Volání hvězd
Emma Donoghue
Irsko bylo zpustošeno hned nadvakrát ― nejprve válkou a pak epidemií španělské chřipky. Julie Powerová pracuje jako zdravotní sestra v dublinské nemocnici na oddělení pro nemocné nastávající matky. Nemocnice se potýká s velkým nedostatkem zdravotnického personálu, a do tohoto uzavřeného světa vstoupí dvě ženy: doktorka Kathleen Lynnová, která je na útěku před policií, a mladá dobrovolnice Bridie Sweeneyová. Během tří dnů, kdy se neúnavně starají o své pacientky a přivádějí na svět nový život, se jim všem obrátí život vzhůru nohama...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2020 , CosmopolisOriginální název:
The Pull of the Stars, 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha, která přináší víc smutku, jak radosti. I když naše doba není jednoduchá, tak bych v žádném případě nechtěla žít v době 1. světové války, pandemie a ještě do toho všeho rodit. A tak jsem si vzpomněla na svou babičku, která v té době žila, ale nijak se nevracela do minulosti, asi toho měla také plné zuby. Doufám, že nás ani naše potomky nějaké větší hrůzy už nepotkají.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy.
Knihy od tejto autorky mám celkom rada, tak som sa tešila aj na túto. Téma mi prišla veľmi zaujímavá - lekárske prostredie, prvá svetová vojna, španielska chrípka... Čakala som, že sa aj dozviem niečo nové. A síce som sa dozvedela, ale nie tak, ako som si predstavovala. Príbeh sa totiž odohráva iba v priebehu troch dní a v podstate len na tom oddelení, takže o pôrodoch sa človek dozvie aj to, čo nechce. Ako bavilo ma to, to zas nie že nie, ale predsa len, očakávania som mala trochu iné, čakala som nejaký širší záber na to, ako Írsko zvládalo tieto udalosti. A miesto toho som dostala taký komorný príbeh, aj keď príjemný. Postavy boli zaujímavé, aj keď ich tam nebolo veľa. Fungovanie takého oddelenia si dnes ani neviem predstaviť, Julie síce mala na starosť naraz iba tri pacientky, ale zas, dosť náročné. Taktiež na pozadí sú aj iné silné témy, napríklad výchova vo vtedajších katolíckych domovoch. Koniec mi prišiel neuzavretý, určite by som ocenila ešte pár kapitol alebo nejaké pokračovanie. Ak sa dočkáme ešte prekladu ďalších autorkiných kníh, tak si ich určite rada prečítam.
Při čtení této knihy jsem si říkala, jaké já mám štěstí, že jsem rodila pár let zpátky a ne několik století zpět. Vůbec si nejsem jistá, zda bych to dala, resp. zda bych po prvním porodu, pokud bych ho přežila, chtěla rodit znovu. Já vím, že to tenkrát bylo jiné, ale běhal mi z toho mráz po zádech. Knihu bych rozhodně nedoporučovala číst ženě, která chce založit rodinu nebo je těhotná a porod ji teprve čeká. Každopádně se mi kniha četla moc dobře a podobnost s Covidem mi přišla relativně "v pořádku", protože infekční epidemie se po určité době v Evropě opakují s tím, že se mění typ viru.
Připadalo mi, že jde v podstatě spíše o nějakou beletrizovanou příručku poválečného porodnictví v Irsku... jsou zde příběhy nebo spíše typy porodů několika pacientek, některé skončí dobře, některé špatně, vše je zkomplikováno celosvětovou epidemií španělské chřipky po první světové válce... kniha je jinak dosti ubíjející svou beznadějností a jednostranným zaměřením (průběhy porodů a porodními komplikacemi) , sice se dotkne i jiných témat ale jen velmi povrchně......v ostatním se naprosto ztotožňuji s komentářem uživatelky Han-nah .
Jsem cynik, a proto úplně nevěřím tomu, že autorka napsala knihu před covidem a panebože, dívejte se, ono to sedí!!! Ech, to mě dost odrazovalo. Ale jinak jsem se bavil královsky. Prostředí nemocnice, porodní oddělení i drastické metody, to všechno mi sedlo. Hlavní představitelka byla schopná a silná, takže tady taky všechno v pořádku. K tomu rebelantské období Irska? Ano, prosím. Tak proč tak nízké hodnocení? Ona je to totiž dost prázdná kniha. Vše se vlastně stane za tři dny, závěr je brutálně uspěchaný a těch neuzavřených konců... Nevím, jestli se autorka chystá na pokračování, ale jako samostatný román funguje Volání hvězd jen ztěžka.
Krásná, nádherná, smutná... Tři dny plné radosti z nových životů, smutku za ty kteří odešli. Julie, doktorka Lynnová, Bridie...,ale i Ita, Marry, Delia, Eileen, Honor...válka a španělská chřipka...
Nikde to není větší masakr než na dočasném porodním oddělení nemocnice v době první světové a pandemie španělské chřipky.
Mně se kniha líbila. Na 5* mi sice něco chybělo, ale i tak dobré čtení. Co se týče fyziologických procesů, jsem sestra, takže mi to nevadilo. A myslím, že každý si alespoň může říct - díky za moderní medicínu.
Neeee, proboha po 80 stranách odkládám. Detailní popis porodu a mě se navalilo tak, že jsem myslela, že budu muset na záchod. Jestli je v tomhle duchu celá knížka, tak děkuji, nechci.
A pokud mě to v něčem ještě více utvrdilo (pokud to ještě jde) tak v tom, že děti nechci!
Knihu jsem si vybrala díky výzvě a mé pocity jsou jaksi rozporuplné, dočetla jsem až do konce, protože jsem byla zvědavá, jak to všechno skončí, na druhou stranu jsem knihu musela odkládat kvůli detailnímu popisu operací, a tak nějak jsem se nevcítila do hlavních hrdinek. Je to však příběh, který by neměl být zapomenut, ale mě pro jednou stačilo.
Úžasná kniha. Přerušila mi dlouhé období "čtecí krize" :-) a bylo mi velmi líto, když jsem ji za dva dny dočetla. Příběh mě zcela fyzicky přenesl na to mrňavé oddělení, kde se naděje nastávajících maminek mísila s beznadějí z nevyzpytatelného onemocnění. Celý ten kontext skutečné historické události uvnitř nemocnice i za jejími zdmi byl mrazivý. Prožívala jsem každý boj o život nového miminka i jeho mámy. Porodnictví je i za běžných okolností pro mě milé téma v knihách i filmech, seriálech (Zavolejte porodní sestřičky) i v životě. Postaveno do světla celosvětové epidemie získalo ještě více na obdivuhodnosti. Historické reálie (jedna z postav je podle skutečné osobnosti irských dějin), poměry v irských klášterech a sirotčincích atp. jen dokreslují ponurou atmosféru, která s sebou ale zároveň nese osobní statečnost mnoha lidí a jejich touhu žít, přežít, pomoct. Určitě si přečtěte! P.S: V doslovu neopomeňte odstavec, v němž autorka uvádí, kdy knihu psala, kdy dopsala a kdy vydávala. Asi se nic neděje náhodou.
Volání hvězd - kniha o velké bolesti, smutku, smrti, ale i radosti z nového života, ale to musíte mít štěstí, aby vás nesemlel počátek dvacátého století se španělskou chřipkou a světovou válkou. Kniha vypráví o třech dnech na porodnickém oddělení irské nemocnice, o nedostatku zdravotního personálu, otřesných podmínkách, o životě visícím nad tak tenoučkém provázku, že žasnete nad snahou porodní sestry zvrátit nepříznivý osud rodiček i děťátek.
Kniha, která mi z paměti nezmizí.
Když jsem sahal po této knížce, tak jsem si říkal, že zkusím zabrousit mimo mé obvykle oblíbené žánry. No knížka Volání hvězd toto splnila, avšak o to víc mne překvapilo jak moc mě pohltila.
Knížka vypráví příběh zdravotní sestry v Irské nemocnici v době první světové války, během epidemie Španělské chřipky. Celý děj knížky se odehrává jen v několika dnech, během kterých zdravotní sestra Julie Powerová pracující na oddělení po nemocné nastávající matky, zažívá narození a smrt, lásku, naději i zmar. Příběh také poukazuje na tehdejší rozdíly společenských vrstev, hlavně s dopadem na nastávající maminky a jejich děti. A jen dodám, že jak název knížky, tak i hodinky na obálce mají v příběhu svoji roli....
Knížku jsem si vybral jako oddechové čtení, avšak při čtení tohoto příběhu jsem se radoval a nadával, ale i oči se zaleskly. A s jistotou vím, že si ji budu velmi dlouho pamatovat.
Jedná si o fiktivní příběh, který je založený na skutečných událostí během pandemie španělské chřipky v Irsku. V knize se setkáváme s vymyšlenými postavami teda až na jednu, a to doktorku Kathleen Lynnovou. Kniha jako celek byl velmi čtivý a děj rychle postupoval dál.
Tato smutná kniha , dějem zasazená do Irska, je napsaná na podkladě faktů ke stému výročí pandemické chřipky r. 1918 a vzpomínku na ženu - lékařku, v této době nedoceněnou a neuznávanou, protože byla žena, doktorku Kathleen Lynnovou.
Děj je vyprávěn s pozice porodní sestry Julie Poverové, která pečuje o nastávající maminky v malinkém pokoji nemocnice. Při popisu různých úkonů a možností zdravotníků v této době, je jen těžko si vybavit. Jejich náročná práce, otřesná pandemie, chudoba, mnohačetné porody žen, umírající, jak ženy, tak děti. A pořád neustálý vliv církve. Nastoupila zde i mladá pomocnice Bridie, která se trochu rozpovídá o svém dětství a životě.
Četla jsem už více knížek na téma "Magdalénky". Tak krásné jméno a v Irsku , skoro až do konce minulého století, vyvolává hrůzu.
Magdaleniny prádelny, zvláštní školy, sirotčince, vězení, stoupy. Využívání dětí a mladých "poskvrněných" žen ve jménu církve ke zlepšení, ale hlavně zneužívání, jejich situace.
Pro sestru J. Powerovou, ale i pro ostatní zdravotníky i pomocný personál je naučit se žít s krutou realitou a tou je "smrt".
A " Hodinky", na které si sestra Powerová vyrývá znaky , jsou pro ni mapou - nebe pro ty, které doprovodila.
Mé hodnocení je čistě subjektivní, ale nechtěl jsem to nechat bez něj, i když zřejmě nejsem cílovka. Tato kniha, ač má velmi zajímavou dobu děje (proto se mi dostala do ruky), je bohužel pro mne uchopena zcela jako ubíjející, plná beznaděje a bezděje. Tedy, něco se tam děje, ale to stále dokola z čeho mi nebylo dobře. Kniha se odehrává v jednom pokoji přeplněné nemocnice na konci první světové války, kdy řádí Španělská chřipka v Irsku. Nemocné jsou těhotné ženy a my sledujeme útrapy jak je popisuje sestřička, jenž po odpadnutí ostatních je na toto "oddělení" sama. Čteme o měření teplot, převlékání pomočených postelí a další chuťovky spojené se starostí o tyto pacientky. Většinou zasloužilé matky, které žijí v době, kdy se razí heslo "Dokud mu nedáš dvanáct dětí, dostatečně ho nemiluješ" a věřící v další nesmysly, se kterými musí vzdělaná sestřička bojovat.
Já se chci četbou nejen pobavit, ale i něco dovědět o době. Jenže kdybych chtěl vědět to, co je popisováno v této knize, stačila by mi příručka pro sesterskou péči. Takže kandidátky na zdrávku, co chtějí poznat minulost svého povolání "od podlahy" (nočníku), tak s chutí(?) do toho. Koho opravdu zajímá nějaký příběh s dějem v této době použije štítek španělská chřipka, kde najde opravdu kvalitní knihy.
Pokud se na tuto knihu teprve chystáte, počítejte s tím, že tohle je mimořádně smutné počtení, je tu mnohem více smrti a smutku než života a radosti.
Příběh z knihy Volání hvězd se odehrává v Irsku roku 1918 a pokud jde o námět, má široký záběr. Končí první světová válka, Evropa je zmítaná epidemií španělské chřipky, v příběhu jsou i další závažná témata jako jsou boj o nezávislost Irska, poválečné trauma, neskutečná chudoba, náboženský fanatismus a v neposlední řádě odporné zneužívání sirotků církví. Většiny námětů se však děj jen lehce dotkne, nejsou rozebrány hlouběji.
Jediné čeho je v knize až dost, jsou popisy zdravotních zákroků a velmi podrobné líčení porodů. Většina děje se totiž odehrává v jednom malém nemocničním pokoji, kde jsou hospitalizovány nastávající maminky, které zasáhl vir chřipky.
Děj se odehrává v období pouhých tří dnů, styl autorky je ale poutavý, takže si čtenář dokáže představit atmosféru té doby. Právě tu čtivost oceňuji 3*. Celkově jsem však od knihy očekávala něco jiného. Místo podrobného popisování všech možných porodních komplikací, jsem čekala spíše větší ponor do námětů, kterých se autorka bohužel jen dotkla.
Štítky knihy
lékařské prostředí Irsko irská literatura zdravotní sestry nemocnice, špitály epidemie lékařky poválečná doba porodnictví španělská chřipka
Skrýt reklamy
Mám ráda příběhy z lékařského prostředí a tuto knihu mám vybranou hlavně kvůli čtenářské výzvě. Ale čeho je moc, toho je moc. Smutné neradostné čtení.