle rodiny! Autorka chtěla napsat příběh o lásce a poutu mezi lidmi. Moc se jí to povedlo a něco tak povedeného jsem už dlouho nečetla. Ten pocit krásného příběhu si ponesu ještě hodně dlouho a to ještě nemluvím o ořízce, kterou kniha bude mít v originálním vydání.
Nechci toho moc prozrazovat, ale když se Mika hlavní hrdinka přesune do domu, kde žijí 3 malé kouzelnice, které jsou v pěstounské péči, protože jsou sirotci, tak to začne být ten nejúžasnější příběh na světě. Komu můžu, tomu ho tlačím :-)
Pokud po knize sáhnete, neuděláte chybu. Zaručuji odpočinek a roztomilost, nechybí čarodějky a taky trochu kouzelné magie. Krásně čtivá záležitost. Na konci si budete vrnět blahem jako koťátka :-)
100% DOPORUČUJI!
Tahle knížka byla přesně to, co jsem potřebovala. Rozhodně jedna z nejlepších romantik letošního roku, má moje obrovský doporučení a trochu se bojím toho, že ji minimálně v nejbližší době nic nepřekoná.
"Hřejivá knížka plná čarodějných objetí" je opravdu to, co tohle krásný dílo s nádhernou obálkou vystihuje.
Hlavní postavu Miku jsem si oblíbila snad od první stránky, její roztržitost, upřímnost, veselou povahu i laskavé srdce. K Jamiemu jsem byla trochu skeptická, ale nakonec se z něj vyklubal velmi odvážný mladý muž, v skrytu gentleman, což mám ráda.
Věřila jsem tomuhle příběhu úplně všechno, od magie až po všechny vztahy, které se ve Ztraceném domě odehrávali. Děj je plný vtipných, hřejivých a milých momentů, součástí jsou ale také neočekávané zvraty a trochu smutná témata.
Já jsem si čtení velmi užila a určitě mohu doporučit dál.
Krásné pohodové a milé čtení.
Jamie byl skvělý a Miku jsem měla ráda od samotného začátku. Našla jsem si cestu i k děvčatům, které učila kouzlit.
Celkově onen svět byl krásně vymyšlený a čarodějky zasazené do dnešního světa, kdy bojují s tím jak přežívat, aby nelákaly moc velkou pozornost, je skvělý.
Mika je osvěžující, milá, starostlivá a svým způsobem i lehce laškující postava. Jamie je typický mrzutý knihovník, co to s ženami neměl dobré, ale má srdce na správném místě a k tomu od svých 23 vychovával tři děvčata, které bere jako své děti.
Samotný závěr byl očekávaný, ale velmi krásně a zábavně podaný. Děvčata byla skvělá jak spolu dokázala pracovat, jejich opatrovníci skvělý a zachování Miky obdivuhodné. Primóza (nějak podobně se jmenuje) se ukázala jako ne zas tak špatná postava a nakonec si získala i mé srdce.
NA ZÁVĚR : letní oddechovka, kterou dáte za den, max dva dny, skvělá, pohodové čtení, zasmějete se, romantika tomu nechybí stejně jako zvraty a nádech čarodějného života. Včetně "koštěte".
Kniha mě velmi nalákala svou anotací na hřbetu, kde je akcentováno, jak čarodějka Mika točí a zveřejňuje videa, ve kterých předstírá, že je čarodějka a předváděná kouzla nejsou jen iluze. Čekala jsem, že to bude o peripetiích, které kvůli tomu může zažívat. Nicméně toto je v knize pouze okrajově zmíněno a podstata příběhu odpovídá anotaci uvedené zde. Děj není nikterak složitý, vesměs se v knize nic moc neděje. Ale je to takové laskavé čtení.
Citace:
"Být milý znamená chovat se slušně, zastavit auto a poradit lidem, jak se dostanou tam a tam, nebo se usmát na přepracovanou pokladní v supermarketu. Všechno jsou to fajn věci, ale nemají nic společného s tím, co je pod povrchem. Být milý je o tom, co děláme, když se druzí na nás dívají. Být laskavý je oproti tomu mnohem hlubší věc. Laskavost je o tom, co člověk projevuje, když se nikdo nedívá."
"Řeknu ti, má drahá," prohlásil Ian dosti pohnutě, "že to, co jsi právě řekla, je velká pravda."
Mila úkosem pohlédla na Jamieho. "Ty například nejsi vůbec milý."
Jamie vydal zvuk, který docela dobře mohl být smíchem. "Tak díky."
Feel good fantasy, která je hrozně milá a příjemná. Z tohohle žánru jsem četla Legendy a latéčka a ty mě teda svou atmosférou pohladily po duši o něco více. Přísně tajný spolek svérázných čarodějek zaujme, kromě názvu, obálkou a ořízkou a také právě přirovnáním k L&L. Jenže v Legendách to všechno tak krásně sedlo, postavy, svět, kavárna, SKOŘICOVÉ ROLKY (ach, jak ja miluju podzim a kynutý pečivo). To, co v Legendách fungovalo, v Čarodějkách trochu drhne. Postavy milé, ale k srdci mi nijak extra nepřirostly. Zato Ztracený dům a jeho přilehlé okolí, tam to sedlo. Možná bych víc rozvedla vedlejší postavy, celé to fungování čarodějek mezi sebou, vsadila bych víc na budování cozy atmosféry. Čekala jsem, že Mika bude hlavně učit ty tři holčičky, jak na kouzla. No, toho jsem se taky moc nedočkala. A pak se zase řešil vztah s knihovníkem. Od feel good fantasy jsem asi po L&L čekala trochu víc.